Reklama

Reklama

Bohatství nutně neznamená štěstí. Julianne Moore v hlavní roli snímku o patologických vztazích uvnitř milionářské rodiny, natočeného podle skutečných událostí. Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Moore) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích, vždy ve styku s nejvěhlasnějšími umělci a osobnostmi doby – navštěvovali je Marcel Duchamp, William Styron, Greta Garbo... Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem... Příběh života, který nemohl skončit dobře, natočil americký režisér Tom Kalin. Ten se v roce 1992 debutovým snímkem Swoon zařadil mezi kmenové režiséry proudu New Queer Cinema, definovaného důrazem na LGBT tématiku. Divoká krása je jeho zatím posledním počinem. V roli mladého Antonyho zazářil charismatický britský herec Eddie Redmayne (Bídníci, Powder Blue, Pilíře země). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (61)

uiu 

všechny recenze uživatele

První 3/4 filmu jsou takové nijaké. Sledujeme osudy rozmazelné rodinky milionářů. Julianne Moore je nafoukaná panička, která se přivdala do bohaté rodiny Baekelandů, její syn je gay (možná bisexuál) a neustále se stěhují. Teprve asi posledních 15 minut filmu je pořádný záhul jak po herecké dovednosti, tak vygradování děje a vztahů postav. Miluju Julianne Moore a její role rozmazlených zbohatlých grácií a Eddie Redmayne je zajímavý mladý muž, který by si zasloužil výraznější role ve známějších filmech. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. A to především díky neobyčejné herecké kreaci Julianne Moore - postava Barbary je v jejím podání tak odzbrojujícím způsobem okouzlující, šarmantní a obdařená kouzlem výrazné osobnosti, že si ji nelze nezamilovat. Eddie Redmayne, který nikdy nepatřil mezi mé herecké oblíbence, je vedle ní jen nevýrazný tichošlápek, jehož mdlé herectví se vedle strhujícího výkonu Julianne Moore krčí ušláple v koutě - ten zrzek mě nebaví, nevěřím mu a kazí mi dojem ze všech filmů, ve kterých se objeví. Životopisné filmy mě obecně moc neberou, ale tento považuji za hodný pozornosti, a to nejenom kvůli skandálnímu puncu jeho námětu - člověka odkojeného bezpočtem mnohem naturalističtějších filmů může v DIVOKÉ KRÁSE jen těžko něco vyvést z míry - osobně jsem v něm neshledal kontroverzního dočista nic. Na tento pozoruhodný příběh ze života jedné milionářské rodiny jsem tak v první řadě pohlížel jako na hereckou exhibici Julianne Moore, která zde naplno využila svůj mimořádný herecký potenciál. Současně je to film, u něhož jsem nejenže nenašel žádnou souvislost děje se samotným titulem filmu (co má být tou "divokou krásou"? citový a mravní vývoj jednoho komplikovaného mladíka? Bůh suď!), ale ani některé motivy, které mají být ve filmu přítomny dle textu České televize - přeléčování Antonyho pomocí prostitutek? Och bože, vždyť v celém filmu nic takového není! Ten, kdo to psal, ten film nemohl nikdy vidět, protože nejenže není v celém filmu jediná prostitutka, ale není ani pravda, že by Barbaře vadila Antonyho homosexuální orietance - v jedné scéně, v níž svého syna přistihne v důvěrné chvilce s jeho přítelem, projeví neobyčejnou velkorysost, a po celý film se chová jako neobyčejně liberální žena, kterou je na svou dobu po této stránce pozoruhodně prosta nějakých předsudků. Jiná věc je, k čemu nakonec mezi ní a synem v závěru dojde - vzhledem k tomu, že film po mém soudu docela selhává ve vysvětlení psychologických pohnutek hlavních postav, se jeví závěrečné šokující rozuzlení poměrně nepochopitelně - informace v závěrečných titulcích, že k tomu skutečně došlo, jsou zde spíše jen přidanou zajímavostí, která dostatečně nevysvětluje, proč k tomu nakonec došlo. Za mě 4 hvězdy - tento film mi zde přijde hodně podhodnocený. ()

Reklama

korbitch22 odpad!

všechny recenze uživatele

znáte ten pocit,když je vám opravdu zle od žaludku,potřebujete se vyzvracet,protože víte,že se vám potom prakticky ihned udělá lépe?nic nezabírá?prsty v krku?smradlavé jídlo?kefír?tady je návod:vemte kýbl,který z 10% naplňte vodou,dejte ho vedle gauče,zapnětě dvd,vložte film divoká krása,lehněte si,zmáčkněte play.....během deseti minut nezadržitelně zvracíte,úleva...zvracíte dál...vypněte dvd!protože při zvracení životně důležitých orgánu zemřete.:-) ()

Babous 

všechny recenze uživatele

Tedy ten vztah mezi matkou a synem v tomhle filmu není zrovna nejzdravější, ale je taková zábava to pozorovat, že to uběhlo jako nic! Životy dekadentní smetánky, to je něco pro mě. Zvlášť když jedna luxusní destinace (New York, francouzská Riviéra, Malorka...) střídá druhou a na osazenstvo se tak hezky kouká. ()

IvcaSammet 

všechny recenze uživatele

Savage Grace má sice výborný námět, ale jeho zpracování se bohužel moc nepovedlo. Ve filmu převažují nudné a zbytečné scény, naopak ty důležité pro pochopení děje jsou úplně vynechány. Průměrem hodnotím pouze díky úchvatným hereckým výkonům, které mě nakonec jako jediné u obrazovky udržely. Myslím si, že tak silné téma by si zasloužilo daleko lepší scénář, film jsem sice právě shlédla, scénu si z něj zapamatuju ale jenom jednu ... Škoda, vypadalo to hodně nadějně, a na sledování filmu jsem se opravdu těšila, ()

Galerie (44)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Natalie Robinsové a Stevena M. L. Aronsona. (Terva)
  • SPOILER!!! Mezi skutečným Anthony Baekelandem a jeho matkou docházelo častěji k hádkám, kdy se on kolem sebe oháněl noži, jimiž byl posedlý. Projevoval také příznaky počínající schizofrenie, ale jeho otec nepřipustil, aby se jeho syn léčil, protože by to zkazilo jeho pověst. Nemoc tedy nerušeně propukala a nakonec tragicky vyústila napadením v roce 1972 v Londýně. Anthonymu bylo 25 let, Barbaře 52. (Morien)

Reklama

Reklama