Plakáty
Obsah
-
Byl jednou jeden prezident a ten měl tajemství, tajemství o jednom dopise a o jedné milence. Ta milenka měla tajemství o jejich synovi, jehož porodila v cizině. A ta tajemství vydržela plných deset let. Pan prezident sice není zrovna šťastně ženatý, ale pravda o levobočku hrozí politickým skandálem, a je tudíž třeba jednat. Co takhle ubytovat milenku se synem v paláci ve Versailles? Ale samozřejmě tajně! (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
sportovec
Evropský a v mnohém i americký film sedmdesátých a osmdesátých let směřovaly zčásti k vyhrocení společenskokritického pohledu na realitu své doby, zčásti ustavovaly žánr, kterému se - pokud se nemýlím - říká thriller. Girodův "křižovatkový" film jakoby směřoval právě sem. Nelítostný pohled za fasádu státní moci a její rádobytřpytivá dekóra odhaluje nelítostně lidskou malost a její zranitelnost, která v nich jsou skryta. Peripetie těchto osudů, ztělesněných dvěma skvělými francouzskými herci, směřuje k šedému, a tudíž očekávatelnému vyznění. Herecký koncert, jehož jsme svědky, je však, veden neméně zdatnou režií, činí zajímavým a v mnoha ohledech i napínavým. Ztrácejíce iluze, nerezignujeme na pocit svého trvalého vlastního lidského obohacení. Zdá se, že právě to bylo i záměrem tvůrců tohoto osobitého, výrazného díla.(27.8.2007)
-
LiVentura
Skvělý politicko-psychologický thriller z prostředí vysoké politiky a diplomacie. I malé chyby z mládí dokáží vyvolat utajenou vnitropolitickou krizi ve státě a často při ní umírají lidé.(1.10.2008)
-
Rizek75
Na zdánlivě nedramatickém příběhu se odehrává zajímavý děj kolem prezidenta Francie a jeho bývalé milenky. Ne vždy se musí střílet, vybuchovat granáty a prolévat potoky krve, aby film zaujal. S přihlédnutím k době vzniku (80. léta) a hlavní roli herečky Catherine Deneuveové je toto smyšlené drama (nevzniklo podle skutečné události) příjemným pokoukáním například v neděli odpoledne.(21.9.2008)
-
Leník
No nevím, předlohu neznám, ale možná se režisér mohl před natočením filmu rozhodnout, jaký žánr má vlastně na mysli. Nejdřív se to tváří téměř jako špionážní film, pak to najednou vypadá spíš jako romantická komedie (celá pasáž v prezidentském paláci, která mi přišla velmi naivní a směšná) a na závěr zase spíš psychologické drama. Motivace mladíka-lupiče byla taky poněkud podivná. Navíc je film už poněkud vyčpělý (ovšem ne vlastní vinou), protože dnes už nějaké nemanželské dítě rozhodně politický skandál neznamená. Celkové hodnocení nic moc, nejvíc se mi na tom líbilo koukat na Catherine Deneuve a její oblečky.(17.4.2012)