Černé zrcadlo

Seriál jen jednou šlápne do měkkého, ale pravda je, že šlápne pořádně a ještě to hodně rozšlape. Ale přesto zůstává zábavným počinem plným fantazie. Tvoří svébytný svět, a to nejen v San Juniperu. Nabízí satirický pohled na vztahy lidí mezi sebou, technologiemi a médii. Mazy Dayová do tohoto seriálu vůbec nepatří, je apendixem, jenž je nutno vyříznout. Pro účely střízlivého nadšení z Černého zrcadla jsem tudíž tento malý chirurgický zákrok pro své potřeby učinila. Z 26 epizod jsem si pouze u jedné říkala, že něco malinko podobného jsem již viděla. (24.09.2023)

Posedlost moderními technologiemi zabíjí tento seriál stejně jako moderní technologie zabíjejí skutečný život. Nejlépe jsou hodnoceny epizody, které jsou tímto zabíjením prolezlé skrz naskrz a které jsou stejně hloupé a nudné jako lidi, kteří se bez zaváhání nechávají těmito technologiemi ovládat. Epizody, které už teď působí tak nechtěně směšným dojmem, že za pár let si nad nimi diváci ukroutí hlavy podivem, že něco takového mohlo mít ve své době vůbec úspěch. Pokud chcete nadčasovost, tady jste na špatné adrese. Tohle zestárne rychleji než řeknete švec. A přitom to tím pašíkem všechno tak pěkně začalo. (04.04.2020)

Aby som sa u nejakého seriálu psychicky pripravoval pred každou epizódou, to sa mi veru moc často nestáva. U Black Mirror však nie je iná možnosť. Táto satirická séria na dnešnú modernú spoločnosť veľmi chytro, kuriózne a často dosť desivo zachytáva, kam vôbec to naše ľudstvo 21.storočia so svojou modernizáciou môže zájsť. Snáď každý diel je svojou bizarnou zápletkou a jej priebehom nesmierne zaujímavý, avšak nemožno opomenúť ten fakt, že je to takmer zakaždým dosť depresívne, temné a znepokojujúce. Silne nedoporučujem si púšťať viac než 2-3 epizódy za sebou, človek potom môže padnúť do menšej depky. Takéto kúzlo, ktoré má Black Mirror, sa naozaj len tak nevidí - po konci každej epizódy sa vám uľaví, ale zároveň chcete vidieť viac. (30.01.2020)

"Basically the world we live in." Nastavování satirických nelichotivých zrcadel; západní společnosti, nám, vám, všem... A to skrze (zatím) triptych povídek, kde co povídka to unikát, který se nebojí být originální, kontroverzní, znepokojivý i do morku kostí trefný, nikdy však ani náznakem lacině mravokárný či doslovný. Tady se jen naznačuje, nechává to pracovat vaši mysl a představivost, ale dopad je právě o to silnější. Vždy bez výjimky výtečně napsáno, zahráno i natočeno. Navíc to díky rozpočtu vypadá k světu a není třeba si tak hrát na to, že ta papundeklová studiová kulisa je nejmodernější dotyková stěna. (05.01.2012)

Do tolika různých psychických stavů mě ještě žádnej seriál nedostal. Zlehka a naprosto nerušivě futuristický alegorie na současnou společnost, který veskrze pobavěj v detailech ("stárnoucí" manželskej sex) a šokujou při vyznívání celku (rychlokvašky ze superstar), doplňuje zejména vyčerpávající lynč bílýho medvěda a všehovšudy jedinej slabší díl, zařazenej (ne)příhodně na úplnej závěr. Čim mě osobně Black Mirror asi nejvíc překvapilo, že i přes tu minimálně podpovrchovou nevraživost divákovi nabízí hned několik vyloženě sympatických postav (Jessica Brown Findlay!!); ve čtvrtý "curtisovský" povídce, která by mimochodem zasloužila regulérní filmovou stopáž, rovnou dvě naráz. --- "Drying my hands" - "Impressive" (20.12.2013)