Angel-A

U začínajúceho režiséra by sme tlieskali veľkosti rodiaceho sa talentu, jeho odvahe a drobné nedomyslenosti by pôsobili sviežo, robili by výsledné dielko ešte neopozerateľnejším. V prípade pána Bessona je to ale skôr dohárajúci talent, ktorému sa už ani nechcelo o čosi dlhšie posedieť nad scenárom a uspokojil sa s príbehom hriešne jednoduchučkým. (A možno že len ľutoval režiséra... alebo mu nedôveroval?). (01.02.2007)

Kdyby bylo Bessonovi patnáct, prosim. To bych mu tu juvenilní historku o tom, jak malého zbabělého obšourníka doprovází čtyřmetrový anděl z modelingového mola, aby mu po cestě ukázal, jak si má sám sebe vážit, minimálně respektoval. A to jsem normálně spíš obhájce jeho nevyzrálosti. Nicméně Angel-A působí nesympaticky odfláknutě a neinspirativně. Od člověka, který stojí za filmy jako Subway nebo Nikita, bych očekával, že když má ústřední AndělA demonstrovat svou skutečnou povahu, tak přijde s něčím nápaditějším než levitujícím popelníkem. A tak je to tu se vším. Arbogastova kamera dělá možná pěkný pohlednice, ale je strašně plochá a má téměř po celou dobu jen jeden plán (čestnou výjimkou jsou obě scény z klubů). To z filmu dělá sice prvotřídní promo-reel Rie Rasmussen, ale nic dalšího. Ale já chápu, že kola Europe Corp. se tehdy musela točit promazána inkoustem Bessonových 4 scénářů ročně a Angel-A přesně podle toho vypadá. Je to banální, za dvě noci napsaná báchorka, kterou si už po sobě nikdo nepřečetl a největší zábavu poskytuje jenom v tom, když sledujete, jak se v ní scénárista/režisér projektuje. Tedy jako neurotický permoník s přitažlivou ženou po boku, která ho sice nejdřív učí jak žít, ale ve výsledku on vlastně naučí žít jí, když ona se do něj pochopitelně tragicky v slzách zamiluje. Navzdory tomu, že on za celou dobu neudělá vůbec nic, čím by si zasloužil její přízeň. Leda by jí rajcovalo neustálý trhání za ruku, když ona někam jde. Toho je ve filmu tolik, že by mělo mít vlastní místo v titulkách. (06.09.2021)

Obrovskou výhodou snímku je jeho ponurost díky barvám a jeho věrohodnost kvůli hlavní herečce, která je dle mého mdlého tak ošklivá, až je pěkná. Já mám s tvorbou Bessona trochu problém, něco se mi od něj líbí a něco se mi vyloženě nelíbí. Oproti těm nelíbivým je tenhle prazvláštní poklad skutečně zajímavý. Oproti těm líbivým je značně odlišný. Co Bessona vedlo k tomuhle netuším, ale vím, že se mu to celkem zdařilo. Rozkreslení bídného života, který upadá, a pomoci, které se tu dostane (a hlavně za jakou cenu), je příjemné a koukatelné, akorát scénář mohl být o fous lepší a možná víc nabitý. Stejně tak mi trochu vázne závěr, který byl pro mě takovým oříškem. Jsou věci, které jsem nemusela vidět a ani chápat, explicitní důkazy existence v tomhle případě mohly být zapomenuty. (09.12.2011)

Obsahový i obrazový stereotyp. Stokrát viděný námět nepřináší vůbec nic nového a veškerá hypotetická síla dialogů zaniká v jejich nesnesitelné ukřičenosti. Jamel Debbouze byl sice skvělý v Amélii i ve druhém Asterixovi, ale už by nikdy, opravdu nikdy neměl dostávat vážné role, protože je prostě k smíchu. Navíc scénář mu příliš nepomáhá, protože jeho postava se přestane chovat jako odpudivý debil asi až deset minut po "proměně". A nevím, jestli závěr měl být dojemný nebo působivý, ale působil přesně opačně a já marně vzpomínám, kdy naposled jsem se u filmu cítil takhle trapně. Druhá hvězda za příjemný vizuál a Bessonův smysl pro detail. (09.11.2006)

Chytla mě silně melancholická nálada, mám chuť jít ven a dívat se na hvězdy. Přesně tenhle příběh jsem dnes potřebovala. Jen tak lehce a jemně pohladit po duši a poslouchat tu báječnou hudbu, pak jít před zrcadlo a snažit se vidět alespoň trochu očima anděla. Upozorňuju ale, že na takového Angela-A je asi zapotřebí mít tu správnou náladu, jinak vás úplně mine. (28.08.2014)