Rychle a zběsile: Tokijská jízda

Podobnej sranec jako dvojka akorat s tim rozdilem ze sem to tentokrat s pretacenim zvladl vydrzet az do konce coz je paradox protoze jestli se mi zdalo po prvnim a druhym dilu ze nudnejsi uz to bejt nemuze tak sem se spletl nevim no tyhle super hi tech honicky me samo o sobe moc neberou a kdyz uz ani ty tu moc nejsou a jenom se dokola omila trapnej dej nezachrani uz to fakt nic (18.03.2013)

Až se bude při posledním soudu rozhodovat o nejhorším obsazení hlavní role v akčním filmu všech dob, tak Lucas Black má první pozici jistou - tak ošklivému a zoufale nesympatickému nýmandovi nepatří do ruky volant, ale maximálně tak smeták a práce podřadného uklízeče. Navíc tu z něj dělá neschopné jelito i stupidní scénář filmu, neb v něm hlavní hrdina pravidelně v každém závodě řídí hůř než Forrest Gump po lobotomii a likviduje jedno auto za druhým, aby z něj pak najednou v tom finálním byl jako zázrakem nejlepší jezdec na kontinentu. Ale i přesto si Tokyo Drift pověst jednoho z nejhorších akčních filmů poslední dekády nezaslouží, i přes mizerně obsazenou hlavní roli, dementní scénář, mimo akci nudnou režii a nejodpudivější soundtrack všech dob... i přesto je pořád o dost zábavnější než odporná dvojka. Jednak tím že svou bizarností zkrátka ani nemůže nudit, a jednak tím že akční závody jsou překvapivě docela fajn. Justin Lin sice na počátku své kariéry nepopiratelně byl těžká lama, ale tady už pomalu začal vystrkovat růžky s pár velice zajímavými nápady a schopně dynamickou akcí. Jako rozcvička před velkým během v podobě čtvrtého a hlavně pátého dílu serie tedy relativně snesitelné. A pro příznivce Need for Speed: Underground také zajímavé tím v jaké symbióze herní a filmová série jsou - první Underground vysloveně stavěl na nápadech Fast and Furious, zatímco Tokyo Drift zase obráceně otevřeně vykrádá Underground 2 - neb právě odtud přišly závody s japonskými miniautíčky se kterými se jezdí zásadně dveřmi napřed a spotřeba pneumatik na kilometr se blíží dvucifernému číslu. 5/10 (24.01.2012)

S výběrem hlavního hrdiny tvůrci pohořeli... Lucas Black má 24 let a hrál 17ti letého kluka, co miluje rychlou jízdu a závody. Vůbec mi to nesedělo. Hlavní příběh je taky špatný tah - jednoduchý, předvídatelný... Na tento film se dá dívat jen kvůli autům. Takové nádherné káry se jen tak nevidí. Adrenalinové závody si milovník aut taky určitě užije. Mě se ta motorová část filmu líbila, ta druhá je o ničem. Takže když to shrnu: Kdo nemá rád auta, tak ať se na to raději nedívá. (25.07.2006)

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Nedoceněná jízda bez větších zádrhelů a nudných míst, kde ani předvídatelný příběh a neznámí herci herci vůbec nevadí. Scénář si bere některé detaily z originálu včetně překvapivého camea vy-víte-koho a i když k prvnímu dílu logicky nemůže dosáhnout, rád driftující odbočce trochu zvednu nízké hodnocení. (20.10.2006)