Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nathalie
    ****

    Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale tahle se snad bude vracet častěji..... Nový Svěrákovic počin na sobě nese výstižný štítek. Vratné láhve-něco se vyprázdní, odevzdá a znovu se naplní. Vratné láhve jako koloběh vody. Slunce ohřívá vodu (seznámení a první léta vztahu) a způsobuje tak její vypařování (po desítkách let manželství). Pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře. (odchod do důchodu a snaha k úniku z manželské Bastilly). Tato voda zkondenzuje a padá k zemi jako déšť (balonová scéna) a vytváří potoky a řeky, které vtékají zpět do moře. (The end)________ Na komedii je to příliš depresivní, na drama chybí oblouk, takže škatulky rovnou zavírám…Lásku k povolání zabily děti nasáklé pohodářským cynismem jako špinavá houba na tabuli, z partnerského vztahu vyvanulo vše živé a zůstal jen zvyk- a vítací rituál. Josef Tkaloun stojí na rozcestí, rozjímá na kole a nakonec se ocitá za oknem. Oknem, které znamená svět maloměstského klábosení značky Albert.______ Už při prvních scénách ve škole se dostavil svíravý pocit, který se znovu a znovu vracel celý film. Svíravý pocit na Svěracích-laciné, leč drtivé. Není třeba používat dlouhověté ortézy, jak se otec a syn přetahovali o lano nebo jaké postavení má nejnovější lidumilný kousek v kontextu české kinematografie. Ten film to vůbec nepotřebuje-stojí sám o sobě dost pevně________ Jan Svěrák stále umí točit svižně i citlivě, zatímco jeho zploditel mluví pomalu a nevytrácí se poučný tón. Jakkoli k jeho herectví mám jisté výhrady, coby scénarista dialogy vybrousil z jabloneckého křišťálu do kousků od Swarovskiho. Zejména v první polovině sice vyrobil pár hnusných zmetků, ale druhá polovina to přebíjí_________ Hledání ztraceného času a směru (bez kompasu a mapy ) provází jeden typický trademark: idea dobra, slušnosti, tolerance a probleskujícího humoru napasovaná na Tkalouna. Není ale oslabena jednozančnou linerárností, paradoxně ji potvrzuje i zahýbání hlavního hrdiny do imaginárních vlakových kupé a cizích bytů. Poslání je méně didaktické,jakoby byl prošedivělým remakem Amélie z Montmartru šmrncnutý Kecalem z Prodanky, který je tak trochu ztracen… v důchodu. A když se najde mezi sklem a přepravkami, připadá si ve svém novém mikrokosmu jako ryba ve vodě_________ Což je vedlejší, jde tu hlavně o vztah dvou starých lidí. Pozdní podzim života učitelské dvojice je vykreslen v tlumených barvách a ostře ořezanou pastelkou. Auu. Kladou se otázky, kam se vytrácí láska, kdy je humor jen rutinérskou berličkou komunikace. Každá scéna v sobě nese určitou melancholii a vakuum (žehlení, labutě, usínání) kterou vyplní až probuzení zelenooké bestie. Žárlivost. Vlastně o tom neumím moc psát, ta přilnavá deprese je do subjektivního diváckého komentáře nepřenosná. Jen to někomu může zkazit takovou tu alibistickou pózu, že šedesátníci už přemýšlejí jen o nové odrůdě zeleniny na zahrádku a o práškách, které musí brát na neduhy opotřebované schránky________ Samostatný odstavec si zaslouží herci. Zdeněk Svěrák si ušil látku přímo na tělo a je vidět, že své míry i možnosti dobře zná. Až na ten tik, měl si uvědomit, že každý není gumídek typu Carrey. Ale pozor: jeho zdánlivě omšele elegantní ženuška DANIELA KOLÁŘOVÁ ho zastiňuje-a to i tehdy, kdy jí věnuje pozornost, jen aby dostal teplou večeři. Pár ironických postřehů, několik sebezraňujících otázek a najednou cítíte, jak vám vlasy těžknou stříbrem a tvář se zvrásňuje jak Alpy v třetihorách. Během chvíle zestárnete bezmála o půl století a je to zatraceně depresivní výlet, i když vám na cestu přibalí svačinku v podobě vášnivě šišlajícího ctitele.____________ Jaképak metody používá pan režisér na herce, když vlastně ve všech jeho filmech hrají jak podle partesu- a to i ti, které jsem bezmála odepsala? Umí to se starými, s mladými, profláknutými, s dětičkami, se zvířaty, kdyby postavil před kameru balvan, tak mu tam snad začne na požádání stepovat. Páni Svěráci totiž resuscitovali Jiřího Macháčka, Jana Budaře a tak trochu i Tatianu Vilhelmovou. Macháček byl obsazen proti svému (stereo) typu a odvděčil se koncetrovaným a uměřeným pojetím. V hořkosladké symfonii nehraje žádný nástroj falešně- ani Vilhelmová. Když se v tramvajové smyčce zachová tak, jak se zachovala, poklepávala jsem rodinnému soukolí uznale na rameno. Jan Budař nosí masku smutného klauna a mluvíc o fyzické kráse svých snů a vlastní ošklivostí, o svých plánech a „dočasnosti u lisu“, dojímá k nesnesení.__________ Jiskry létají. Ano, i tahle zánovní mašinka drhne místy o koleje. A třikrát dost drsně__________ 1) Jednou-možná-kultovní pád z kola mě rozesmál, Jan Svěrák získal lokace na Měsíci, hop: máme tu nulovou gravitaci ááááá….hop- cirkusový dopad zpátky na Zem. Ve střižně to mohl hodit k bonusům na DVD jako perličku na hodně hlubokém dně, tudíž ho podezírám, že prohrál nějakou sázku. 2) Sektářský motiv dcery byl nejen hloupě vymyšlený, ale i šeredně realizovaný a neměl žádnou příběhotvornost. Obludná chyba. 3) Třetí do party…lituji, že jsme neodešli ihned po konci, ale už se mi povedlo ten dovětek vymazat z pevného disku. Ani na to nechci myslet. Last but not least : Soukupova hudba ten film nepozvedává, ale nechtěně karikuje________ Kamera i střih řemeslně zručně zvládnuté ku prospěchu celku, ale málem jsem zapomněla na vláčky: rafinované prostřihy na mrtvolnou metaforu ujíždějícího vlaku a vlaků jako hnízd hříšných radostí, které stejně jako dámské končetiny v supermarketu slibuji erotickou snovou poezii. Na mě to sice působilo moc divadelně, ale proti gustu…Ostatně pánové zjevně k dopravním prostředkům tíhnou- děj jede kupředu na kole, ve vlaku, v tramvaji, v autě a nakonec létá v balonu. A tím se dostávám k vrcholu________ Balonová scéna je podmanivá. Možná musíte vzlétnout a padat, abyste dokázali říct něco, co na zemi zní přiliš pateticky, protože jinak by vás nutkání vedlo to v následující větě shodit ironickou hláškou. Naštěstí vás nalodí s Romeem a Julií na palubu a emočně natankují tolik paliva, že vaše nádrž nebude mít kapacitu vstřebávat dávky a bude u některých (ano, slabších) jedinců přetékat….(14.5.2007)

  • Karlos80
    ****

    Paráda a malé překvapení! Bavil jsem se a to je u tohoto druhu filmu snad podstatné, ne? Milý, lidský, melancholický, smutný, pravdivý, ze života, o životě převážně střední generace a o stavu naší společnosti...To vše pojaté v duchu typicky svěrákovského humoru (někdy ale málo nuceném), který prostě nezestárl.. V té poslední záplavě českých filmů převážně nevalných kvalit působí tento jako malý zázrak, navíc si na nic nehraje...P.S.: Pokud se bude český film ubírat tímto směrem, tak se máme ještě na co těšit...Masivní tv upoutávky a reklamy v tomto případě nezklamaly míru mého očekávání...(11.4.2009)

  • KevSpa
    ****

    Velice příjemné, jako všechny Svěrákovy filmy. Jen ty snové scény mě příšerně iritovaly.(25.3.2007)

  • CheGuevara
    ****

    Už dlouho se mi nestalo, že po skončení filmu jsem si na ten samý film chtěl zajít znovu. Svěráci očkují dobrou náladu na 100 minutách filmového pásu, ovšem ta samotná vydrží (možná) víc než je zdrávo. Tohle opium si dám i opakovaně, abych si zase po době řekl, že život...je prostě fajn.(4.7.2007)

  • Matty
    ****

    Pobaví, pohladí, neurazí a nenaštve. 80% Zajímavé komentáře: Dadel, sharky, Damiel, Silence, epoh(12.3.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace