Hory mají oči

Až pojedete pouští Nového Mexika, nezapomeňte uposlechnout rady ,,dobrého člověka“ a použít zkratku...... . Chvalme hospodina a rozdejme munici. Od počátku je zřejmé, že půjde jen o to, kdopak TOHLE přežije. Takže nejdřív ...... . A není to jedno? Jediné o co jde, je vyvolat pocit strachu. Je dobře, že se toho dost odehrává ve dne – je tedy dobře vidět. Vyvražďovačky moc nemusím, štve mě nelogika jednání zůčastněných. Ale kdo z nás se běžně dostává do podobných stresových situací. A pak že na poušti není nic k vidění... . (15.10.2006)

S krvavými horrory narvanými rodinnými hodnotami se svého času roztrhl pytel a právě o Horách se namluvilo tolik, že i přes nechuť k tomuto subžánru jsem se do nich vydal. Jenže cesta s rodinou Carterových nefunguje a nic s tím nenadělá ani krvežíznivý Aja a bohužel ani krásná Emilie. Vychvalovaný útok na karavan se ukázal být jen krvavou lázní a zbytek jen zručně natočenou rutinou. Hloupá a triviální podívaná, která jen chytře trefila, kdy zasytit hlad svojí divácké cílovky. (16.07.2006)

Jakkoli se Alexandre Aja po tomto filmu jevil jako naděje hororového filmu, zpětně nakonec Hory mají oči zůstaly jediným jeho umělecky výraznějším dílem. Navzdory relativní nesympatičnosti postav totiž zapojují řadu filmařsky inspirativních postupů, které na jedné straně počítají s našimi žánrovými zkušenostmi a na druhé straně je nenaplňují tak, jak bychom očekávali. Nejvýznamněji to platí pro hlediskové záběry a vůbec problematiku hlediska v hororovém filmu, kterak jsem se snažil tehdy vysvětlit ve své analytické stati. (Jde o práci z druhého semestru na vysoké, což žel zahrnuje i poněkud sešněrovaný jazyk. Je v ní ale přesto několik pěkných postřehů.) (13.02.2016)

Ajaov remake klasického Cravenovho hixploitationu premostil priepasť medzi nekorektnosťou a rodinným filmom s posolstvom. Ponúkol tiež najnamakanejšieho filmového vlčiaka za posledných 3O rokov, poriadny revenge movie nášup, najdrsnejšieho predajcu mobilných telefónov na svete a pôsobivú odpoveď na otázku "Prečo nemať karavan?". Krv do žíl a rodina, s ktorou nebude nikto vyjebávať. Cravenov originál si vážim (je to pilier hixploitation, môjho obľúbeného hororového pod-žánru), ale až remake (hoci sa jedná o relatívne PRESNÝ remake, samozrejme po vizuálnej stránke vyzerá stokrát lepšie, ako nízkorozpočtový originál) sa mi páčil. (11.11.2006)

Od rutinních vyvražďovaček, kterých jsou poslední dobou doslova plné kýble, se tento výtvor liší pouze zobrazovanou dávkou syrovosti a brutality, která výtečně osciluje mezi snesitelností a přemrštěnou nechutností. Samozřejmě některé scény jsou přehnaně vyhypované (nakonci je hlavní hrdina prakticky nesmrtelný a co vydrží je až za hranicí akceptovatelného a to i vzhledem k žánru). Bohužel si ovšem divák jen těžko hledá citovou vazbu k hlavním charakterům. Dead list je nepředvídatelný, ale emoce žádné a strach rovněž ne. Velké množství krve potěší, úvodní silně nevhodné titulky se satirickým podtextem a neuvěřitelně nevkusně zvolenou hudbou přímo urazí. (26.03.2007)