Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MMR
    ****

    Hvězda navíc za Bílý Tygři Liberec, jelikož jim taky fandím =)(10.11.2012)

  • Tosim
    ***

    Troška poetiky, troška humoru, troška lásky, ale celkově nemastné-neslané. Všechno to má prostě jen "náběh." Příběh Fleischmana a Ilji na pořádnou lovestory, depresivní stavy Franze na pořádné psycho a tak dále. Snad jen Ještěd, kopce a mraky byly snímány bez chybičky. Klára Issová je sladká, o tom žádná, ale na nadprůmer to fakt nemá. Ale neurazí vás to.(27.11.2006)

  • Šakal
    ****

    „Tak trochu“ jiní Samotáři. David Ondříček (filmařsky) vyzrál, posunul se o parník dopředu a šest let po jeho „kultu“ brnká na mnohem vážnější (čti civilnější, intimnější, upřímnější) strunu. Hlavní postavou je Fleischman (amatérský meteorolog), který za celý svůj dosavadní život nepřekročil ceduli Liberec, přičemž celý snímek je jedna velká metafora. Přitom dotyčný (skutečně) žije mnohem víc (opravdověji) než valná většina (z) nás. Občas není na škodu zvolnit tempo (popř. se úplně zastavit) v tom našem každodenním shonu a nasávat vuni(ě) života. Mně se to díky D. Ondříčkovi a „jeho týmu černých koní“ (kdo viděl film o filmu, ví o čem mluvím) i s notným přispěním Jana P. Muchowa na dobu 100min povedlo. Úplně jsem (v těchto přicházejících mrazech) pookřál a člověk dostane opravdovou nefalšovanou chuť rozjet se do Liberce, do hotelu Ještěď, ubytovat se „nahoře ve věži“ a pozorovat „cvrkot těch dole“. Nejeden se tak neubrání myšlenkám (otázkám), kdo je větší blázen, jestli Fleischman nebo „ti dole“. Pokud bych měl jednou větou napsat, o čem, že tento snímek D. Ondříčka je, neváhal bych ani vteřinu. Grandhotel je intimní příběh o překonávání mantinelů uvnitř každého z nás. p.s. tenhle snímek je takový balzám na duši. A NE, nevyšlo mi to v testu, ale přišel jsem na to zcela sám. p.p.s po předloze od Jaroslava Rudiše bezpochyby sáhnu. Už pouze pro fakt, že si od ní slibuju, doplnění informací z Fleischmanovi minulosti (dětství, mládí)... tedy podstatné detaily, které ho (do)vedli k tomu, „proč je takový, jaký je“.(17.10.2011)

  • Botič
    ****

    Grandhotel od Ondříčka je trošku někde jinde, než Grandhotel od Rudiše, ale pro obojí platí prostě jako žádný slunce v duši. Kašlat na happy life a rychle zmizet.cz. Nebo naopak?(12.10.2013)

  • Radek99
    ****

    Vizuálně okouzlující (a v českých podmínkách) stylotvorný film (urban art). Doslova obrazová pastva pro oči, ne nadarmo David Ondříček nosí příjmení možná nejlepšího českého kameramana české filmové historie... Ondříček se zajímavou obrátkou ve své tvůrčí evoluci přehoupl od moderních městských komedií pro mladé k osobitě meditativnímu evropskému městskému velkofilmu, něco na způsob Tykwerova snímku Princezna a bojovník... A jestli měla česká Nová vlna jako příznakový rys civilnost, pak typický Ondříčkovův hrdina je freak, nějak vyšinutý, něčím nenormální... Pakliže ale Grandhotel má nějaké slabiny, tak je to jeho estetika modelového světa reklamního prostoru, až videoklipový (pseudo-indie) charakter, koncepční absence nosné dějové linky a (do této chvíle bych nevěřil, že to někdy vyslovím) místy hodně rušivé (myšleny ony industriálně-elektronické zvukové experimentální předěly) hudby Jana P. Muchowa, která ovšem v jiných pasážích (zejména těch romantických) byla nádherná.... Naopak potěšil comeback Ladislava Mrkvičky, stejně jako typově přesně obsazení dalších rolí... Každopádně za to krásné vizuálno a vysoce sofistikovanou formální stránku si tahle moderní romantika vysoké hodnocení bezesporu zaslouží...(18.5.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace