poster

Krajina přílivu

  • Kanada

    Tideland

  • slovenský

    Krajina prílivu

Fantasy / Drama / Thriller / Horor

Kanada / Velká Británie, 2005, 122 min

Režie:

Terry Gilliam

Kamera:

Nicola Pecorini

Producenti:

Jeremy Thomas

Střih:

Lesley Walker

Scénografie:

Jasna Stefanovic
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Silas
    ****

    Stačí si zvyknout na svérázné tempo, ustavičně křivou kameru, trochu morbidity a zážitek je tu...pohodičkááá(17.10.2006)

  • Shushika
    **

    Hodně divný film, kterému jsem se nedostal pod kůži ani po předchozích dvou pivech. Ta malá holčina by za svou roli měla dostat Oscara, je totálně přesvědčivá a totálně mimo, ale Gilliam stále dokola variuje to samé a ne později než po hodině už chcete něco "masitého.". Pár momentů je docela nápaditých a příjemně bizarních... ale čekáte-li dlouho na rozuzlení velkého tajemství a ono přijde neslané, nemastné cosi, je vám celého projektu líto. Snad aby Gilliam raději nikdy ty peníze na Dona Quijota nedostal...(8.7.2006)

  • k212
    ****

    Terry Gilliam vždycky bude ten psychedelickej týpek na režisérský stoličce, je totiž jedno o čem točí, vždy to končí na hranici: realita-sen. Takže výsledný tvar, který vítězně kvete z vizuálně podmanivého díla, je cosi jako zfetovaná realita. Tentokrát je to "pohádka" o holčičce, mumii a ujetých kamarádech. 80%.(11.3.2007)

  • JFL
    *****

    Carrollovská říše divů může mít mnoho podob. Ve filmu Terryho Gilliama je to buranský zapadákov se dvěma domy uprostřed nekonečných lánů trávy. Sem přijela malá holčička s otcem feťákem a zatímco on si dopřává „dovolenou“ ze stříkačky, ona tráví čas konverzací s hlavami panenek a poznáváním groteskních sousedů. Realita, sen, fantazie a šílenství nejsou jasně odděleny, nýbrž splývají do pokřiveného obrazu znepokojivého světa, v němž je představivost stejně tak obranou proti hrůze, jako hrůzostrašnou iluzí.(17.8.2008)

  • berg.12
    ****

    Vy s tím teda naděláte. "Obyčejný" výlet do dětské mysli a představivosti, neobyčejný pouze v tom, že málokdo ho dokáže opravdu vystihnout. Z bizarního se stává přirozené, z nesmyslu realita, nepodstatné se stává životně důležitým, věci mají svůj význam a přece jsou ještě bez významu. Ale kdo už zapomněl, tak stejně neví, o čem mluvím.(8.1.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace