Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh je zasazen do konce 18. století. Během bojů vojáků francouzské republikánské armády s pruskou armádou se odehrává zápletka, v níž jde o život. Na straně Francouzů stojí šlechtic D’Oyron (J. Ptáčník), který má mezi vojáky spoustu nepřátel, protože na straně Prušáků bojuje jeho bratr. Když je chycen špicl (O. Vlach) a nalezen dopis, z něhož vysvítá, že D’Oyron je zrádce, komisař Konventu Quesnel (I. Prachař) dotyčného odsoudí k smrti. Jenže pak se do toho vloží důstojník Teulier (F. Němec), který zjistí, že dopis je podvrh. Tuto léčku nastražil major Verrat (V. Postránecký), který se tak chtěl zbavit nenáviděného druha. Quesnel musí rozhodnout, zda jednat podle spravedlnosti a propustit nevinného, nebo ho vydat smrti jako zrádce… (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

Winster 

všechny recenze uživatele

Velmi povedená televizní inscenace s dokonalým obsazením herců, kteří zde podávají excelentní výkony. Tohle naši filmaři uměli...natočit komorní drama a stejně přesvedčit diváky, že za okny zuří válka a šikují se davy vojáku jako např.(Dialog s doprovodem děl ). Nejvíce se mi líbil Verrat v podání Václava Postráneckoho. ()

manonfire 

všechny recenze uživatele

Tři hlavní role tří excelentních herců... Ilja Prachař jako ztělesnění morálního dilematu, František Němec morálky samotné, Václav Postránecký pak velkohubosti a strojeného ublíženectví. Zajímavý námět poskytuje prostor k silným, byť dobovou pompézností logicky překořeněným dialogům ústřední trojice, ale přesvědčivé jsou i party vedlejší, ať už jde o ztvárnění obhroublého dělnicky-revolučního fanatismu v podání Marka Vašuta a Svatopluka Skopala, křivého oportunismu Petra Kostky i překvapivě solidního výstupu Jiřího Ptáčníka jako šlechtického vyvrhele. Film byl vysílán jako uctění památky Ilji Prachaře v den jeho smrti. Důstojná volba. 90% ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších televizních inscenací, natočena na motivy hry R. Rollanda. V celém příběhu jde o zvažování dobra a zla nebo spíš zla a menšího zla. Zachovat se čestně a spravedlivě nebo podle zájmu republiky? Dva muži znají pravdu, ale jen jeden se odváží jít proti všem, aby zabránil bezpráví. Jenže vlast je ohrožena a skutečný viník může přinést rozhodující vítězství. Skvělý příběh podpořen famózními výkony naší herecké elity, pánové Němec, Ptáčník, Postránecký, Prachař a další ukazují, co je to HERECTVÍ. P. S. Příběh je vlastně takovou zmenšeninou procesu s generálem de Custinem, jehož jméno na začátku příběhu také padne. I on byl původem šlechtic, i on bojoval věrně za revoluci (právě on Mohuč předtím na Prušácích dobyl) a i on byl přesto obviněn ze zrady a roku 1793 popraven. Teulierova postava je pravděpodobně inspirována Jeanem Baptistou Meusnierem, který byl rovněž původně matematikem, jenž v revoluci vstoupil do armády a při obléhání Mohuče byl raněn a na toto zranění zemřel dne 13. června 1793, měsíc předtím, než Mohuč znovu padla do pruských a rakouských rukou. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československá televizní inscenace natočená podle předlohy R. Rollanda odehrávající se v roce 1793, tedy v době vrcholící francouzské revoluce, kdy je republikánská armáda obklíčena v Mohuči. Mezi francouzskými vojenskými veliteli nevládne jednota, zejména mezi sebou nemohou snést hraběte D´Oyrona (J. Ptáčník), jehož aristokratický původ je jim proti mysli. Uznávaný a oblíbený vojenský stratég Verrat (V. Postránecký) se rozhodne nepohodlného kolegy zbavit, zatají důkazy o nepravosti kompromitujícího dopisu od znepřátelené pruské strany adresovaného hraběti a ten je odsouzen za zradu republiky k smrti. Tento nespravedlivý rozsudek neunikne pozornosti charakternímu, intelektuálnímu a morálně imponujícímu důstojníkovi Teulierovi v podání tradičně skvělého F. Němce. Když získá důkazy o D´Oyronově nevině, naléhá na přítomné důstojníky, aby popravu zrušili či aspoň posunuli do doby, než se vše řádně prošetří. Ve strhujícím dramatickém závěru dochází ke konfliktu mezi ním a Verratem, obviněným ze zatajení závažných důkazů, hájícího se starostí a péčí o vlast a právě vybojovaným vítězstvím. Ač neměl Teulier D´Oyrona také příliš v lásce, v rámci spravedlnosti a morální čistoty obětuje svoji pověst a dokonce i život, neboť jeho charakterní jednání není mezi ostatními přízemními důstojníky podpořeno a sám je povolán před soud. V dalších rolích této povedené inscenace se objevil I. Prachař jako zástupce revolučního parlamentu Quesnela a v rolích méně významných vojenských velitelů se ukázali radikální P. Kostka, M. Vašut, S. Skopal a J. Havel. Název jednoho z řady nadmíru povedených televizních historických inscenací režiséra a scénaristy P. Háši poukazuje na repliku odsouzeného a nakonec i popraveného šlechtice D´Oyrona, který použil, v jeho tísnivé situaci smutně pravdivý výrok Tita Maccia Plauta Homo homini lupus (Člověk člověku je vlkem). ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Homo homini lupus. Rollandova hra, přestože zasazená do konkrétního historického rámce, se zamýšlí v obecném slova smyslu nad spravedlností, která, jak už to tak bývá, zůstává slepá navzdory přesvědčivým okolnostem. Zásluhu na tom, že se tento dramatický konflikt stává strhující podívanou i po více jak třiceti letech, které od natočení této komorní televizní inscenace již uplynuly, mají herečtí představitelé hlavních postav – Ilja Prachař, Václav Postránecký a skvělý František Němec v roli francouzského důstojníka, bývalého akademika, který usiluje o spravedlnost, přestože ví, že mu tím vzniknou jen nevýhody. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama