Teď se nedívej

Povídku, která je prý údernější, jsem nečetl, ale filmová adaptace mě zasáhla dostatečně silně. Kromě toho, že se tu prolínají dvě časové roviny, tak je brán velký zřetel i na červenou barvu, která i v tomto případě znamená jen a pouze jediné. Krásné prostředí Benátek zas působí díky skvostné kameře a intenzivní hudbě dost odcizeně a čím dál tajemněji. Povedený závěr skvěle graduje a střípky záhad pak do sebe přesně zapadnou... Já jsem nadmíru spokojený. (22.02.2011)

Jo, jo , pocul som o tom, ze je to jeden z najvydarenejsich hororov 70. rokov - a to u mna 70. roky su hororovo legendarne /Alien Deliverance, Straw Dogs, Exorcist ....../. oslovila ma uvodna scenka, kde chlap zachranuje dcerku z chladnej, spinavej a kalnej vody, ona vsak umrela. potom ked uz boli Benatky, oslovili ma prazdne spinave ulice - malo to hodne co do reality v 70. rokoch. Potom som ochotny prepacit aj priserne pomaly dej, priserne dlhu stopaz a dost priemerne herecke vykony : to ja som od prirodzenia tolerantny, takze dam slusnych 67 % (24.09.2013)

Neuvěřitelně soustředěně zrežírovaný psychologický rozklad, který není zdaleka tak dějově prázdný, jak se může zdát - Roeg odvádí bezvadnou práci v simultánním odvíjení dvou odlišných akcí, které se často dějí v rámci jediné, prostorově svázané scény, přičemž dekonstrukce přichází právě ve chvíli, kdy se od sebe akce výrazněji odchylují (tak jako děvčátko od rodičů v první sekvenci). Ne vždy mě bavilo příběh postav sledovat, ale ono to ve finále není o postavách, jako spíše o samotném prostředí a jeho roli v komplikovaném soužití dvou vnitřně rozložených manželů, které zahráli Christie a hlavně Sutherland báječně. Trochu do sebe zahleděný a místy neuchopitelný, ale přesto zdařilý a důležitý zástupce evropského modernistického hororu. Nikdy jsem si neuvědomil, jak jsou Benátky creepy. 75% (16.03.2020)

Po slušnej, existenciálnej, ale najmä výborne natočenej úvodnej scény v snahe zachrániť malú dcérku v močariskovej, špinavej a chladnej vode, bol skvelým prológovým impulzom a predznamenanie duševnej bezvýchodiskovosti. Systematicky sa filmové dejisko sústreďovalo do psychologickej oblasti plnej dojmov, prchkosti, súcitu či paranoií (s pomocou vizuálne výstavnej európskej architektúry a prázdnymi zašpinenými ulicami)... Približne 25 minút do konca na nás vytiahne začínajúci režisér mozaikovú hru s nie vždy vysvetlenými reálnymi schémami, s divokou kamerou, kde zábery na hlavných protagonistov sú explicitne pútavé, kde predtuchy a zlé predstavy sa zakladajú na viac ako polopravdivých tvrdeniach a kde samotný koniec jasne charakterizuje myšlienkový nepokoj a zbláznenie. Navyše herectvo Julie Christie je ešte ostrejšie než Sutherlandov boj či hroziaci pohľad na slepú babku. (26.09.2013)

Ďalší film Nicolasa Roega vystavaní na atmosfére (Muž, ktorý spadol na zem), čo je zároveň jeho najsilnejšou stránkou i jeho najväčším problémom. Kto nie je schopný vydýchať filmy postavené na budovaní atmosféry (napr. väčšina Wendersových filmov alebo niektoré kúsky Wernera Herzoga) toho ťažko tento film osloví. Na mňa však docela zapôsobil, na čom má veľký podiel dokonalé využitie Benátok, ktoré sú pod Roegovým vedením stelesnením tajomnosti a mystična. Skvelí sú aj hlavní predstavitelia Donald Sutherland a Julie Christie, ktorí veľmi presvedčivo (určite má natom podiel aj úžasne nakrútená na danú dobu docela odvážna erotická scéna s pôsobivými prestrihmi) stvárnili manželský pár. No a nedá mi nespomenúť finále, ktoré je akoby z iného filmu, ale prekvapivo nepôsobí rušivo, ale dodáva psychologickému špektáklu pôsobivú bodku. (16.08.2005)