Let číslo 93
-
United 93
-
Vol 93
(Francie) -
Let číslo 93
Drama / Historický
Velká Británie / USA / Francie, 2006, 111 min
Režie:
Paul GreengrassHudba:
John PowellObsah
-
V roce 2006 měly premiéru dva snímky mapující pohnuté události 11. září 2001 v diametrálně odlišných uměleckých přístupech. Zatímco (kdysi neúprosný kritik a interpret dějin USA 20. století) Oliver Stone vsadil ve svém World Trade Center (2006) na cukrkandlový obraz hrdinství několika vybraných Američanů, reprezentujících v hollywoodském pars pro toto celý národ, původem Brit Paul Greengrass natočil mrazivou real-time rekonstrukci daných událostí.
Let číslo 93 je esencí Greengrassova filmového stylu formálně ukotveného v „dokumentární" ruční kameře, která permanentně narušuje osobní prostor hrdinů dramatu a svou neustálou blízkostí konfrontuje chaos okamžiku s pozdějším titánským vnímáním celé události. Druhým prvkem, jenž Greengrassův film přibližuje klasickému dokumentu, je selektivní střih, jenž z několika paralelních dějových pásem (události na palubě letu číslo 93, řídící střediska, armádní velitelství) extrahuje klíčové okamžiky a funguje tak na podobné bázi jako televizní zpravodajství mapující „živě" komplexní událost s několika paralelními ději a desítkami protagonistů.
Oproti normativním reportážním záběrům zachycujícím ve valné většině cíle Al-Kajdy (Světové obchodní centrum, Pentagon) se Greengrass zaměřuje především na události na palubě letadla United Airlines letícího z Newarku do San Francisca a na boj 33 pasažérů a sedmi členů posádky se čtyřmi únosci vedenými Libanoncem Ziadem Jarrahem. Hraná rekonstrukce událostí je postavena na dostupných záznamech z mobilních telefonů a tísňových volání, které měli tvůrci filmu k dispozici a které byly postupně volně zpřístupněny v médiích (mp3 přepis posledního hovoru CeeCee Lylesové je například volně k přehrání na Wikipedii).
Greengrass ve svém filmu záměrně vytváří kontrast mezi reportážní první polovinou, postavenou na repetitivních analýzách řídících středisek reprezentujících snahu o správný běh „velkých" dějin, a druhou polovinou filmu, dodržující důsledně aristotelskou jednotu místa, času a prostoru, v níž několik hrdinů zoufale bojuje o své životy tvořící „malé dějiny". V závěru se pak za modliteb ke Kristu i Mohammedovi oba typy dějin propojují v mrazivém danse macabre. - Jan Jílek (Letní filmová škola) -
!!!POZOR VŠEM!!! NEŽ TENTO FILM OHODNOTÍTE, UJISTĚTE SE, ŽE JSTE NEVIDĚLI FILM FLIGHT 93, KTERÝ MĚL ROVNĚŽ PREMIÉRU V ROCE 2006 A JE ÚPLNĚ O TOMTÉŽ!!!
11. září 2001. Čtyři letadla plná pasažérů rolují ranvejí a nikdo netuší, že se jedná o jejich poslední let a zároveň pár okamžiků života několika tisíců lidí. Během několika hodin jsou letadla unesena islámskými extrémisty z teroristické skupiny Al-Kajdá, jež pod vedením Usamy Bin Ládina přísahala smrt Americe a všem jejím přisluhovačům (spojencům). Tři z unesených letadel zasáhla svůj cíl. Let United 93 však ne - a toto je jeho příběh. (monolog)
Komentáře uživatelů k filmu (919)
-
gr8 escape
Nemám jinou možnost. Bál jsem se tohodle filmu. Bál sem se ho hodně. Ale myslím, že důstojněji už dané téma zpracovat vážně nešlo. 100%ně dokumentární nasnímání, typově dokonale vybraní, a naprosto neznámí herci (skoro bych se ani nedivil, kdyby to byli dokonce NEherci), včetně několika autentických lidí (v různých operačních centrech a dokonce i nějaký Major, či tak něco) umocňují stísněnou atmosféru. Film působí velice autenticky, je herecky zvládnut velice citlivě, a fakt, že postavy nejsou blíže prokresleny, ještě víc poukazuje na tragiku celé věci, totiž že umírali "pouze" lidé. Paul Greengrass je na poli hraných dokumentů jednoznačně nejzručnějším režisérem a myslím, že o tomto filmu ještě uslyšíme na Oscarech, projednou zase zcela Zaslouženě. P.S. To ticho po skončení filmu tak hrobové, jak si jen hrobové ticho umíte představit...(24.5.2006)
-
Eddard
Všechno co se o tomhle filmu říká je pravda. Od začátku do konce syrová atmosféra připomínající hodně vypjatý dokument. Vůbec nejzajímavější na tomhle snímku je to jak se ve vás rvou klasická schémata, jakými chápeme fungování fikčního snímku (který film přece jenom víc připomíná) a vědomí, že něco velmi podobného opravdu zažívali skuteční lidé. Což několikanásobně zesiluje míru naší empatie s postavami. Greengrass je zjevení v tom nejlepším slova smyslu. Pamatuju si, že v jistém smyslu podobně na mě zapůsobil jeho předcházející Bournův mýtus. Doufám, že mu nyní začnou produecnti cpát dolary plnými hrstmi a že je efektivně promění v nějaký další, podobně úchvatný film. 100%(11.2.2007)
-
Rex Mundi
Našťastie vidím, že nie som sama a nemusím sa teda cítiť nenormálna, pretože až na niektoré silné scény som sa celý čas topila v chaose, nestíhala čítať titulky a orientovať sa v ľuďoch, čo tam pobiehali... a občas aj strácala chuť ďalej sa snažiť pozerať to. Nakoniec som vydržala, ale poviem vám, ten chaos na vedení letiska je jediné, čo si z filmu po roku pamätám.(9.4.2007)
-
Pethushka
Film jsem dodívala před 10 minutama... Stále mám orošené čelo, motá se mi hlava a srdce mi nepřestává bušit. Tolik nervů mě nestál opravdu žádný film. Nad míru perfektně vystihnutá atmosféra v letadle i na zemi. Dostatek zmatkování, emocí i napětí. Jedno vím jistě..tenhle film je nepřekonatelný! Jako by mě ta situace zasáhla znovu.(25.6.2011)
-
StarsFan
Pěkně syrově natočený film o 11. září, který snad nejvíce vystihují slova autentický a strhující. Nikde neplápolají americké vlaječky, žádná scéna není zbytečně vyumělkovaná a postavy vedou úplně obyčejné dialogy. A ač mají trochu málo prostoru na to, aby každý mohl rozehrát svou vlastní roli, nijak mi to nevadí a United 93 je asi prvním filmem, kde jsem naopak jen za hrubě načrtnuté postavy ráda. Pokud bych měla vyzvednout z tohoto dílka několik scén, je to především arabská motlitba hned v začátku snímku, skvělý pohled na padající dvojčata očima dispečerů na letišti, kdy vás pěkně zamrazí a úplně zapomenete, že jste tyhle záběry viděli už stokrát předtím, a hlavně posledních 10 minut, kdy se pasažéři rozhodnou ovládnout letadlo. Ale strhujících scén jsou desítky, ne desítky, strhující je celý film bez ohledu na to, co zrovna sledujete. Až do závěrečných titulků prostě jen sedíte na místě a neschopni slova sledujete děj. Tohle už je mnohem víc než film.(29.10.2006)
-
TeeAge
|| Scenár: Paul Greengrass | Hudba: John Powell | Produkcia: Paul Greengrass, Tim Bevan, Eric Feller, Lloyd Levin | Distribúcia: Universal Pictures, United International Pictures, Buena Vista International | Štúdio: StudioCanal, Working Title, SKE Entrertainment | Rozpočet: 15 miliónov $ | Tržby: 76,286,096 $ || Komerčný, emócie vykrádajúci počin. Už nechcem vidieť žiadny film o tom, aký sú araby ,,terorisi,,. Zvyšuje sa mi pritom krvný tlak, a nie umelecký zážitok z filmu... update: Film disponujúci s obrovským zastrašovacím účinkom pre každého, kto letel lietalom, alebo ho to onedlho čaká. Možno aj úmyselne...(10.10.2010)
-
lesumir
Autentické, avšak nemůžu dát filmu plný počet jen proto, že ukazuje hrůzostřašné momenty jednoho z největších teroristických útoků v mdoerní historii. Po skončení jsem měl po náladě a rozbolela mě hlava. Na takový filmy bych se vůbec neměl dívat... P.S: Bojovali, a to je hlavní! Ti by měli dostat medaile, né blbečci v zelených uniformách, kteří seděli za radiem a vykládali si mezi sebou, jestli na ně pustí štíhačky. Většina super hodnocení nevyplvá z toho, jak je film převratný, ale pouze z událostí. A to jako...(25.8.2008)
-
Mahalik
2 roky mi trvalo než jsem odhodlal podívat na Let číslo 93. Když bylo 11. září 2001 bylo mi 10 a pamatuju si jak jsem seděl na gauči a nechápavě koukal na televizi. Vidět plačící lidi, zakrvácené obličeje a zmatek v New Yorku byl pro mě tehdy hodně šokující. Zažíval jsem takový zvláštní pocit, který nelze identifikovat. Ten pocit jsem zažil jen onoho dne. A bál jsem se toho, že při sledování se mi vrátí ona nepopsatelnost a že budu zase tím malým děckem.__ A taky, že ano! Víte....... když se dívám na události opravdové, které se skutečně stali, nastává můj obrovský problém. To citové pouto, které náhle při sledování mám (stejně jako jsem měl při Času probuzení) je mojí obrovskou nevýhodou. Mám potřebu těm lidem pomoct. Neúspěšně, samozřejmě, ale když vidím jejich strach v očích je to pro mě hrůza. A Paul Greengrass to na mě všechno vrstvil. K závěru jsem zjistil, že se solidně klepu a ač jsem se tomu všemu bránil, stejně to na mě všechno dolehlo neskutečným způsobem. Let číslo 93 je velkým krokem vpřed a nehodlá ukazovat cestující jako patrioty své země. Oni chtěli pryč. Ven z toho zmatku a hlavně aby nezažili to, co se stejně stalo..............TICHO! 100%(29.8.2008)
-
castor
Jediné nedoletělo. Jediné minulo cíl. Film je tak působivý zejména proto, že reflektuje nám tolik známou událost nedávné doby. Den jako ten předešlý. Na letišti je běžný chaos, cestující čekají na své lety, piloti se připravují ke startu. Do WTC prý narazilo malé letadlo. Zmatek. Nikdo neví, co může a nemůže dělat. Pravomoce jsou nejasné. Let 93 klidně vzlétá. Za okamžik však věci berou nenávratně za své. Arabští teroristé. Bomba na palubě. Zoufalý plán!! Logické úvahy, telefonáty blízkým, četná spolupráce s rodinami pozůstalých – tak asi pouze to měl britský talent Greengrass k dispozici. Cestující vypadají jako naši sousedé, únosci jsou rovněž nenápadní muži. Těkavá ruční kamera, záběry téměř bez hudby, reálný čas, beznaděj, ostatní události režiséra nezajímají. Greengrass naštěstí není Moore. Realita je pro něj svatá. Jiné než plné hodnocení snad ani není přijatelné. Výjimečný zážitek!!(24.9.2006)
-
Jamal
Naprosto souhlasím se všem co napsali samé nej. Film je nejlepší z doposud natočených ohledně 11.září. Vcítíte se do všech zůčastněných a budete sedět v letu United 93 a prožívat všechno to utrpení, beznaděj, loučení se svými blízkými, ale na druhou stranu uvidíte teroristy, kteří o tom nejsou zdaleka přesvědčeni, modlíc se o odpuštění, plný strachu a následné beznaději. Jediné co bych tu vytknul, bylo, že když přišel hlavní z nich Ahmed, tak si připnul na štítek k řízení letounu fotku s Bílým domem....to se mi zdá přeumělkované. Myslím si, že každý ví jak vypadá Bílý dům a teroristi dvojnásob.(17.9.2007)
-
TARANTlNO
United 93 Dokumentární pojetí Paula Greengrasse a jeho režijní genialita za hranicí filmového umění.Už dlouho mi tak neběhal mráz po zádech,(v závěru se mi snad na okamžik zastavilo srdce)..Strhující film..(2.11.2011)
-
MM_Ramone
Úúh-ha... Tak toto som teda nečakal. Očakával som nejaký polo-dokumentárny film, akých už boli natočené stovky. Ale to, čo mi naservíroval režisér Paul Greengrass je úžastná filmová delikatesa. Je to kinofilm využívajúci dokumentaristické postupy, pomocou ktorých buduje každou minútou silnejúcu atmosféru. I keď zrejme každý vie ako to skončí, "United 93" vás pribije do kresla a budete s napätím očakávať každú ďalšiu scénu. Ešte hodinu po dopozeraní tohto snímku, som sa nedokázal na nič iné sústrediť. Moc silný film. *****(23.1.2008)
-
Gilmour93
Zapomeňte na Kurta Russella a Leslieho Nielsena. Zapomeňte na šťastná přistání, z prdele kliku amatéra za kniplem a rande sjednaná 10 vteřin po opuštění hořícího letadla. V době bezprecedentního teroristického činu z vás dokumentarista Greengrass udělá malé mušky ve zmatených řídících centrech i na palubě letu United 93, aby vás spolu s hlavními hrdiny donutil na konci přestat dýchat. Snad věrně a přiměřeně emotivně tak složil zaslouženou poctu obyčejným lidem, co se ocitli v nepravou chvíli na nepravém místě a položili svůj život za bezpečnější (západní) svět. S jednou věcí však budu mít odjakživa problém - s mírou PUBLICITY. Let číslo 93 je jen další kapkou do oceánu zvaného War on Terror, zatímco jiné informace, doplňující celou mozaiku objektivity z druhé strany, zůstávají jako Sahara po mírné dešťové přeháňce. Tohle ale není problém Greengrasse, ale nás všech. Připomínám, že v době útoků četl George W. Bush dětem ze základní školy na Floridě pohádky. Věříte na ně ještě taky..?(27.2.2012)
-
Nikon
Je vyzkoušenou pravdou, že na diváka nejvíc působí, pokud je film prezentován jako „true story“. Nejpozoruhodnější příběhy píše (jak známo) sám život.. Pokud bychom se tedy v čase vrátili třeba do roku 2000 a pustili si tenhle film, pak by spousta dnes nadšených kritiků poslala tohle dílo pravděpodobně do propadliště dějin s nálepkou „velkého nesmyslu“. ... Jak by někdo mohl zorganizovat takovouhle teroristickou akci ??? Při ohrožení USA dokážou vzlítnout jenom čtyři stíhačky z toho dvě neozbrojený ??? atd atd Na spoustu zobrazených situací bychom se tudíž dívali s útrpným úsměškem a mysleli si, že se scénárista pravděpodobně pomátl Ono to ale dostane úplně jiný náboj, když jsme to celé už jednou prožili v přímém přenosu (já u obrazovky CNN) že ? . Po skončení filmu jsem asi ještě nikdy necítil to, co jsem cítil po tomhle. Ani to přesně nedokážu definovat, jenom vnitřně bojuju s tím, jestli na mě tak mohutně zapůsobil film svojí kvalitou nebo zobrazovaná skutečnost sama.. Za ten prožitek ovšem jednoznačně plné hodnocení.(28.8.2006)
-
Paldini
I když dávám plné hodnocení, je to s odřenýma ušima. 80 % filmu je totiž nuda skoro k nevydržení (mě teda práce dispečerů a neschopnost komunikace mezi jednotlivými letovými středisky a armádou zajímavá moc nepřišla, i když vzhledem k situaci, ke které došlo, je ten chaos pochopitelný), což ovšem vynahrazuje zbývajících 20 % filmu, které jsou naopak k nevydržení napínavé.(12.1.2007)
-
Hunt
HUDBA: John Powell; tři hvězdičky dávám jen v důsledku posledních 20min.a k úcty k obětem.(21.9.2006)
-
ajuska
Výborný film, neskutečně sugestivní a působivé zpracování události. Lepší film si pozůstalí obětí určitě přát nemohli.(29.8.2006)
-
3DD!3
Je to právě pět let co se "to" stalo, ale mám pocit jako bych to zažil znovu. Jako bych tam byl. Tak sugestivní snímek jsem snad ještě neviděl. Greengrass dokázal brilantně zachytil události z 11. září a zároveň vztyčil ohromný filmový pomník všem obětem těchto útoků. Powellova hudba celou skutečnost ještě umocňuje a to všechno ve vás vzbudí ohromnou citovou bouři, která vám možná nebude vůbec příjemná.(11.9.2006)
-
Aluska88
Již od počátku filmu mi byla velká zima, klepala jsem se a srdce mi usilovně tlouklo. Oči jsem měla jakoby přimrazené k obrazovce a s hrůzným údivem jsem sledovala celý děj. Tak neuvěřitelně sugestivní a autentické, že se mi každý očekávaný okamžik silně zarýval pod kůži. Když jsem si již od úvodu představila, co je všechny čeká, kdyby jen věděli, co za tragédii, cítila jsem po těle neklid a byla jsem svírána úzkostí. My víme, o co jde, a právě o to trýznivější je prožívání celého filmu. Samotný "akt" únosců v letadle nastane zhruba až po polovině filmu, ale o to tísnivějšími a neúnosnějšími se stávají chvíle, které mu předcházejí. To destruktivní napětí a čekání. Oni to však nevěděli. Nikdo z nich, neměli ponětí, co se děje a proč. Ti, v řídících střediscích, unesení pasažéři všech čtyř letadel, ani celý americký národ. Jen mne, opravdu velmi mírně, zklamal příliš useklý závěr. Mohl být prodloužen ještě o pár scén z řídícího střediska. Při popisování dráhy jednotlivých letadel, kdy oznamovali, že letí moc nízko, blíží se k New Yorku, pak se ztratil z mapy, a poté byla vidět jedna dýmících věží WTC, všichni byli naprosto šokováni, a hrobově potichu, aniž by tušili, že to je jen začátek a zároveň konec všeho, mi skutečně tuhla krev v žilách. Od té doby bude, nejspíš nejen pro USA, ale i pro celý svět, 11. září navždy ve znamení smutku a vzpomínkách na největší tragédii v novodobých dějinách. Tehdy, 11.9.2001 nešlo "jen" o teroristický útok, ale o cílený šílený plán, s úmyslem zničit a zasáhnout Ameriku do samotného srdce. Nalomili její pocit moci a neporazitelnosti. Nezaútočili jen na lidi, ale na celý stát. Kvůli náboženství či politice, nevím, na toto rozhodně odborník nejsem, s ničivými důsledky však pro celý lid a tikající hrozbou pro všechny. Tento čin překročil jisté hranice, o kterých nejspíš do té doby neměl nikdo potuchy, že je něčeho takového někdo schopen. Terorismus byl, je, a bude. 11. zářím se však začíná psát zcela nová kapitola a rozpoutává nová válka. Co bude dál? Kde zaútočí příště a na koho?(12.9.2010)
-
ClintEastwood
Režisér Paul Greengrass má na své pomyslné pažbě velice slušné zářezy a snímek Let číslo 93 se mezi nimy určitě neztratí. Film se rozjíždí pozvolna, avšak každou minutou nabírá na téměř vražedném tempu a v závěrečné půlhodině maximálně graduje a připraví divákovi zážitek, na který se hned tak nezapomene. Strhující závěr, kdy mi nepříjemně po zádech přejížděl mráz bohatě vynahrazuje slabší, ale neméně zajímavou a důležitou první polovinu. Asi nejlepší film s tématikou 11. Září, který jsem doposud viděl.(12.9.2011)
