Nepřítel lidu (festivalový název)
-
Folkefiende, En
-
Enemy of the People, An
Drama
Norsko, 2005, 90 min
Režie:
Erik SkjoldbjærgHrají:
Jørgen Langhelle, Sven Nordin, Pia Tjelta, Stine VarvinObsah
-
Z jedné z nejčtenějších a nejhranějších divadelních her na světě vychází jeden z největších příběhů naší doby. Nepřítel lidu je moderní filmová verze klasické hry Henrika Ibsena - s tím, že děj je přesunutý do současnosti a zasazen do prostředí místní komunity západního pobřeží Norska a zápletka je tedy zaktualizovaná. Ibsenovy lázně se proměnily ve výrobní podnik na minerální vodu a z hlavní postavy, Tomase Stockmana se stal psycholog přes výživu a televizní osobnost. Bohužel se zjistí, že voda nemá požadovanou kvalitu a začínají se hromadit problémy a rodit konflikty. Na tomto filmovém projektu spolupracovalo několik předních filmových tvůrců, aby daly dohromady současný Ibsenův příběh, s originální dramatickou zápletkou, ovšem zmodernizovanou podle současných filmových předpokladů. Nepřítel lidu je v každém slova smyslu "krajinný" snímek, natočený na západním pobřeží Norska. V krajině, která je jak svěží tak dramatická, tvořena strmými horami pokrytými sněhovými poli, nad úrodnými ovocnými plantážemi a průzačně modrými fjordy. (Lindiště)
Z jedné z nejčtenějších a nejhranějších divadelních her na světě vychází jeden z největších příběhů naší doby. Nepřítel lidu je moderní filmová verze klasické hry Henrika Ibsena - s tím, že děj je přesunutý do současnosti a zasazen do prostředí místní komunity západního pobřeží Norska a zápletka je tedy zaktualizovaná. Ibsenovy lázně se proměnily ve výrobní podnik na minerální vodu a z hlavní postavy, Tomase Stockmana se stal psycholog přes výživu a televizní osobnost.
Bohužel se zjistí, že voda nemá požadovanou kvalitu a začínají se hromadit problémy a rodit konflikty.
Na tomto filmovém projektu spolupracovalo několik předních filmových tvůrců, aby daly dohromady současný Ibsenův příběh, s originální dramatickou zápletkou, ovšem zmodernizovanou podle současných filmových předpokladů.
Nepřítel lidu je v každém slova smyslu "krajinný" snímek, natočený na západním pobřeží Norska. V krajině, která je jak svěží tak dramatická, tvořena strmými horami pokrytými sněhovými poli, nad úrodnými ovocnými plantážemi a průzačně modrými fjordy. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Marigold
Nezvládnutá adaptace, jak po stránce formální (nudné, duté, nerytmické) tak po stránce myšlenkové (připomíná to spíše snaživé zápisy z čtenářského deníku než skutečně funkční interpretaci). Postavy se ztrácejí v bezvýchodné a křečovité kaši dialogů a když na konci chce hlavní hrdina zadeklamovat několik klíčových Ibsenových myšlenek, zní to tak rétoricky, směšně a neukotveně, že celá závažnost snímku je ta tam. Ono je těžko hledat drama o pravdě tam, kde hrdina vyznívá jako blouznivý hysterik v pofidérní vesnické eko-historce.(15.11.2010)
-
lenuse
Napoprvé to byly tak 3 hvězdy. Po čase jsem byla nucena se k filmu vrátit. A příliš to odpovídalo našim čerstvým zážitkům se stavební firmou, která nám způsobila na domě menší ekologickou pohromu při odstraňování azbestu... Samota a bezmoc hlavního hrdiny mi byla důvěrně známá. Repliky jako ze života. :-((13.11.2010)
-
pm
Ano, je pravda, že v severských filmech je krajina součástí děje a vlastně jednou z postav, to je to první, co diváka napadne. A potom ojeté klišé, že některé otázky jsou prostě nadčasové... a ty morální dvojnásob. Vzhledem k tomu, jak skromná je nabídka norských filmů u nás, si "Nepřítel lidu" pozornost určitě zaslouží. Škoda jen, že uvěřitelně rozjeté drama tvůrci uhráli v posledních minutách někam do smířlivého ztracena: Ibsenovi by se to zřejmě taky nezdálo. V tomto směru v rámci současných norských snímků dokázal jít dál režisér Erik Poppe v "Neviditelných", kde v závěru diváka tvrdě konfrontoval s realitou, to je větší umění.(7.11.2010)
-
lorette
Film, ktorý vás utvrdí v tom, že spravodlivosť je slepá... Súčasná verzia Ibsenovej hry Nepriateľ ľudu dokazuje, že ľudia vždy boli a sú rovnakí aj v tejto dobe. Stačilo iba trochu zmodernizovať okolnosti deja a viac než sto rokov starý príbeh zapadol aj do našej doby. Hlavné postavy bojujú samy so sebou a musia sa rozhodnúť, čo budú robiť. To čo je správne, alebo to čo je dobré? Aj keď tento film nepovažujem za nijak prevratný, Nórska kinematografia opäť potvrdila svoju kvalitu. Na vytvorenie dramatického filmu totiž nepoužíva prehnane dramatické scény a nepotrebuje umelo budovať napätie. V jednoduchosti je krása a to platí aj o tomto diele. Čistá línia bez zbytočných obkecov naokolo a bez náznaku patetickosti. Okrem toho si v niekoľkých záberoch môžete vychutnať prekrásnu Nórsku prírodu, ktorá je v tomto filme symbolom poškvrnenej čistoty.(2.11.2010)
