Království potoků

Bylo jednou jedno království a díky Bohu nikdo neví kde přesně. To království se tak nějak plácalo od ničeho k ničemu, figurovala v tom královna, která snad umřela či co a král, který by býval udělal lépe, kdyby umřel taky. Potoky a říčky mají své patrony, kteří, jestli jsem to dobře pochopila, se objevují a mizí když tahají za kravské struky. Taky tam princ někam jede na koni, ale kam a proč, to by snad chtělo mezitiulek jako v groteskách. (31.10.2010)

Chápu, že to pro ČT byla nouzová náhrada za Anděla Páně vyslaného do kin, ale to opravdu nedokázali sehnat žádný alespoň průměrný scénář? Nebýt dvou „balvanů“, kteří byli občas i trochu vtipní, nestál by výsledek vůbec za nic. O to líp jsem si mohl všimnout slušné hudby i faktu, že na výpravě se nejspíš šetřilo míň než u zmiňovaného Anděla Páně. (25.12.2005)

Do děje nás vpravuje orchestrální hudba, ovšem na začátek pohádky bych jí asi vypustil. Když pak ubíhá čas, nastoupí opět stejná hudba a záběry, při níž se mění počasí a lidé - to spíše působí jako z nějakého dokumentu. Když už se konečně něco děje, nestíhá kamera, takže divák vlastně pořádně nemá šanci zachytit, co se stalo a postavy mu to musí vysvětlit. Jednu chvíli mi dokonce určitá část hudby přišla jak z Harryho Pottera. Pohádka sice disponuje neobvyklým soubojem muže s ženou, dokonce panovnicí, ale zajímavostí je také to, že hrdina vlastně v pohádce splní jen jeden úkol. Podle pohádkových regulí tak vlastně princeznu nezískal, i to je docela neobvyklé. Nicméně charakterně se k tomu přiznává. Ani vyšší moc mu nepomůže. A kdyby divák náhodou něčemu nerozuměl, tak mu to Ondřej Pavelka a Jana Krausová v závěru vysvětlí. Dívat se dalo jen na lehce bláznivou dvojici Vladimíra Javorského a Otu Jiráka a na hezkou Kristýnu Janáčkovou. (02.01.2020)

Mnohé záběry jsou rozmazané či přesvetlené. Kamera vypadá, jako by si s ní hrála parta kluků a zkoušela, co všechno dovede. Pro ostravské studio typické dlouhé a většinou neúčelné záběry přírody a místy dramatická hudba (což je legrační hlavně v závěru při přípravě svatební hostiny). Nevím, zda chyba na mém televizoru, ale musela jsem hodně zesílit zvuk, abych herce slyšela. Největší tragedií je scénář. Prakticky do konce jsem tápala, o čem to je, až jsem došla k závěru, že o děj tu asi vůbec nešlo. Vodní patroni země, kteří neumějí plavat, to je fakt průšvih! Škoda peněz. Jedna hvězda za herecké výkony a krásu Janu Krausové. (03.01.2013)

Co to, proboha, bylo? Neuvěřitelně nudný scénář (i když musím přiznat, že jsem se třikrát zasmál) je na cestě ke zkáze podpořen mrtvolně bledým a uspávajícím obrazem. Prostě hrůza, která je, troufám si říct, ještě horší než Malvína s Luckou Vondráčkovou. Snad jen hudba za něco stála. Ale to nestačí. (24.12.2005)