Země slepých
-
Land of the Blind
Drama / Sci-Fi
Velká Británie / USA, 2006, 101 min
Režie:
Robert EdwardsHudba:
Guy FarleyObsah
-
Země slepých je velmi černou politickou satirou, založenou na několika incidentech v celé historii, v níž byli tyranští vládci svrhnuti novými vůdci, kteří se ukázali být stejně špatní, ne-li horší. Název je převzat z citátu D. Erasma: "V zemi slepého, je jednooký králem." Ve fiktivní zemi vládne krutý a sadistický vládce Maxmilián II. (Tom Hollander). Sice se v televizi mluví o demokracii a svobodě, ale je vidět, že realita má k tomu velmi daleko. Maxmiliána vládnutí nezajímá, raději si užívá zábavy. Jeho žena je herečka (Lara Flynn Boyle), a tak se věnuje státnímu filmovému průmyslu a režíruje jeden akční brak za druhým. Za této zoufale neutěšené situace vzniká strana odboje, která se po čase stane teroristickou anti-vládní organizací. Joe (Ralph Fiennes) pracuje jako vězeňský dozorce ve věznici, kde je uvězněný jeden z vůdců odboje, původně dramatik jménem Thorne (Donald Sutherland). Thorne žije jako zvíře. Neustálé výprasky se střídají s jeho psaním revolučních hesel po zdech cely, pomocí jeho vlastních exkrementů. Joe je k němu přidělen a postupně se s ním začíná sbližovat. Jak hnutí odporu sílí, dostává se vládce Maxmilián II. do pasti. Čím dál více obyvatelstva sympatizuje se stranou odboje a volá po propuštění Thorna. Maxmilián ho propustí na radu jednoho z poradců, čehož za chvíli velmi lituje a v záchvatu vzteku poradce zabije. Tuto brutální vraždu zpovzdálí spatří Joe a je rozhodnut zastavit sadistického Maxmiliána jednou provždy. Umožní Thornovi vstup do paláce a tím následnou likvidaci panovníka. Thorne se stane novým vládcem země, avšak řídí ji s ještě tvrdší rukou, než jeho předchůdce. Joe je za svou pomoc při atentátu vyhlášen národním hrdinou. Nicméně, jak jde čas, i on si uvědomí, že jeho bývalý přítel, je stejně špatný, ne-li horší, než jeho předchůdce. V zemi se najednou podporuje oddělování dětí od rodičů, školy jsou zavřené, děti donášejí na své rodiče, medicína je zakázaná, vyděšeným ženám nezbývá nic jiného, než povinně nosit burky. Joe odmítne pokračovat jako spojenec režimu a je za to svým bývalým přítelem poslán do tábora na převýchovu... (oficiální text distributora)
Země slepých je velmi černou politickou satirou, založenou na několika incidentech v celé historii, v níž byli tyranští vládci svrhnuti novými vůdci, kteří se ukázali být stejně špatní, ne-li horší.
Název je převzat z citátu D. Erasma: "V zemi slepého, je jednooký králem."
Ve fiktivní zemi vládne krutý a sadistický vládce Maxmilián II. (Tom Hollander). Sice se v televizi mluví o demokracii a svobodě, ale je vidět, že realita má k tomu velmi daleko.
Maxmiliána vládnutí nezajímá, raději si užívá zábavy. Jeho žena je herečka (Lara Flynn Boyle), a tak se věnuje státnímu filmovému průmyslu a režíruje jeden akční brak za druhým. Za této zoufale neutěšené situace vzniká strana odboje, která se po čase stane teroristickou anti-vládní organizací.
Joe (Ralph Fiennes) pracuje jako vězeňský dozorce ve věznici, kde je uvězněný jeden z vůdců odboje, původně dramatik jménem Thorne (Donald Sutherland). Thorne žije jako zvíře. Neustálé výprasky se střídají s jeho psaním revolučních hesel po zdech cely, pomocí jeho vlastních exkrementů.
Joe je k němu přidělen a postupně se s ním začíná sbližovat. Jak hnutí odporu sílí, dostává se vládce Maxmilián II. do pasti. Čím dál více obyvatelstva sympatizuje se stranou odboje a volá po propuštění Thorna.
Maxmilián ho propustí na radu jednoho z poradců, čehož za chvíli velmi lituje a v záchvatu vzteku poradce zabije. Tuto brutální vraždu zpovzdálí spatří Joe a je rozhodnut zastavit sadistického Maxmiliána jednou provždy.
Umožní Thornovi vstup do paláce a tím následnou likvidaci panovníka. Thorne se stane novým vládcem země, avšak řídí ji s ještě tvrdší rukou, než jeho předchůdce.
Joe je za svou pomoc při atentátu vyhlášen národním hrdinou. Nicméně, jak jde čas, i on si uvědomí, že jeho bývalý přítel, je stejně špatný, ne-li horší, než jeho předchůdce.
V zemi se najednou podporuje oddělování dětí od rodičů, školy jsou zavřené, děti donášejí na své rodiče, medicína je zakázaná, vyděšeným ženám nezbývá nic jiného, než povinně nosit burky. Joe odmítne pokračovat jako spojenec režimu a je za to svým bývalým přítelem poslán do tábora na převýchovu... Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Ketri
Doprčic, já myslela, že se koukám na Televizní noviny ...! No, ale ten Joe mi tedy přišel nějakej povědomej.(20.11.2011)
-
bassator
Jak se jednoduše stát z hrdiny odboje nepotřebným... Film je sice o smyšlené (fiktivní) zemi, ale tak jak to tu vylíčili tvůrci tak si nějak představuji život v komunismu, který jsem v dětství téměř nevnímal... Člověk s něčím nesouhlasí a takto dopadne... Film mě dostal a Ralph a Donald byli jedním slovem prostě ÚŽASNÍ - 30. 11. 2010 - 80%(28.5.2011)
-
Orlau32
Když jsem se podívala na tento film, položila jsem si otázku, jestli mě zde něco překvapilo. A po pravdě musím říci, že NIC. Nebýt zde dvou vynikajících herců z hvězdného nebe, tak bych snad dopředu věděla, co mi tím chtěla režie říci. Je to snímek, který vypovídá o politických režimech, diktátorech a jiných samozvaných vůdců národů, kteří pokud nic neznamenají, tak mají plnou hubu keců o "lidských právech" a jak oni to povedou jinak, kdyby se jim dala příležitost. Jen co tu příležitost evoluci nebo revoluci dostanou, jsou stejní ne-li horší než jejich předchůdci. Vzpomínám si na jednu čínskou povídku : zemřel tyran a celý národ jásal a oslavoval. Jenom jeden stařec klečel na zemi a strašně plakal. I ptali se ho proč pláče, když přece panovník byl nelida, tyran a vrah.A stařec odpověděl : "Nepláču pro toho, kdo odešel, protože o něm víme jaký byl. Pláču pro toho, kdo přijde po něm, protože ten bude možná ještě horší." No a tak to prostě je. Dějiny se točí stále dokola a nikdo, kdo čichne k moci, se neumí ovládat a chovat se s pokorou. Dobře to napsal pan Mňačko ve své knize: JAK CHUTNÁ MOC.(5.11.2010)
-
Terva
Ve fiktivní zemi vládne krutý a sadistický vládce Maxmilián II. Scénář : Robert Edwards. Kamera : Emmanuel Kadosh. Hudba :Guy Farley. Střih : Ferne Pearlstein.(2.6.2011)
-
cab
Zajimavy napad, ktery pokulhava na televiznim zpracovani a loudavem tempu s mnoha zbytecnymi experimenty. Verim, ze nekteri si na sve prijdou, ale ja jsem jen zklamane prihlizel konani na obrazovce. Trpkych 45%(19.2.2008)
-
Big Bear
Film to tom, jak se z disidenta může stát tyran a naopak. Moderní pojetí mi nesedlo a ačkoliv Fiennes a Sutherland hrají co to dá, nějak jsem tomu nevěřil. Ale schema výměny režimů a změn zejména pro lid tvůrci vystihli poměrně přesně. ,,Revoluce požírá své děti".(23.7.2011)
-
Martinius
land of the blind je ozaj kuriozne, tazko zatrieditelne a tym padom v podstate unikatne dielko s vybornym hereckym obsadenim (bravo najma tomovi hollanderovi za mimoriadne presvedcive stvarnenie svojej role). nie je to alternativa, z ktorej bolia oci, na druhej strane to urcite nie je ziaden kasovy trhak urceny platnam kin pre siroke masy, aj ked poskytuje celu radu nenutene zabavnych momentov. z hladiska samotnej filmarskej zrucnosti posobi sice mierne amatersky az studentsky, na druhej strane ma mimoriadnu vypovednu silu (a tym padom aj hodnotu) svojim kontextom. v casoch politickej korektnosti a pochybnej europskej kajucnosti voci roznym formam despotizmu po celom svete (alibizovanej respektovanim inych kulturnych mentalit a zvykov) vznikne prave v europe dielo, ktore paroduje a bez servitky si berie na musku diktatorov a ich rezimy zo vsetkych koncin planety. medzi riadkami tak uvidite narazky na juana perona, mao tse tunga a najma mohammeda rezu pahlaviho a jeho vystriedanie ayatollahom chomeinim. posolstvo filmu je velmi jasne a priehladne: revolucia poziera svoje deti. casto neznamena ziadnu zmenu k lepsiemu, ba prave naopak. jedneho diktatorskeho psychopata vystrieda este totalitarnejsi rezim. prave iran nam je toho krasnym prikladom...(3.12.2010)
-
IdaHutt
"Marná teze snaha!" - Zdánlivě jednoduchý orwellovský recept ztroskotal na tezovitém, postmoderně koncipovaném paradoxu. Paradoxu právě kvůli tomu, že postmoderní metoda (vycházející z tvrzení, že "dějiny skončily") je zde použita jako didaktická ilustrace toho, že dějiny nikdy nekončí, nýbrž se nietzscheovsky motají stále v jednom kruhu (nikoli po spirále). Snímek je neúnosně přesycen odkazy na konkrétní historické diktátorské režimy (jak si všiml jiný komentující - doplňuji ještě např. Mussoliniho a zálibu jeho rodiny ve filmovém průmyslu). Signifikantní je, že mi zde chybí třeba nějaká pěkná aluze Guantánama, inu, každá kritika má své meze, že ano. Tyto historické odkazy však fungují (opět paradox!) mnohem lépe u toho, kdo si je nedokáže identifikovat s reálnými fakty, než u toho, komu hned cinknou "alarm" v mozku: v tomto případě to zvonilo neustále, až hlava brněla. Protože čím více z historie divák zná a čím vyhraněnější světonázor zastává, tím zmatenější quasiposelství mu pak film přináší. Jevy sice jsou podstatné, nejsou však podstatami. Vuglarizace jevové stránky diktatur, revolucí a kontrarevolucí a paušální ztotožnění zdánlivě stejných jevů s jejich odlišnými podstatami působí přesně opačně, než asi tvůrci zamýšleli. Nebo to právě takhle zamýšleli? Šlo o varování, nebo šlo o rezignované konstatování? To je, oč tu běží! A ještě další problém: promíchání historických odkazů s odkazem fiktivním, navíc až plagioátorsky zneužitým, tj. s Orwellovým románem 1984. Autoři snímku nepochybně toužili dosáhnout vysoké mety - podat symbolickou výpověď o zákonitostech společenských zvratů všeho druhu, avšak právě tato teze zavedla Zemi slepých do slepé uličky. Vznikl slepenec všeho, co už divák mnohokrát viděl v masmédiích i v uměleckých filmech daného žánru a co v mnohém geniálně vystihl právě Orwell (a Zamjatin a Huxley a před nimi Marx s Engelsem a... a... a...). Takže se zase ukázalo, že nejlepším autorem je život, v tomto případě sama historie. Realistické zachycení reálných dějinných událostí a reálných osob obvykle nepostrádá symbolický rozměr a symbolickou výpověď. Teze však mají k symbolu stejně daleko jako semeno ke stromu. Dvě hvězdičky tedy za snahu a za Ralpha Fiennese, pro kterého mám vždycky neomluvitelnou slabost.(9.5.2011)
-
hazaba
Co se stane, když uvěříte člověku a jeho myšlenkám o lepším světě? Mnohdy je jedna tyranie nahrazena jinou, ještě horší... a vás ta mašinerie zcela semele, protože se odmítnete podřídit. Zajímavě pojatý snímek se skvělými výkony Fiennese, Sutherlanda a Hollandera.(30.12.2011)
-
SuperFigo
Jakou cenu má svoboda, když po ní přijde tyranie stejná, nebo ještě horší. Cesta vězně k vrcholu moci a pádu mocných do zapomnění. Rudá je barva revoluce. První velký film Roberta Edwardse se povedl a zanechal ve mě pocity a vyvolal úvahy. Bravo(19.2.2011)
-
vtelenie
neviem, co si mam o tom mysliet, takze radsej nehodnotim (prvykrat vobec). Herecke vykony (hlavne Ralpha Fiennesa), boli veľmi slusne, ale nieco tomu, ako celku, chybalo. Ak to mala byt komedia, tak som sa ani raz nezasmial a ak drama, tak ma to nepresvedcilo. Ide o dalsie z nespocetnych spracovani Orwelovej knihy 1984. Tentokrat, ale reziser slapol vedla, ked sa pokusil pouzit nadsazku a fiktivny dokument. Na druhej strane, ale musim povedat, ze film vo mne zanechal nejaky dojem, takze radsej nehodnotim.(12.12.2010)
-
kojot.name
Slušně udělaný propagandistický snímek bez větších ambicí. Ten film neklade otázky, jen předhazuje odpovědi. Do Orwella má vskutku na míle daleko. Ty návodné aluze na skutečné reálie ve mně vyvolávaly útrpný úšklebek - ano, ještě průhledněji mi povězte, jak mám o kom a o čem smlýšlet! Nicméně z komentářů usuzuji, že leckdo tvůrcům na ten špek skočil. Co se ten film vlastně sakra snaží sdělit? Že se z bludného kruhu střídání diktátorů občané nemohou sami vymanit a... co? Že je třeba na ně shodit z bombardérů nějakou tu nefalšovanou západní demokracii? Jinak oceňuji kvalitní herecké výkony, několik dobrých nápadů a pěknou hudbu, což bych ocenil u propagandistického snímku jakékoli provenience.(19.1.2012)
