Rychle a zběsile: Tokijská jízda

S výběrem hlavního hrdiny tvůrci pohořeli... Lucas Black má 24 let a hrál 17ti letého kluka, co miluje rychlou jízdu a závody. Vůbec mi to nesedělo. Hlavní příběh je taky špatný tah - jednoduchý, předvídatelný... Na tento film se dá dívat jen kvůli autům. Takové nádherné káry se jen tak nevidí. Adrenalinové závody si milovník aut taky určitě užije. Mě se ta motorová část filmu líbila, ta druhá je o ničem. Takže když to shrnu: Kdo nemá rád auta, tak ať se na to raději nedívá. (25.07.2006)

Přesun do Japonska byl sice po slabším předchozím díle lehkým oživením, ale tentokrát už chybí celá původní parta. Hlavní postavy jsou ještě děti ze střední školy a zapojení Yakuzy působí směšně. Celá Tokijská jízda tak stojí mimo hlavní sérii, i když se ji na konci snaží naroubovat na původní linii. Až později se však ukázalo, že ve světě Rychle a zběsile 1+1 automaticky neznamená 2. (21.09.2023)

To je vtip? Nevím jestli byl horší příběh nebo tupý úsměv Lucase Blacka. Scénář musel dávat dohromady nějáký dement, kterému připadalo zábavné totálně zmrvit celou sérii. Bože i to cameo Vina Diesela (je z dabingem peklo) za moc nestálo. Akční scény nejsou špatné, ale vidět driftující Mustang je vrchol nevkusu. (15.10.2011)

Poněkud odklon od herců z předešlých i nadcházejících řad a jde si svou vlastní cestou. Jsem rád, že více než krimi žánru se film věnuje opravdu jen závodění, za což mu dávám plus, na druhou stranu má díky tomu slabší děj a navíc je tu ženské pohlaví zobrazeno jen jako maso na prodej, nic víc nic míň, což taky není moc dobře. (11.07.2018)

Spoře oděné šlápoty, barevné autíčka, rčení o hřebících, vzletné kecy, tokijský smog z exhalací a především umění driftovat - důležitější než erudice v kardiovaskulární chirurgii. Když si k tomu připočtete hlavního hrdinu o charismatu ochcaného patníku, neucítíte ve vzduchu spálenou gumu, nýbrž výkaly. Tohle všechno píšu s vědomím, že jakýkoliv film ze série Rychle & zběsile není primárně postaven na propracovaném příběhu a duchaplných dialozích, ale já jsem v daném žánru zkrátka „gaidžin“ (japonsky „cizinec“, neplést s homosexuálním duchem v láhvi). Vše mi přijde stejně atraktivní, jako kdybych sledoval japonskou důchodkyni, co si v ojeté Toyotě Prius jede nakoupit mořské řasy a acidofilní mléko do supermarketu. Dámu s vyndavacími bílými zuby, co nejezdí smykem, dodržuje předpisy a nosí dioptrické brýle. Pomalu & rozvážně.. (28.02.2014)