Obsah
-
Pôvodný televízny muzikál na hru M. Meilhaca a M. Millauda s hudbou Florimonda Hervého voľne spracoval Ľubomír Feldek. Slávna opereta Mam'zelle Nitouche vznikla pred viac ako sto rokmi v takzvanej krásnej epoche a dodnes si zachovala svoj pôvab. Ale isté aj preto, že sa do príbehu hry premietol osud samotného skladateľa Florimonda Hervého, konkrétne obdobie, kedy sa rozhodoval medzi kostolom a divadlom. Svätec Celestín - sveták Floridor, zbožná kláštorná chovanica Denisa - anjelik s čertom v tele, ale aj ďalšie postavy vťahujúce nás do prúdu premien a nových dobrodružstiev... (oficiální text distributora)
Pôvodný televízny muzikál na hru M. Meilhaca a M. Millauda s hudbou Florimonda Hervého voľne spracoval Ľubomír Feldek. Slávna opereta Mam'zelle Nitouche vznikla pred viac ako sto rokmi v takzvanej krásnej epoche a dodnes si zachovala svoj pôvab. Ale isté aj preto, že sa do príbehu hry premietol osud samotného skladateľa Florimonda Hervého, konkrétne obdobie, kedy sa rozhodoval medzi kostolom a divadlom. Svätec Celestín - sveták Floridor, zbožná kláštorná chovanica Denisa - anjelik s čertom v tele, ale aj ďalšie postavy vťahujúce nás do prúdu premien a nových dobrodružstiev... Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
ripo
Veselý hudobný príbeh s Evou Kostolányovou v hlavnej úlohe, predtým, než ju v jej mladom veku skosila rakovina ...(20.9.2005)
-
sportovec
Pro mne nahodile nalezený vynikající kus 'Lubomíra Feldeka a Jozefa Pálky, kterým se podařilo pozoruhodným způsobem modernizovat starou operetní látku do i dnes překvapivě moderního tvaru, v němž tradiční poetika žánru slouží jako svébytná vnější kulisa pro nespoutané mládí doby před třiceti lety, které v tomto rámci rozpoutává zdánlivě nevázaně bujnou, ve skutečnosti však strohé kázni promyšleného tvůrčího záměru podrobenou strukturu nadčasově působivé televizní inscenace. Úspěch tohoto kroku by byl však nepředstavitelný bez hereckého i pěveckého koncertu kvarteta osobností, které ztvárnilo hlavní role. Při vší hluboké úctě k mužským představitelům první místo náeží tragickéu talentu slovenské kultury, přední slovenské zpěvačce své doby, výrazné talentované univerzální osobnosti Evě Kostolányiové, jíž tehdy zbývaly - věděla o tom - tři roky života naplněného bolestmi a prodlužujícími se pobyty v nemocnici. Herecky - byla to její první velká dramatická příležitost - tato vlastně barová zpěvačka vedle svých skvělých kolegů ze souborů Nové scény a Slovenského národního divadla minimálně obstála; pěvecky pak vysloveně zářila; její takřka herecký smysl pro text, suverénní vyzrálé ženství překvapivě mladé 29leté dámy, rozverné v šarmu a strhující ve své osobnostně lidské suverenitě, okouzluje a podmaňuje i po desetiletích, která uplynula od její strašné smrti. Ale i mužští kolegové - Leopold Haverl v přesvědčivé dvojroli herečky Corinny a poručíka místní posádky, Marián Labuda jako strhující abatyše i nabubřele karikaturní operetní major právě tak jako neméně strhující Martin Huba oscilující mezi operetním autorem a klášterním varhaníkem - jsou skvělí a odvádějí doslova hvězdné výkony svých životních uměleckých drah (Labudovi a Hubovi tehdy ještě nebylo třicet let, o něco starší Haverl úrávě překročil kristova léta). Sarkastický odstup naznačuje i jiný režijní prvek - zhruba polovina jeptišek má při detailních zábrech kamer jasně mužské pohlaví. Obdobně působí i strmě gradující závěr za běžných okolností triviálně překvapivých prvoplánových odhalení plnících úlohu brány předem daného jednorozměrně - brakově - šťastného konce: Namísto výkřiků a obligátních objetí a polibků nastupují titulky. Prvotní umělecká trivialita výchozí předlohy byla povýšena na skutečný umělecký čin, jeden z mnoha démantů proslulých slovenských televizních pondělků šedesátých a sedmdesátých i osmdesátých let minulého století, na které česká divácká veřejnost čekávala s netajenou nedočkavostí a potěšením.(30.8.2009)
