Toyen
Drama
Česko, 2005, 63 min
Režie:
Jan NěmecHrají:
Zuzana Stivínová ml., Jan Budař, Tobiáš JirousObsah
-
Velký ateliér, hangár či cirkusový stan. Zde zbudujeme velký svět Toyen (1902-1980) a Jindřicha Heislera (1914-1953), předních evropských surrealistů. Kulisa se bude skládat z fragmentů bytů, hotelů, kaváren a ulic. Koupelna a vana v bytě Toyen, residence, kde 4 roky bydlel Heisler, Žid, který se nedostavil k transportu, a kde on a jeho milenka vytvářeli umění. Malířská výbava, klobouky, peněženky, fotografická výbava, rádiová hlášení přibližně z let 1930 1970. Amatérské filmy, natočené Toyen a Heislerem. Pronikneme do obrazů a uměleckých děl v tomto vskutku fantaskním světě. Zepředu, zezadu, skrze režné malířské plátno. Surrealismus jako základ jejich naprosté nezávislosti na politice, režimech, národnosti, bohatství a chudobě. Přežijí hrůzy nacismu i komunismu. Vytváření seberealizace, nezávislosti a svobody. Vnitřní síla, puzení, energie jejich nevšedního vztahu, jejich lásky. Toyen někdy jako muž, jindy jako obhájce hrubé erotiky, dokonce pornografie. Toyen ani Heisler nebyli nikdy v manželském svazku. Neměli děti. Spolu, jeden vedle druhého, vynalezli nové umělecké přístupy, poezii, koláž, fotografické techniky, reklamní artefakty. Důraz na nekompromisní agresivitu a bojovnost i něžných vizí, které vypadají jako počátek dnešní důležitosti vizuálna a video prezentací. Poezie a šok. Budeme hledat a zkoumat, jako tato dvojice (Heisler byl o 12 let mladší než Toyen, která jej přežila o 27 let), stále spolu, svázaní neviditelnou pupeční šňůrou tvorby a emoce. Přežije pouze síla jednotlivce!
Film Toyen, založený na historických faktech a konkrétních uměleckých dílech, nepředstavuje životopisný příběh, ani dokument o tomto období a jeho umění. Film bude existovat zcela nezávisle jako originální umělecké dílo, které má vlastní svět a vlastní poetiku. (oficiální text distributora)
Velký ateliér, hangár či cirkusový stan. Zde zbudujeme velký svět Toyen (1902-1980) a Jindřicha Heislera (1914-1953), předních evropských surrealistů. Kulisa se bude skládat z fragmentů bytů, hotelů, kaváren a ulic. Koupelna a vana v bytě Toyen, residence, kde 4 roky bydlel Heisler, Žid, který se nedostavil k transportu, a kde on a jeho milenka vytvářeli umění. Malířská výbava, klobouky, peněženky, fotografická výbava, rádiová hlášení přibližně z let 1930 1970. Amatérské filmy, natočené Toyen a Heislerem. Pronikneme do obrazů a uměleckých děl v tomto vskutku fantaskním světě. Zepředu, zezadu, skrze režné malířské plátno. Surrealismus jako základ jejich naprosté nezávislosti na politice, režimech, národnosti, bohatství a chudobě. Přežijí hrůzy nacismu i komunismu. Vytváření seberealizace, nezávislosti a svobody. Vnitřní síla, puzení, energie jejich nevšedního vztahu, jejich lásky. Toyen někdy jako muž, jindy jako obhájce hrubé erotiky, dokonce pornografie. Toyen ani Heisler nebyli nikdy v manželském svazku. Neměli děti. Spolu, jeden vedle druhého, vynalezli nové umělecké přístupy, poezii, koláž, fotografické techniky, reklamní artefakty. Důraz na nekompromisní agresivitu a bojovnost i něžných vizí, které vypadají jako počátek dnešní důležitosti vizuálna a video prezentací. Poezie a šok. Budeme hledat a zkoumat, jako tato dvojice (Heisler byl o 12 let mladší než Toyen, která jej přežila o 27 let), stále spolu, svázaní neviditelnou pupeční šňůrou tvorby a emoce. Přežije pouze síla jednotlivce!Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Baudelaire
Velmi zajímavé. Na jednu stranu obdivuji schopnosti a cit Jana Němce pro podbné projekty, ale zase příliš nadšený jsem z toho nebyl. V některých okamžicích se mi v kině zřejmě podařilo dostat se do takového stavu, že jsem se jen volně vznášel v obrazech s všelijakými zvuky na pozadí. Ale přiznám se, že větší část filmu jsem se trochu nudil. Záleží to i na náladě, třeba jsem jen nebyl naladěn na tu správnou surrealistickou frekvenci :-) Podle mě by prospělo zkrácení zhruba o 20 minut. Avšak celkově velmi zajímavý kousek, který alespoň jednou v životě určitě stojí za to vidět.(5.8.2006)
-
lover
Filmy s omezenou narativní složkou jako tento mají výhodu v tom, že divák nemusí soustředěně dávat pozor, aby nevypadl z příběhu a tím pádem z celého filmu. Sledovat Němcovu Toyen je jako poslech Mozarta nebo Smetany, jednotlivé sekvence seřazené dle intuitivního či asociačního klíče umožňují příjemci podobně klouzat po vlastních myšlenkách a představách a on se pak kdykoliv může vrátit do díla a opět se na něj soustředit. Filmy obecně působí iracionální silou. My si poté tento zážitek snažíme pojmenovat, zařadit, ohvězdičkovat... Pak se objeví sem tam od času filmy jako Toyen nebo jiné, které nemůžeme racionálně uchopit, přiřadit k předchozím zkušenostem a s filmem svádíme zápas, dokud se nepoddá. Poté čekáme na další film, který se bude vzpírat našemu raciu a tak pořád dokola.(24.3.2007)
-
Mistak
Recenze časopisu CINEMA(21.12.2010)
-
Beer Ceps
odpad!Co tohle bylo za bezúčelný paskvil? Dokument? Drama? Hovno s nudlema? Kdo ví, hodnocení na CSFD odpoví. Vždyť se přece jedná o českou umělkyní a film o ní přece nemůže být špatný, že? Právě naopak! Každý kdo ví, co dokázala Toyen a má ji v úctě, nemůže ohodnotit film jinak. Jakožto jedno z témat slohové práce na střední uměleckoprůmyslové škole jsem si vybral právě český surrealismus a o jejím životě jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Takže když jsem se dozvěděl, že půjdeme se školou na projekci tohoto filmu, těšil jsem se. Během promítání jsme ale na sebe všichni nevěřícně koukali a zároveň zadržovali smích. Autor v žádném případě nepochopil osobnost Toyen a už vůbec ne myšlenku surrealismu. To že vám nikdo nerozumí neznamená, že jste umělec a natočení nelogického filmu není Surrealismus. Tudíž běžte se bodnout střípky snů a ucha kvetla. Výtvarný zločin.(27.4.2012)
-
Longhorn
Nádherný film, který si svých pět * zasluhuje více, než kterýkoli jiný. jan Němec je dobrý režisér a znovu nám to dokazuje.(15.11.2005)
