Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byl jednou jeden prezident a ten měl tajemství, tajemství o jednom dopise a o jedné milence. Ta milenka měla tajemství o jejich synovi, jehož porodila v cizině. A ta tajemství vydržela plných deset let. Pan prezident sice není zrovna šťastně ženatý, ale pravda o levobočku hrozí politickým skandálem, a je tudíž třeba jednat. Co takhle ubytovat milenku se synem v paláci ve Versailles? Ale samozřejmě tajně! (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (9)

Rizek75 

všechny recenze uživatele

Na zdánlivě nedramatickém příběhu se odehrává zajímavý děj kolem prezidenta Francie a jeho bývalé milenky. Ne vždy se musí střílet, vybuchovat granáty a prolévat potoky krve, aby film zaujal. S přihlédnutím k době vzniku (80. léta) a hlavní roli herečky Catherine Deneuveové je toto smyšlené drama (nevzniklo podle skutečné události) příjemným pokoukáním například v neděli odpoledne. ()

fleurette 

všechny recenze uživatele

Le Bon plaisir úžasným způsobem zobrazuje pozadí politické moci. Bez příkras, bez ideálů. Jean-Louis Trintignant bravurně zahrál až cynického politika posedlého mocí a svým postavením, které nesmí nic ohrozit. Ani dítě s ženou, kterou miloval. Vyvine veškeré úsilí, aby tajemství zůstalo tajemstvím, a tak je ministr pro vnitřní bezpečnost v podání taktéž vynikajícího Michela Serraulta nucen věnovat veškerou činnost úklidu po svém šéfovi. Bez zajímavosti není paralela s tajemstvím skutečného francouzského prezidenta Mitteranda, který měl nemanželskou dceru Mazarine Pingeot, o jejíž existenci věděla řada novinářů od počátku jeho působení ve funkci, veřejnost se o ní ale dozvěděla až ke konci Mitterandova funkčního období v polovině 90. let. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Evropský a v mnohém i americký film sedmdesátých a osmdesátých let směřovaly zčásti k vyhrocení společenskokritického pohledu na realitu své doby, zčásti ustavovaly žánr, kterému se - pokud se nemýlím - říká thriller. Girodův "křižovatkový" film jakoby směřoval právě sem. Nelítostný pohled za fasádu státní moci a její rádobytřpytivá dekóra odhaluje nelítostně lidskou malost a její zranitelnost, která v nich jsou skryta. Peripetie těchto osudů, ztělesněných dvěma skvělými francouzskými herci, směřuje k šedému, a tudíž očekávatelnému vyznění. Herecký koncert, jehož jsme svědky, je však, veden neméně zdatnou režií, činí zajímavým a v mnoha ohledech i napínavým. Ztrácejíce iluze, nerezignujeme na pocit svého trvalého vlastního lidského obohacení. Zdá se, že právě to bylo i záměrem tvůrců tohoto osobitého, výrazného díla. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Tajemství vztahu francouzského prezidenta a jeho milenky je odhaleno. Ale kdo má ukradený dopis? A zneužije ho? Bude zúčastněné vydírat? Možností je několik, od politického boje po touhu po penězích. Také se naskýtá možnost raději se milenky i dítěte zbavit nebo je aspoň dokonale utajit. Celkem slušný film na politicko psychologické téma. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Rozmar je profesně dobře zvládnutý thriller s kritikou zneužívání moci politickou špičkou. Herecké výkony strhávají potřebnou pozornost ke stanoveným cílům. V přiléhavě povzneseném rytmu nadřazenosti a odhodlaní. Nakonec i zdánlivě banální pouliční krádež může změnit život několika jednotlivců v boj o holé přežití a zabezpečení budoucnosti. Středobodem příběhu je Claire Després (dobrá Catherine Deneuve), šarmantní designérka a bývalá prominentní společnice. Nešťastná náhoda probudí temné stíny minulosti a spokojený poklid je nabourán obavou o bezpečnost životního uspořádání. Jen částečné přistoupení k nově nastoleným pravidlům hry dává možnost naděje. Protipólem je francouzský prezident (velmi dobrý Jean-Louis Trintignant), ctižádostivý muž, přesvědčený o své vyvolenosti. Touha udržet moc je nejsilnějším pudem, kterému se všechno musí podřídit. Odpor a překážky je nutné odstranit za každou cenu. Důležitou postavou je Pierre (velmi zajímavý Hippolyte Girardot), bezstarostný mladík, který život bere jako komplexní hru nebývalých možností vzestupů a pádů. Na počátku je nerozvážnost, dostaví se odhodlání a škádlivé popouzení chladnokrevné manipulace. Ani ostražitost a strach nezabrání nešťastnému zakončení nebezpečné hry. Výraznou postavou je ministr vnitra (zajímavý Michel Serrault), dávný kamarád prezidenta i Claire. Nabízí kompromis, hledá uspokojivé řešení a plní zadané úkoly. Mezi výraznější patří také Herbert (dobrý Michel Auclair), Pierrova ochranná ruka a muž s tajuplně nejednoznačným pozadím vlastní činnosti, na kterou není dobré se vyptávat. Z dalších rolí: pečlivá chůva Claiřina dítka Julie Hoffman (Alexandra Stewart), nespokojená, znechucená a konečně vysvobozená první dáma (Claude Winter), či rozbuška všech vášní malý Mike (Matthew Pillsbury). Rozmaru neschází napětí a podnětné herecké výkony. Leč samotný příběh mě nezaujal natolik, abych byl uchvácen a uspokojen po všech stránkách mého vnímání. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama