Hezké chvilky bez záruky

Reziserku Veru Chytilovu /Dedictvi aneb Kurvahosi gutntag, Panelstory/ mam rad, ale mam obrovsky problem s jej tvorbou po roku 1999 a teda po reziserkinej 70 -ke. Cize filmy ako Vyhnani z Raje a tato ubohost. Nuda vladne filmu, herecke vykony su tragicke - snad len pan Polivka vie hrat, hral tu aj Ivan Vyskocil /Kandrt z Prodavaca Humoru/, prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch a emociach nemam rad. Dejova linia, to je tiez skor vakuum ako realita. Skoda : 6 % (18.01.2014)

Věru Chytilovou jsem měl rád, ale její poslední dílo nestojí za nic. Sice jsem dal nakonec dvě hvězdy, ale ty jsou o dost menší než třeba u Panelstory (ten film přišel hnusný, ale má svoji vypovídací hodnotu a lze toho v něm spoustu nalézt). Hezké chvilky bez záruky mě štvaly svoji kamerou, povětšinou neoslovily obsazením, vytáčely hereckými výkony, nezaujaly (ne)příběhem a odpuzovaly celkovou atmosférou. Kromě odpudivé formy se přidal i nepřitažlivý obsah a na slabé hodnocení bylo spolehlivě zaděláno. Alespoň to rychle vymizí z hlavy a pokud bych si to někdy chtěl zopakovat (ztráta paměti?), tak mě můj komentář doufám odradí. (30.10.2018)

Pokud si někdo u Horem pádem stěžoval na hysteričnost, tak co je proboha tohle? :-) Tam snad nenajdete herce, který by trošku vyčníval. Může za to režie a kamera, která "to jen hází ze strany na stranu" bez účelu a smyslu. K tomu všemu je ten námět o člověku, který řeší problémy cizí a na vlastní nemá čas, je dost ohraný, současnost je podaná velice ploše a navíc, což je úplně to hlavní, kvůli čemu dávám podprůměrné hodnocení, ze snímku už fakt moc vyčnívají militantně-feministické postoje paní režisérky Věry Chytilové. (23.11.2006)

Úporný film plný plochých figurek, které spojuje postava psycholožky a její manželské poradny. Věra Chytilová (jakož i množství českých herců a hereček) ovšem již definitivně ztratila soudnost a natočila expresivní břečku, kde všichni tak strašlivě přehrávají a většina je tak neautentická, že k smíchu nejsou ,,vtipné" dialogy, ale jejich úporné herecké výkony (vrcholem je spíše epileptický než hysterický záchvat Báry Hrzánové v ateliéru, zdatně ji však sekundují i jiní a jiné). Frenetická kamera (pro filmy Věry Chytilové tak typická) Martina Štrby jen dotváří dojem psychotického duševního stavu. Jestliže tenhle film měl vzbuzovat nějaké emoce, pak v mém případě se to povedlo... Věra Chytilová si díky svému postavení může obsadit prakticky kohokoliv a také tuto možnost hojně využívá. Otázka zní ale k čemu? První dáma českého filmu kdysi provokovala, teď už jenom ve své manýře povětšinou nudí... (15.07.2008)

Chytilová si furt drží celkem solidní filmovou laťku. I přes to, že je to film již podstatně slabší, než její dřívější počiny, ve filmu mohli být obsazeny krapet lepší herci a semtam propracovanější dialogy, jedná se o příjěmně koukatelný snímek s dobrou chytilovskou kamerou, i celkem dobře zkomponovanou hudbou (i když mladýho Krasue jinak dvakrát nemusím a jako zpěváka nemůžu vůbec). 70% (05.01.2009)