Režie:
Eva SadkováKamera:
Eduard LandischHudba:
Ladislav SimonHrají:
Václav Voska, Marie Vášová, Vladimír Šmeral, Marie Drahokoupilová, Jana Štěpánková, Jiří Vala, Jaroslav Vízner, Jan SkopečekObsahy(1)
Drama lidských vztahů, které se vyhrocují v atmosféře venkovské pouťové letní noci, napsal spisovatel F. Hrubín na počátku šedesátých let minulého století pro Národní divadlo. Hra má silnou básnivou působivost, která je ještě umocněna skvělými hereckými výkony všech představitelů... Spisovatel Josef Struna (V. Voska) přijíždí na dovolenou do vesnice, kde prožil dětství. Strýc Alois (V. Šmeral) odchází do důchodu a právě se spolu s manželkou (M. Vášová) a starším synem vrací z oslavy v továrně. Teta nemůže odpustit synovci, že se oslavy nezúčastnil. Od začátku je jasné, že tato autoritativní sobecká, tvrdá žena celou rodinu ovládá. Manžel rezignoval, má své králíky a vzpomínky na moře. Syn Jenda (J. Vala) je pracovitý, ale trpí samotou. Matka mu různými intrikami rozbila před léty známost a on neměl dost sil se vzepřít. Mladší Mirek (J. Vízner) je poznamenaný výchovou, shromažďování majetku je i jeho životním cílem. A Tonička, bývalá Jendova láska (J. Štěpánková), čeká s Mirkem dítě… (Česká televize)
(více)Recenze (28)
Ve své době asi osvěžující inscenace, dnes už nic moc. 1) Snad to Hrubín nenapsal tak nudně, těžko říci. Ovšem osvědčená těžkopádná ruka tehdy 35leté scenáristky a režisérky Evy Sadkové se nezapře. Ne, že by to v dalších letech bylo lepší._____ 2) Zajímavé jsou herecké výkony. 48letý Václav Voska (spisovatel Struna) v depresi, vynikající 55letá Marie Vášová (manželka Strunova bratra, tedy teta), 40letý Jiří Vala (syn Jan) opět silně buduje, 29letý svěží Jaroslav Vízner (mladší syn Mirek) a konečně 32letá Jana Štěpánková (Janova bejvalka Tonička, která čeká s Mirkem dítě) se svým obvyklým herectvím zhrzené tragédky._____ 3) Přitažlivý 29letý Jaroslav Vízner (bratr Oldřicha Víznera) žil v létech 1968 - 2001 ve Švýcarsku. ()
Nejen rodinné konverzační drama, ale také hluboká metafora o stavu tehdejší společnosti. Budovatelská generace vystřílela prach, nadšení a třeštění pominulo. Základna Pražského jara nebyla zdaleka utěšená, ale víra v reformy socialismu stále měla určitou přitažlivost. Nemá smysl pitvat tyto věci do detailu; jsou prostě dány. Eva Sadková a většina herců dostála své špičkové profesionální úrovni. ()
Na vsi to vždycky bylo, je a bude stejné. Kdo se mohl někdy pohybovat někde na vesnici déle než pár hodin, tak nějak načichne tím místním životem. Nějak se do něj zažere ta povaha lidí, kteří žijí v chalupách s bílým štítem a starají se o jídlo a pole a majetek v perspektivě pro člověka z města zcela nepochopitelných. Pouť jako událost roku, koláče a dobé zajištění, proti starostem z města, neúspěchu a nedosažení vyššího cíle než je úroda mrkve a cibule na záhumenku. Moc hezká psychologie postav a celé zachycení těch několika letních dnů. ()
Obraz prostého člověka několika generací podbarvený zdánlivě pohodovou atmosférou pouťové letní noci, je konfrontován s náhlou potřebou rodinné upřímnosti, jež v některých případech na svůj okamžik čekala desítky let. Kristeježíši...není lepší si celý život tak trochu lhát? Nenápadné, neznáme...František Hrubín v letech šedesátých...nádherný kousek s některými elitními herci čs. kinematografie. ()
.......písané je TV film - no scéna je divadelná maximálne možno povedať inscenačná,ale hlavne malo ísť zrejme o príbeh - z dnešného pohľadu - pôsobí námet nemoderno (matka zakazuje dospelému synovi ženbu,snaha o matriachálnu rodinu.,..) - hlavne oceňujem rok výroby - 1966 - herci ktorých poznáme skôr v strednom a staršom veku - tu tridsiatnici....jedna z mála úloh Jaroslava Víznera,ktorý za pár rokov emigroval (brat známeho Oldřicha Víznera )... pozerateľné ani nie tak pre obsah ako pre spôsob.... ()
Reklama