Vzpoura

Bollywoodských filmů je v naší kinodistribuci jako šafránu, takže člověka vždycky potěší, když nemusí nic objednávat ze zahraničí a může si pro vyvolený disk dojet třeba i tramvají. Vzpoura ovšem úpně typickým bollywoodským filmem není, celkovým pojetím se nijak neodlišuje od západního (pseudo)historického standartu a vlastně je to právě nátěr indického patosu, co jí přidává šmrnc. Totéž platí o vášnivém herectví vesměs dobře známých tváří. Aamira Khana si po prvotních nesympatích musím definitivně zařadit mezi oblíbené herce a na Rani Mukherjee (tradičně v roli prostitutky) se prostě vždycky dobře dívá... :-)_______________P.S: Největším zločinem českého DVD jsou nepochybně úděsné titulky, do nichž autor zanesl několik skutečných perel. Jednou tam mluví o "osobě" jménem Rámajána (!), u názvů měst používá tu české, tu anglické transkripce a než to člověku dojde, tak stále přemýšlí, co je to ta "společnost Raj"... Největším gólem je ovšem záměna krav za psy - taková základní neznalost by se panu překladateli v některých restauračních zařízeních mohla vymstít :-) (23.07.2009)

Filmy z prostředí kolonií mám nesmírně rád. Zde sledujeme pozvolna se měnící klima, které vedlo k odchodu Britů z Indie. Čekal jsem petrobarevný ušmudlaně uřvaný film (tak typický pro bollywood) a byl jsem místo toho mile překvapen. Samozřejmě se západními historicko-válečnými filmy se to úplně srovnávat nedá. Pořád je z toho cejtit karí a ty choreografické vložky....ehm.., no ale i tak jsem se dobře bavil. * * * (18.05.2012)

Baladu o Mangal Pandeyovi osobně velice vítám jako nástupce staršího Lagaanu. Na období britské kolonizace stojí a padá základní západní mýtus o Indii a ten je dále třeba užívat právě ve filmech tohoto typu. Českého diváka pak inspiruje a zároveň zahanbuje, protože my jsme si svůj státotvorný mýtus pro změnu ušlapali sami a nezdá se, že by nám nijak zvlášť chyběl. Tolik naše vina. Ve Vzpouře jsou atraktivně zkombinovány nejožehavější otázky roku 1857 a stejně tak vynikající herecké výkony Aamira Khana, Toby Stephense, Rani Mukherjee a třešničky v podání Kiron Kher. Hudební vložky mohou připadat anorganické jen divákům, kteří příliš zkušeností ještě nemají, já jsem si pošmákla zejména na svátku Holi. A už za 90 let měli Indové samostatnost... trocha pýchy je rozhodně na místě. (25.05.2011)

Film mě zklamal hlavně ze dvou důvodů. Měl jsem pocit, že musel být natočen na konci "osmdesátek" nebo začátkem devadesátých let, teď jsem si přečetl, že se tak stalo v roce 2005 a pořád se mi tomu nechce věřit. No, a pak jsem čekal něco ve stylu "Vzdálených vrcholků hor" a dostal jsem jen tohle drama se zpěvy a tanci. I když jinak příslušníky tohoto etnika příliš nemusím (jejich rádžastánští příbuzní bydlí přes ulici), na Rani Murkherjee se mi nedívalo špatně, Toby Stephens šel na maškarní ples za piráta, což pro mě byla po Black Sails zátěžovka na bránici a v závěru jsem se konečně i něco podstatného dozvěděl. (17.05.2020)

Indické povstání 1857-1859 je jednou z mých oblíbených historických událostí už od dětských let, kdy jsem si přečetl Assollantův román o kapitánu Korkoránovi, Jiskře a jejich indických dobrodružstvích. Proto jsem si nemohl nechat ujít snímek barvitě popisující počátek jedné z významných dílčích vzpour ve vojsku Východoindické společnosti. Ve filmu jsou velmi hezky a podrobně zachyceny různé historické, společenské a zejména mocensko-ekonomické souvislosti, díky velkorysé produkci se nešetřilo na dobových reáliích a nechybí ani romantika a pár hezkých tanečků. Snímek jsem nesehnal jinak než s českým dabingem a ten se bohužel svojí kvalitou nijak neliší od titulků o nichž ve svém komentáři píše Niktorius. To mi zážitek z filmu ani příliš nezkalilo, jen té Rani mohlo být tedy mnohem, mnohem víc :D. (05.01.2014)