Voda
-
Water
-
Voda
Drama / Romantický
Kanada / Indie, 2005, 114 min
Režie:
Deepa MehtaHudba:
Mychael Danna, A.R. RahmanPlakáty
Obsah
-
Příběh se odehrává v Indii roku 1938 na pozadí politického vzestupu Gándhího. Malá Chuyia je provdána za starého muže a čeká v domě svých rodičů, dokud nebude plnoletá. Její muž však umírá a Chuyia je tak ve svých osmi letech vdovou. Podle indických tradic jsou vdovy posílány do zvláštních útulků, kde v odříkání stráví zbytek života. Bez muže už neznamenají nic. Přítomnost dítěte se odrazí na životech ostatních obyvatelek domu a vytrhne je z letargie. Žije tu i Kalyani, která se zamiluje do mladého politického aktivisty. Žena, která je pověřena dohledem nad ostatními, má ale s Kalyani jiné plány. Na druhém břehu řeky žije spousta boháčů, kteří jsou ochotni platit za společnost mladé ženy. Co se stane, když jedné noci Kalyani odmítne nastoupit do loďky? (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film(23.1.2007)
-
Renton
Scénář: Deepa Mehta(2.2.2012)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,529,144║Tržby Celosvetovo $10,422,387║(7.5.2010)
-
Madison
Exotický príbeh z exotickej Indie, ktorý vniesol do romantického žánru úplne iný štýl vyjadrovania citov a emócií, než sme zvyknutí z amerického filmu. Náboženstvo, láska, bolesť, politika - všetky tieto aspekty sú skĺbené v nádhernom indickom prostredí v jednom ponurom a depresívnom kláštore. Citlivo zrežírovaný, obsahovo vkusný, herecky výborný a hudobne prekrásny film, ktorému som ale nedokázala odpustiť až prílišnú zdržanlivosť a uzavretosť pri romantických scénach, myslím, že režisér mohol medzi dvoma ústrednými zamilovanými postavami rozdúchať viac vášne - samozrejme, v rámci konzervatívnych indických noriem :-)(17.7.2011)
-
berg.12
Normálně pro mě okolnosti vzniku filmu nehrají příliš velkou roli, i o tomto jsem si je zjistil až dlouho po zhlédnutí, ale to množství pro mě nepochopitelných odpadů mi tentokrát nedá. Water uzavírá trilogii (Fire, Earth), ve které se Deepa Mehta, původem indická režisérka žijící v Kanadě, vyrovnává s problémy své země a kultury. Její dva filmy vyvolaly v konzervativnějších kruzích protesty a útoky na kina kde se promítaly. Natáčení tohoto filmu muselo být o několik let odloženo, když dvoutisícový dav v počátku natáčení vše zničil. Kvůli následným tlakům a ekonomickým těžkostem byla režisérka poté nucena film natáčet na Srí Lance a musel být i přeobsazen. V Indii prakticky nebyl uveden. Že se nejedná o nějaký nepovedený omyl, svědčí i mnohá mezinárodní ocenění a sám proto nevím, jestli jsou ty odpady dílem filmového vkusu nebo výsledkem úplného kulturního ignorantství.(11.8.2007)
-
Rex Mundi
Pretty woman po indicky - určite by si to mali pozrieť milovníčky amerických dojákov, vyplačú si oči, ale z úplne iných dôvodov. Trochu ich vyfacká realita. Fascinujúci príbeh, viac tragický ako romantický. Fakt sila. Ďakujem bergovi.12 za komentár, dúfam, že sa mi podarí pozrieť aj prvé dva filmy z trilógie.(29.5.2012)
-
lenuse
berg.12 ví, že ne vždy s ním souhlasím, ale v tomhle případě mi mluví z duše.(16.8.2007)
-
NinadeL
Poměrně dlouho jsem nechtěla, aby mi mé filmové výlety do Indie poskytovali více, než-li jen pohádkovou zábavu a skvělé filmy nesrovnatelné s čímkoli jiným, na co je středoevropské oko zvyklé. Po rekapitulaci výrazných rolí Johna Abrahama jsem znovu přistoupila k Water a všechno se ve mě sevřelo. Taková dávka odcizení a naprosté bezmoci je příliš stravující... než, aby bylo možné takový film zařadit mezi uniformní programové schéma na ČT2. Čímž si zároveň vysvětluji zdejší pozastavení nad některými odpady. V dramaturgii byl zřejmě učiněn odvážný krok, ale cesta k němu nevedla žádná.(9.11.2010)
-
Niktorius
Tak potvrzeno. Deepa Mehta umí točit příběhy o velkých emocích bez zabíhání do patosu a pod její taktovkou ze sebe dokážou vydat docela přesvědčivý a decentní výkon i herci, do kterých bych to nikdy neřekl. Že, Johne Abrahame? A samozřejmě je to celé výborně natočené, s malebnou kamerou, pěknou Rahmanovou hudbou a... překrásnou Lisou Roy v jedné z hlavních rolí ;-)(4.12.2009)
-
Tomco
Som rád, že žijem tam, kde žijem. 70%(7.7.2010)
-
Slarque
Připadá mi to jako klasický příklad „festivalového filmu“. Vezme se silný příběh a natočí se tak, aby nebyl moc temný. Pak už se jen čekají ovace. Podle mne by to celé bylo mnohem působivější, kdyby to v útulku pro vdovy vypadalo trochu drsněji a většina filmu by se netvářila jako romance. Závěr jsou pak sice docela silné kapky, ale prostě už to přišlo pozdě...(31.5.2010)
-
Aky
Jednoduchý a prostý příběh, jehož posláním je především popis bídného postavení indických vdov, jejichž životy svírají tisíce let staré náboženské zvyklosti, které dávno ztratily svůj obsah, ale jsou dál tupě dodržovány, přičemž z nich nepochází nic pozitivního, ale znamenají jen kruté znásilňování přirozenosti života.(30.4.2012)
-
gogo76
Príbeh 6 ročnej indickej vdovy, ktorá ešte poriadne netuší čo jej osud nadelil. Výborná, takmer až dokumentárna atmosféra indických mestských uličiek, denných rituálov, začínajúcej love story a rozhovorov s vdovami s podobnýn osudom. Hodnotenia odpad niektorých prispievateľov sú dosť neobjektívne, ale na plné hodnotenie to fakt nemá. Aj s prihliadnutím na to, že sa príbehom mihol Gándhí dávam 60-70%.(10.3.2009)
-
kikuka
Tematicky jeden z filmov typu "jeden svet" prekvapí svojou nevtieravosťou, najmä keď vezmete do úvahy, že hlavnou hrdinkou je 8-ročná vdova. A Gándhí do toho. Samozrejme, dojímavých momentov korunovaných záverom sa nájde, no nie sú presilené a netlačia, zabudnite na doslovnosť. Vysoko pozerateľné je i herectvo, hoci John Abraham (Narayan) je jemne povedané elegantne telenovelový :D. Na rozdiel od famóznej malej Saraly. Btw. hudba bola nahraná pod dohľadom dirigenta Petra Breinera orchestrom bratislavského rozhlasu. A bolo tam pár pekných nápadov.(8.8.2011)
-
Magyar
"Jde jenom o peníze. Chudé rodiny se zbaví jednoho krku, který by bylo třeba živit, bohaté zase člověka, se kterým by se musely dělit." I přes to, že mě tento film naprosto citově (avšak nikoli vyděračsky!) rozsekal, vrtá mi hlavou několik myšlenek, které se dotýkají provázanosti tradic, náboženství a praxe. Je vzletné říci "jde jenom o peníze", avšak existuje alternativa pro opravdu bídně žijící rodiny, pro jejichž rodinný rozpočet by výživa navrátivšího se člena a případné vypravení dalšího věna znamenalo ohrožení existence všech jejích členů? U počátku tradice vdov mohl stát i ve filmu znatelný podtext "nečisté" a tedy neprovdatelné ženy. Sázela bych na to, že to byly zejména tyto praktické důvody, které se promítly do textů starých indických náboženských zákoníků, proměnily se v dogmata, nepřipouštějící pochybnosti. ___ Přijetí "pravidel hry" však paradoxně mohlo vdovám pomoci strasti jejich nezměnitelného stavu přijmout. Budeme-li hledat inspiraci v logoterapii Victora Frankla, psychiatra, jenž prošel Osvětimí a Dachau, zjistíme, že pokud člověk nalezne a uvěří v hodnoty, které ho přesahují, získá tak vnější a víceméně trvalý zdroj citové podpory a vnitřního růstu. To neznamená, že by ten, kdo není přesvědčen o existenci něčeho "vyššího a důležitějšího", než je lidský život, nemohl být velmi duševně zdravý; vdovám však tato psychologická konstanta mohla po staletí pomáhat k přežití a žití nacházením smyslu jejich života v pevně nábožensky stanoveném statusu vdovství. ___ Tento paradox je zřejmý i ve scéně, kde vzdělaný muž, právník Narayan jedné z vdov, Shakuntale, "osvětluje" nesmyslnost jejího postavení ("peníze, nikoli božská vůle"). Rázem ji tak vystavuje vskutku existenciálnímu problému - jak tedy žít dál, bez toho, aby jí nabídl nějakou jinou možnost (či alespoň finanční prostředky :) ). ___ Vrátím-li se k začátku mého komentáře, musím konstatovat, že "jenom o peníze" tu nejde, i když jsou, resp. jejich nedostatek, významnou udržovací složkou zobrazeného problému. Propletenost nedostatku (a to nejen finančního) s tradicemi je vždy gordickým uzlem; domnívám se, že režisérka Deepa Mehta si to dobře uvědomuje, a i když bohužel nenabízí komplexní řešení (je však vůbec možné? nezjeví se další část cesty až po každém jednotlivém průkopnickém kroku do neznáma?), její film je drápkem tnoucím do živého.(31.5.2010)
-
Pirkaf
Mrazení v zádech v závěru je nejlepším důkazem toho, jak na mě tento snímek zapůsobil. Nejlepší z trilogie Fire, Earth, Water.(25.1.2010)
-
toma.baza
Chuyia je 7 letá dívka, která je po smrti svého manžela poslána do ašramu, místa kde hinduistické vdovy dožívají svůj život (není myslitelné, aby se znova provdaly). V ašramu žije 14 vdov a život v něm řidí sedmdesátiletá Madhumati. Pro Chuyii to není jednoduché přizpůsobit se životu v ašramu. Nejbližší vztah naváže s Kalyani, kterou Madhumati posílá za prostitucí. Do Kalyani se zamiluje nově vystudovaný právník Narayan. Je sice dvacáté století, Mahatma Gandhi právě zahájil svůj boj, ale tisícileté tradice jsou stále silné.(13.3.2006)
-
Terva
Ocenění: Oscar '06 - nominace: cizojazyčný film MFF Bangkok - film Genie Awards - kamera, hudba, hlavní herečka (S. Biswas) Vancouver Film Critics Circle - herečka v kanadském filmu (L. Ray), režie kanadského filmu (D. Mehta). Scénář : Anurag Kashyap a Deepa Mehta. Kamera : Giles Nuttgens(22.3.2012)
-
gabin(a)
Krásný a dojemný film, jinak to napsat nemůžu! O předsudcích, slepé víře, jejím zpochybnění, o lidské krutosti i dobrotě, o střetu rozumu a tmářství, o důstojnosti, beznaději a dalších "maličkostech". Film jsem viděla nadvakrát, poprvé jsem nedokoukala, protože jsem se pořád bála, co hrozného se stane. Při druhém zhlédnutí jsem se bohužel dočkala, bylo to ještě horší než jsem čekala. Přitom se nekoná žádné vyděračské ždímaní slz, žádný dojákový patos. S mystickou vizuální nádherou kontrastuje krutý děj, v první polovině skrytý někde na pozadí ve vašem povědomí o smutném a beznadějném údělu vdov v Indii, ve druhé polovině už bolestně "akční". Závěrečný dovětek o současném stavu člověku moc nepřidá....(30.4.2012)
-
zette
Velmi hodnotny film s opravdu zvlastni atmosferou.(31.5.2010)