Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Zkušený plukovník Mike Kirby odlétá do Vietnamu se dvěma jednotkami takzvaných Zelených baretů. Jeho prvním úkolem je dobudovat uprostřed džungle rozestavěný vojenský tábor, který je pod pravidelnou palbou členů Vietkongu. Druhý úkol je ještě nebezpečnější: unést vysokého vietnamského velitele přímo z jeho přísně střežené vily. Misí se účastní i novinář George Beckworth. Jakožto zavilý odpůrce vietnamské války se rozhodl, že své postoje prověří přímo na místě, v ohni. Stane se opakovaně svědkem toho, jak plukovník Kirby a jeho muži osvědčují v boji svou statečnost, zatímco komunističtí bojůvkáři šíří kolem sebe hrůzu a smrt...
Takové je poselství amerického válečného filmu, natočeného v roce 1968, v době kdy se Spojené státy zapletly do jednoho z nejproblematičtějších vojenských konfliktů své historie. Cílem filmařů bylo přesvědčit americkou veřejnost, že tato válka je spravedlivá a že jejich vojáci umírají na druhé straně zeměkoule za správnou věc. Film se tak stal klasickou ukázkou válečné propagandy. Hlavní roli ztvárnil legendární westernový herec John Wayne, který se na filmu podílel i jako režisér, spolu s Rayem Kelloggem.
Autoři se dopustili kuriózní chyby, která vešla do dějin filmových přehmatů: v závěrečném záběru odcházejí hrdinové na pozadí slunce, které zapadá nad mořem. Vietnam je však omýván oceánem pouze z východní strany, takže slunce v Zelených baretech zapadá na východě... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (78)

JohnSmith 

všechny recenze uživatele

Ajajajaj, tak to byla slabotka. První polovinu filmu se naprosto nic neděje,druhá je sice plná akce,ale dost špatně natočené. Wayne jako necowboy je poněkud mimo mísu. Ve srovnání s jinými válečnými filmy ze 60.let je tohle opravdu bída. Za zajímavost stojí snad jen to,že to je jeden z prvních,ne-li první film o válce ve Vietnamu. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Zelené barety snad ani nejsou válečným filmem. Všechno se jen tak divně táhne, aby to ospravedlnilo přítomnost Amík ve Vietnamu a ani ten jeden nedůvěřivý Tomáš je již od počátku pokládán za pomýleného a taky se nakonec rozhodne trochu jinak a to prosím v situaci, kdy bych já osobně byl proti americké přítomnosti ve Vietnamu ještě mnohem víc! John Wayne tu snad ani není John Wayne. Jen blábolící figurka, která označuje Vietkongy za největší verbež pod sluncem, která se nestydí povraždit celé vesnice jen aby získali jednoho mladíčka do armády. Nevím, jestli se tak Kongové chovali, věru jsem tam nebyl a je to až příliš blízká historie, než aby byla v učebnicích, ale jedno vím jistě. Amíci nebyli červeným křížem pro domorodce. Poslední věta filmu pronesená (jak jinak) blahosklonným Waynem nasazuje zlatou korunu nudnému a zdlouhavému nicneříkajícímu snímku. Malý Vietnamčík říká: A co bude teď se mnou? A Wayne mu hrdinně odpovídá: Od toho jsem tu já. Vždycky tomu tak bylo. Brrrr. Ještě drobná poznámečka. Velice, ale velice mi exteriéry připomínaly českou PC hru Vietcong. A to opravdu hodně, jako kdyby se inspirovali přímo v tomto filmu a nebo na stejných pramenech, jako filmaři. ()

Reklama

Deverant odpad!

všechny recenze uživatele

Jak hodnotit film, jež by se dal s trochou nadsázky označit za instruktážní? Jeho účelem bylo rozdmýchat ochladající vlastenectví a ukázat, jak to v tom Vietnamu "opravdu" vypadá. Všechno co se na plátně udá, musí odpovídat těmto požadavkům. Nechybí tedy hrdinství amerických vojáků, soucit amerických vojáků, otcovské vedení amerických vojáků a, moje oblíbené, přivedení proti válce orientovaného novináře zpět na správnou cestu. A finále s osiřelým chlapcem, o kterého se postará Velký bílý otec ve Washingtonu by bylo k popukání, kdyby trochu nemrazilo, že to je myšleno smrtelně vážně. Jako propagandistický materiál možná Barety fungují, jako film určitě ne. ()

videofil 

všechny recenze uživatele

Při čtení zdejších komentářů mám pocit, že se všichni zastávají komoušů, a že vlastně komouši ani vlastně tak zlí nejsou. Což mě tedy děsí. Ale možná svá slova myslíte jinak a já to jen nepochopil. Ale k filmu. Není ani dobrý, ani špatný. Prostě takový průměr. Na můj vkus příliš dlouhý. Od chvíle, kdy chtěli Američané vyhodit do vzduchu ten most ( zhruba dvacet minut před koncem filmu ) jsem se už docela nudil a těšil jsem se na závěrečné titulky. Nejvíc mě asi zarmoutila ( na lepší slovo si momentálně nemohu vzpomenout ) smrt jednoho z hlavních hrdinů, kterému jsem fandil nejvíc. Mám na mysli toho, co se nejvíc spřátelil s tím vietnamským klučíkem. Ale co chci na tomto filmu hlavně vyzvednout, je podle mě vynikající český dabing ( Bohumil Švarc, Petr Svoboda, Ilja Prachař, Radan Rusev, Ivan Richter ). Když si vezmeme, že film vyšel na vhs hned začátkem roku 1992, kdy vlastně nastal ten pravý video boom, velmi slušná práce. Ale jedna věc mě přece jen u dabingu naštvala. A to, že herce Jima Huttona, kterého daboval Petr Svoboda, v jednom úseku daboval někdo jiný. To nechápu proč. Ale jinak před tímto českým dabingem fakt smekám. Na svou dobu prvotřídní český dabing. I když bych si tento film asi na dvd nekoupil, překvapuje mě, že se zatím nenašel nikdo, kdo by o autorská práva projevil zájem. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Lacná propaganda americkému hrdinstvu v najkontroverznejšej občianskej vojne. Ani by tak nevadila plochosť a jednotvárnosť naivného filmu, ale spôsob argumentov. Divák sa nedozvie, ako sa vojaci pripravovali na ťažkú depku, nedozvie sa oprávnene opačnému postoju naproti tomu republikánskemu a technicky nie je tiež čo vyzdvihnúť. Je to len také rozprávkové plynutie času. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (7)

  • Film byl natočen ve státě Georgia, kde Pentagon pro filmový štáb zpřístupnil vojenskou základnu Fort Benning. (raininface)
  • Kritici označili Zelené barety za bezduchou válečnou propagandu. K tomu Wayne podotkl: „Souhlasím s nimi. Je to americký film o Američanech, z nichž se stali hrdinové. V tom smyslu je to propaganda." (Zdroj: wikipedia). (cheyene)
  • Pôvodná voľba skladateľa padla na Elmera Bernsteina, ktorý ale ponuku odmietol, odôvodnením bol nesúhlas s politickými postojmi, ktoré film prezentuje. Druhou voľbou bol Miklós Rózsa, ktorý ponuku prijal. (Tvrdolín Veliký)

Reklama

Reklama