Rychle a zběsile: Tokijská jízda

On by to nebyl špatnej film. To by v tom ale nesměl hrát takovej neskutečnej debil jako Lucas Black. Nevim jestli je to jeho vina, nebo tu postavu takhle sprznili už scénaristi (asi od každýho trochu), ale takhle debilní a nesympatickou postavu (a herce) už jsem hodně dlouho neviděl.A když se k němu přidá ještě zlý asiat, tak to vypadá spíš jako nějaká parodie, než jako akční adrealinová jízda. Nicméně honičky docela šlapou, hezká holka tam taky je a hudba se dá taky občas poslouchat. Takže aspoň něco (18.02.2007)

Líbí se mi změna prostředí i nový pohled na stylovou jízdu. Již nestačí jezdit rychle a přesně řadit, je třeba se naučit také umění smyku. Přestože film má řadu pěkných audiovizuálních momentů a režisér svou zručnost rozhodně nezapře, příběh Tokijské jízdy je naprosto příšerný a postavy jakbysmet. Překvapuje mě, že franšíza tuto obludnost vůbec dokázala přežít. 4/10 (10.05.2017)

„Chlapče, vieš, kto ja som?“ – „Japonský Justin Timberlake?“ Príjemné prekvapenie, ale to by po príšernej a úplne zbytočnej dvojke s Walkerom bolo takmer všetko. Druhý diel prakticky so sériou RYCHLO A ZBESILO nemá nič spoločné, ak nerátame rýchle autá. Nielenže sa v ňom neobjaví žiadna zo známych postáv predchádzajúcich dvoch dielov (SPOILER no dobre, cameo má Vin Diesel, ale je to úplný koniec, scéna má dve minúty a s ústredným hrdinom prehodí asi 5 viet SPOILER), ale nejde ani o „klasické“ závody, ale o štýl, ktorý som doteraz nepoznal – tzv. driftovanie (toto pomenovanie sa dokonca dostalo do pôvodného amerického podnázvu). A hoci nie som žiadny fanúšik áut, celkom ma to zaujalo. Nečakane ma tiež zaujali sympatické herecké výkony (najmä Sung Kang je ako sebavedomý a vlasatý hrdinov mentor-rovesník a „medzi Dobrom a Zlom uväznený“ Han veľký talent), dobre nakrútené akčné scény a exotické Japonsko, v ktorého fascinujúcich reáliách sa dej odohráva. (27.05.2011)

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Spoře oděné šlápoty, barevné autíčka, rčení o hřebících, vzletné kecy, tokijský smog z exhalací a především umění driftovat - důležitější než erudice v kardiovaskulární chirurgii. Když si k tomu připočtete hlavního hrdinu o charismatu ochcaného patníku, neucítíte ve vzduchu spálenou gumu, nýbrž výkaly. Tohle všechno píšu s vědomím, že jakýkoliv film ze série Rychle & zběsile není primárně postaven na propracovaném příběhu a duchaplných dialozích, ale já jsem v daném žánru zkrátka „gaidžin“ (japonsky „cizinec“, neplést s homosexuálním duchem v láhvi). Vše mi přijde stejně atraktivní, jako kdybych sledoval japonskou důchodkyni, co si v ojeté Toyotě Prius jede nakoupit mořské řasy a acidofilní mléko do supermarketu. Dámu s vyndavacími bílými zuby, co nejezdí smykem, dodržuje předpisy a nosí dioptrické brýle. Pomalu & rozvážně.. (28.02.2014)