Hory mají oči

Rozhodně jeden z těch lepších hororů, který byly vyprodukovány poslední dobou, sice Aja nedokázal zase jako ve filmu Noc s nabroušenou břitvou vybudovat nějakou hororovou atmosféru, ale za to se vrhnul na něco typu Wrong turnu a myslim, že se mu to docela zdařilo. Bohužel první asi 3/4 hodinky je tak trošku o ničem, sice nějaký náznáky už tehdy jsou a někdy velmi solidní, ale nic převratnýho a film spíš uspává, ale jakmile se pořádně odhalí pointa, tak se do toho teprve Aja opravdu opře a vyžívá se v podobných chuťovkách jako je zasekávání seker do hlavy, kanibalismus nebo upálení zaživa. Sice už jsem viděl plno lepších hororů, ale Aja mě dokázal v závěrečný vyvržďovačce hodně zaujmout svým pojetím brutality a jelikož mam takový filmy rád, tak si u mě může vyzvednout pěkný 4* (03.08.2006)

Brutálně zábavná jízda, kterou by si rozhodně měli nechat ujít osoby se slabým žaludkem, protože krev a nechutnosti Alexandre Aja servíruje po lopatách. Film má pomalejší rozjedz, o to působivější je ale noční scéna v přívěsu, což je zřejmě vrchol filmu. Hudba včetně úvodního motivu (country píseň "More and More") je výborná, herci přesvědčiví a zdegenerovaní horníci patřičně odporní. Konečná likvidační scéna podbarvená přehnaně heroickou hudbou je roztomile béčková a porovnána s místy pěkně černým humorem vůbec nevypadá směšně. Pro mě rozhodně perla mezi horory, o jejíž kvalitě vypovídá i fakt, že po skončení filmu nám vypadly pojistky a máma nedala jinak, než že se bratr musí ozbrojit sekerou, až je půjde ven nahodit. Aja dokázal, že je talentem budoucnosti. (04.05.2008)

Rodinka amerických republikánů si vždycky poradí! A ten, kdo republikánem není, se jim nakonec stejně stane, protože být republikánem znamená mít rád zbraně a mít rád zbraně znamená dokázat se uprostřed pustiny ubránit bandě masožravých mutantů. Hory mají nejen oči, ale i pár scén s výbornou atmosférou. Velmi se mi zamlouvala hudba od dvojice umělců tomandandy – byla tak nějak moderně znepokojivá a naznačující, že za humny kdejakého městečka číhá zlo jaderného původu (čímž nechci nijak znepokojovat obyvatele z okolí Temelína). Hodina předcházející hodům není ničím objevná, ale uteče rychle a bezprostředně následující cca desetiminutový karavanový teror si v zájmu zachování duševního zdraví už nikdy nebudu pouštět sám a v noci. Film se pak sice z buranského hororu láme v kapku (pravda, nemalou kapku) drsnější „revenge movie“, ale až do závěrečných minut si udržuje tvář nekompromisní podívané pro extra odolné diváky. Některé výjevy budu z hlavy dostávat stejně obtížně jako tupý šroubovák. ___ Druhé zhlédnutí žádoucí. 70% Zajímavé komentáře: Marius, mm13, anderson, dzej dzej, Balu... (07.06.2010)

Francúzska brutalitka Haunte Tension (2003) ma pekne navnadila na ďalší tentoraz americký projekt mladučkého režiséra Alexandra Aja a zároveň som bol zvedavý ako dopadne po zásahu cenzúry a v dnešnej vlne remakov. Úvodná scénka určite zaujme a v maličkej miere dá tušiť čo nás asi čaká. A potom dlho dlho nič. Polovicu filmu sa nič nedeje (rozumej žiadny poriadny masaker). Ale zoznámenie s početnou rodinou, ktorá sa vydá naprieč púšťou karavanom, musí byť. Návšteva benzínky, odporučenie od pumpára na skvelú skratku, havária karavanu, hľadanie pomoci, ... to všetko zaberá polovicu filmu. Proste nič nové pod slnkom. Žiadny nápad, všetko je nemastné neslané. Herci niesú nijak oslňujúci, dialógy sú len tak aby sa nepovedalo a tak si povzdychnem za Ajovým Haunte Tension, kde to po prvých desiatich minutách bolo pekne husté. Našťastie potom nasleduje konečne prepad karavanu párom šialencov za zvukov drsného techna (hardcoru) a väčšina rodinky, ktorú tvorily mama, otec, syn, dve dcéry, jedna s manželom a dieťatom + dvaja vlčiaci, je v ťahu. Mutanti sú proste náležite drsný a rázny. To čo nasleduje potom je v rámci žánru slušným oživením a originálnym riešením. Vyriaďovanie účtov je husté, krompáče, sekery a iné exkluzívne zbrane zapríčiňujúce efektné úmrtia lietajú vzduchom, zásahy sú rázne, krvy je požehnane (zásah cenzorov nieje badateľný) a ego postáv hneď len tak sála z filmu. No, klasiku som nevidel, ale pochybujem že je lepšia. (20.05.2006)

Výstavní expozici krvavého násilí servíruje Aja divákovi v té nejstylovější podobě, jaká je v současné době k mání. S perfektním vykreslením psychologických vazeb k jednotlivým hrdinům (velmi nejisté pořadí na úmrtním listě!) a s maximálním citem pro řemeslné zpracování napětí, hrůzy a divákova znechucení, dělá opravdové zázraky. Výborná zvuková stopa často dokáže více než standardní „lekačka“ a nekonečné prostředí pouště taky nepůsobí nijak příjemně. Sám sebe poněkud sráží špatně vybraným scénářem, v němž však nastupuje notná dávka cynického nadhledu, takže mnohými vyčítaná přehnaná patetičnost závěru je spíše úsměvná v dobrém slova smyslu, neboť mutantem odchraptěná americká státní hymna, či nástup jednoho z hrdinů s brokovnicí v ruce za doprovodu ultrahrdinského hudebního nářezu jasně dokazuje, že Aja má krom talentu v ruce, taky srovnáno v hlavě a pokud bude děj jeho příštího filmu méně předvídatelnější, je nad slunce jasnější, že v Hollywoodu se ještě díky tomuhle mladému Francouzi budou dít věci. (27.07.2006)