Režie:
Pavel KrausScénář:
Radek JohnKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří VáclavHrají:
Jiří Adamíra, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Jiří Schmitzer, Jiří Ptáčník, Zdeněk Rumpík, Jan Vágner, Rudolf Papežík, Jan VítObsahy(1)
Knihy francouzského spisovatele Julesa Verna, který se proslavil zejména jako autor vědecko-fantastických románů, znají čtenáři na celém světě. Jeho zaujetí pro techniku a vědu, víra v pokrok, který jejich rozvoj přinese lidstvu, Vernova nezměrná fantazie spolu s geniálním vypravěčským talentem, zajistily jeho dílu nesmrtelnost. Autorovy dramatické příběhy nejednou posloužily jako předlohy k výpravným filmům, divadelním představením a televizním adaptacím, jako je tato z roku 1980. Dobrodružný televizní film na motivy stejnojmenného Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem líčí příhody tří zajatců – trosečníků na palubě legendární ponorky Nautilus. V režii P. Krause si kapitána Nema zahrál J. Adamíra, profesora Aronnaxe J. Pleskot, v neméně důležitých rolích se objevili J. Schmitzer a V. Jandák. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Komorní televizní adaptace Verneova románu vypadá sice lacině, ale Johnův (!) scénář dokázal s málem vytvořit solidní konverzační drama, srovnatelné se slavnou československou rozhlasovou adaptací. Trochu mě sice mrzelo, že z profesora Aronnaxe se tu stal naivní děda, který pro harpunáře Neda Landa i vlezdoprdelku Conseile znamená větší zhoubu než pomstě oddaný Nemo. Na druhou stranu postava Neda Landa v podání skvělého Jiřího Schmitzera v sobě nese ten správný morální náboj, který profesorovo slabošství nakonec vyváží. ()
Televizní kulisy by až tak nevadily, jako chybějící více sevřený děj. Zde se projevuje nejvíce zápor samotné Verneovy předlohy, kde vlastně o nic nejde, vše je jen sled scének, kde poznáváme Nema a jeho myšlenky, záměry a cíle, s nimiž můžeme, nebo nemusíme souhlasit. Herecké výkony jsou jak na houpačce - Adamíra je vynikající, ostatním člověk ne vždy jejich hereckou snahu věří. ()
Tato Vernerova adaptace klasické verneovské látky se přiřazuje rovnocenně k těm starším z padesátých a šedesátých let. S úspornou, avšak dostatečnou výpravou dává možnost k vyniknutí tehdy zralé generace našich herců. Osobité pojetí postavy kapitáne Nema ztvárnil Jiří Adamíra, jehož "mluvitelské" herectví tu našlo zvlášť výbornou základnu. Aniž by bylo cokoliv podstatnějšího setřeno z myšlenkového poselství této vrcholné Vernovy sci-fi, podařilo se tehdy vytvořit dílo zralé, přesvědčivé a stále divácky vděčné. ()
Škoda tej lacnej formy inscenácie s príliš jednoduchými interiérmi a častých nudných scén. Lebo čo sa týka vernosti predlohe, tak to bola asi najsilnejšia stránka filmu, za to plus jedna hviezda. Mnohé pamätné dialógy som si vybavil, aj keď knihu som čítal dávno, pred desaťročiami. Je pravda, že už kniha sa celá nesie v ponorkovej atmosfére niekoľkých miestností, ale spád filmu je slabý a o trikoch sa takmer ani nedá hovoriť. ()
Kdo by neznal příběh kapitána Nema a jeho Nautilu. Já ho pak ještě mohutně rozvinul díky knihám J. M. Trosky, který srdnatě a skvěle navázal tam, kde J. Verne skončil. O film jsem zavadil náhodou a byla to jen slavná herecká jména, díky kterým jsem na něj koukal. Jako malý jsem dostával od babičky dramatizace na LP deskách. Daly se sehnat na Národní v Domě dětské knihy - Albatrosu. A odtamtud jsem také jednou dostal k něčemu dvojelpíčko 20 000 mil pod mořem. V té době už jsem samozřejmě měl knihu přečtenou i jsem viděl Zemanův dodnes geniální skvost. Ale mluvené slovo mne tehdy moc bavilo a tahle dvojdeska supralong obzvláště! Asi si říkáte, proč to tu ten Big Bear píše. Inu proto, že mne velice zaujal text dialogů v tomto filmu. Leckde se totiž téměř kryl s deskou. Já si tu desku pamatuji dodnes. Buď tedy tvůrci jeli podle nějaké stejné knižní verze, nebo tehdy někdo někoho později inspiroval. Co se týče zpracování, tak dnes působí až úsměvně. Já tehdy TV incenace moc nemusel. Působily na mne strašně kulisově, studiově a i z hlediska triků to byla často hrůza. Ale musím říci, že dnes naopak člověk musí svým způsobem ocenit tu za prvé odvahu točit takovouto slavnou předlohu a pak i způsob jakým se s tím tvůrci popasovali. Ono točit nějakou pohádku v kulisách zámku je něco jiného než ponorka pod hladinou, případně výstupy na mořské dno! A to nemluvím o krajinách věčného ledu plných ker z nalámaného polystirenu! :-). Takže tam, kde bych dříve ubíral nakonec dnes paradoxně přidávám. Uživatel Sportovec má naprostou pravdu v tom, že oč chudší byly interiéry Nautilu o to více v nich zářilo herectví a zejména brilantní řeč hlavních hrdinů. Já pana Adamíru už od našeho prvotního filmového setkání zbožňuji i jeho hlas, takže kdo ho má rád, teohle je pro něj nutnost. Role Nema mu moc slušela. Slušně hráli i Pleskot s Jandákem, anorektickému Schmitzerovi jsem tedy roli harpunáře Ned Landa moc nevěřil :-). Trochu směšná byla ta indština se kterou se posádka Nautilu mezi sebou bavila. Ale jinak na svoji dobu hodně zajímavá záležitost plná i skvělých Verneových myšlenek. Například - co kdyby takováto technologie padla do rukou země, která by ji chtěla užít k válčení? S přihlédnutím k faktu, že román byl psán dávno před spuštěním první ponorky a že dnes jaderné ponorky mají schopnost zničit nejeden kontinent, z těch prorockých slov pana Vernea až mrazí. Dávám za tři perly. * * * ()
Reklama