poster

Sucho

  • Brazílie

    Vidas Secas

  • anglický

    Barren Lives

  • český

    Vyprahlé životy

    (festivalový název)

Drama

Brazílie, 1963, 103 min

Předloha:

Graciliano Ramos (kniha)

Komentáře uživatelů k filmu (12)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(22.5.2006)

  • Matty
    ****

    Sertão. Výheň. Žena, muž, dvě děti a pes. Unavená chůze. Závislí na tom, jestli zaprší, nebo nezaprší. Respektovaný brazilský filmař Nelson Pereira dos Santos se touto syrovou (mj. díky nic nepřikrášlující kameře) adaptací románu Graciliana Ramose připojil ke tvůrcům cinema novo, hledajícím svébytný tvar brazilského filmu. Výlučnost zde spočívá v jednoduchosti. Krutá země. Lidé a zvířata. Životní podmínky podobné. Slova jenom když není zbytí. Hudbu nahrazuje nepříjemné skřípění volského potahu, jež se mění ze zvuku nediegetického v diegetický jako kdyby šlo o všudypřítomnou připomínku neutěšivého společenského zařazení postav. Jsou spoutáni s krajinou. Kontrastně v době, kdy Brazílie procházela prudkou urbanizací. Špinavost, drsnost, neveselost. Radost z tradičního karnevalu znemožňuje brutální zásah policie (její negativní vykreslení bylo jedním z důvodů zákazu filmu po vojenském převratu v roce 1964). Brazilská kultura, brazilští lidé, brazilský film. Spoluprožij, nebo nech žít. Apendix: námětová podobnost s Hrozny hněvu by tady byla, ale přiměl by Joadovy hlad k opečení nemluvícího papouška? 75%(5.5.2011)

  • Hellboy
    ***

    (13) Určitě podstatný film brazilské kinematografie, ale moc mě to nevzalo.(14.1.2009)

  • Jellini
    *****

    Mé první setkání s brazilskou kinematografií vůbec (asi). A hned na výbornou. Chvílema dost drsný snímek. Z počátku jsem si musel chvíli zvykat na stylistiku celého filmu v kombinaci s trochu divnýma hereckýma výkonama. V průběhu filmu je několik vynikajících scén, zvláště pak ty (trochu nenápadné), kdy děj sledujeme z pohledu dětských postav. Někde za polovinou filmu je celá sekvence, ve které několikrát za sebou padne slovo "peklo" a následně se rozjede v přesné poslopnosti za sebou několik desítek záběrů, které v divákovi "pocit pekla" téměř vyvolají. Jsou tak přesvědčivé. V jádru velice pravdivý film. A filmařsky, řemeslně skvěle zvládnutý. Těch několik málo jízd, které ve filmu jsou (na konci přibývají) jsou na svém místě a dělají neuvěřitelné věci.(24.7.2011)

  • Iggy
    ****

    Klasický snímek brazilského neorealistického proudu Cinema Novo z počátku 60. let. Scénář vznikl na motivy slavného brazilského románu Vyprahlé životy Graciliana Ramose (1938, česky SNKLHU 1959). Román i film pojednávají o těžkém životě chudé rodiny Fabiána, matky Viktorie, jejich dvou synků a fenky Baleii. Ti jsou v nehostinné poušti severovýchodní Brazílie zcela závislí na deštích, které vždy na krátký čas poušť zúrodní natolik, aby se v ní dalo načas přežít. Pak vždy ale nastane nesnesitelné sucho a rodina se musí stěhovat za obživou jinam. Atmosféra filmu umocněná černobílou kamerou a úspornou hudbou odpovídá všudypřítomného vedru, suchu a beznaději života chudé zemědělské rodiny. Pro mě osobně byl film zajímavější a mnohem působivější než kniha. Děj je tu komplexnější. V románu jde jen o sled několika epizod, zatímco film se odvíjí relativně plynule. Kniha je zaměřena téměř výhradně na členy rodiny. Oproti tomu zobrazuje film i město a farmáře, který si Fabiána najal na práci. Život rodiny je tak zařazen do širšího kontextu venkovského společenství lidí a působí kompaktněji. Zajímavé by možná bylo použít ve filmu hlediska jednotlivých členů rodiny (včetně fenky Baleii), jak se o to v jednotlivých kapitolách ne až tak přesvědčivě pokouší román.(23.4.2007)

  • Bubble74
    ****

    Z toho nesnesitelného vedra jsem se potila i skrz obrazovku. A jestli se mám ještě někdy znovu narodit, tak hlavně ať nejsem domácí mazlíček v brazilské rodině.(1.4.2012)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)

  • Hejtmy
    **

    {409/1001} Brazilská neorealistická jednohubka, která má ale kvalitou ke klasikám žánru z Itálie (De Sica, Fellini, Rossellini) hodně daleko. Pohled do života chudého brazilského venkova šedesátých let je to ale zajímavý a na rozdíl od filmů Santosova brazilského konkurenta, Glaubera Rochy, relativně snadno i z našeho evropského pohledu uchopitelný a interpretovatelný. 50 %(23.12.2010)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 1964 - Nominácia na 1. cenu(3.1.2013)

  • kaylin
    ****

    Takový neorealismus pobrazilsku, kdy se skutečně setkáváme s chudobou, která má mnoho podob, ale zároveň není zobrazována jako něco, co by mělo být nutně vymýceno. Ti lidé, kteří jsou zde ukázáni, žijí svoje životy, ale nevypadá to, že by si stěžovali. Jsou rodina a to je na tom pořád krásné a zajímavé.(4.5.2015)

  • Pštros
    ****

    Tento brazilský film je poměrně úspěšnou variací na neoralistické téma.Vypráví příběh o rodině, která v době velkého sucha hledá útošiště, kde by se mohla usadit.Jejich naděje však narážejí na četné překážky.Stojí rozhodně za shlédnutí(dostane-li se vám nějakou náhodou do ruky), zvláště jestli je realismus 40-50. let min. století vaším oblíbeným tématem.S nejlepšími filmy tohoto období si rozhodně nezadá.(5.8.2005)

  • kersten
    ***

    Cesta mladej rodiny za lepším životom. Mierny nadpriemer, z ktorého vám zostane až neznesiteľne horúco.(8.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace