Komentáře uživatelů k filmu (656)

  • Hellboy
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Zpočátku jsem dal filmu 4****, ale nějak se mi to rozleželo v hlavě. Především ne zcela povedený příběh. Herecké výkony byly dobré, ale naprosto šílené byly digitální hrátky...kdo to tam procpal? A taky mi vadil všudypřítomný product-placement.. Prostě tohle není Hrabal, ale kočkopes.(28.7.2007)

  • Le_Chuck
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Retro vintaga soft poe(ro)tika očami... no nie nadarmo sa volá hlavný hrdina Dítě. No a to je asi jediný problém, ktorý trochu drhne hlavne v druhej oveľa zaujímavejšej polovici. Inač fajn. 75%(8.6.2008)

  • Hitman_47
    **
    všechny komentáře uživatele

    Hype jak cyp a hovno z toho..(13.2.2008)

  • Fr
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Knihu jsem nečetl, proto je můj pohled jednostranný... A zřejmě z tohoto důvodu je můj názor na cestu pikolíka Dítěte za poznáním ,, je-li lidstvo potomstvo zlé, blbé a zločiné, a jestli být milionářem je ten nejsladší pocit" víceméně kladný. Nemohu mít nic proti Menzelovu přepisu, ale nemám nic ani proti jeho režii. Byl jsem schopen zde objevit krásné pasáže (slečna upijející grog), nebo obrazy žen, které Menzel zobrazuje s poetikou sobě vlastní. Stejně tak skládanka z mnoha krátkých příběhů a hlavně postav, kdy každá má svoji malou (Lábus, Dulava) či větší (Huba, Labuda) roli, na mne činila kompaktní dojmem. Ale přesto souhlasím se všemi názory, že toto dílo nepatří k Menzelovu vrcholu. Ale i kdyby ve mne zůstala při vzpomínce na tento film jen touha vyzkoušet, jestli je lepší zasypat ženu květinami nebo penězi a jak to vypadá u Rajských, nepovažoval bych to za málo.(5.1.2008)

  • gr8 escape
    **
    všechny komentáře uživatele

    Navzdory přítomnosti velké spousty záběrů, které jsou již, spíše než záběrem, samostatným uměleckým dílem, i několika scénám, které mají poměrně značnou udérnost a hloubku (ale většinou vyšumí do ztracena, např. Útěk za deportačním vagónem) působí nový Menzelův film až příliš sterilně, nevýrazně, mdle. Velmi nesympatický hlavní hrdina, navíc odporně nadabovaný, je zcela nepoužitelný, má-li se s ním divák ztotožnit, u tohoto druhu filmu je tento aspekt zcela zásadní a pokud film zklamal v něm, zklamal ve všem. (Marná) snaha o komické momenty, zachycující bohaté muže, užívající si se sličnými slečnami, zrychlené záběry, i zjevfení Hitlerovy hlavy.. to vše jsou naprosto trestuhodně nevyužíté scény, a v paměti vám po skončení filmu zůstane tak maximálně několik krásných žen, zajímavá hudba, skvělý Huba, Lasica, Kaiser a především božský Marián Labuda. A šíleně křivý nos Ivana Barneva.(15.1.2007)

  • sud
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Dvanáctiletý režisérský půst. Třiadvacetiletá odluka od posledního vlastního zfilmovaného Hrabalovského díla. Desetileté tahanice a extempore s proutkem na MFF v Karlových Varech. Říkal jsem si, stálo Jiřímu Menzelovi tohle všechno opravdu za to? Mohu říci, že stálo. Knižní předlohu jsem četl a proto jsem se obával toho, co nakonec vznikne. Naštěstí jsem se obával marně. Ač pan režisér záměrně vynechal některé scény (celou postavu Dítětova debilního syna a zejména jeho téměř kultovní zatloukání hřebíků), konečný výsledek je nejlepší možný. Z filmu snad z každé scény čiší Hrabal a Menzel (téměř) jako za starých časů. Ač v pokročilém věku, přesto dokáže převálcovat devadesát procent toho, co se dnes u nás natáčí. Obsazení Bulharského herce Ivana Barneva se mi zdálo zprvu zbytečné (copak u nás není nikdo, kdo by ho mohl zahrát?), ale nakonec, proč ne?! Oldřich Kaiser mi do své role seděl, i když jsem si na kontrast představitelů mladého a starého Dítěte musel chvíli zvykat (Oldřich Kaiser měl vždycky do árijce daleko, ale kdo jej nezná, tomu to v případě šedovlasého Kaisera nepřijde nijak podivné). Marián Labuda, Martin Huba či Josef Abrhám jsou přesně typově přesní svým literárním postavám. "Obsluhoval jsem anglického krále" se své knižní podobě samozřejmě nevyrovná. Jiří Menzel dokázal, že je pořád výtečný filmař, i když jeho zatím poslední dílo nedosahuje kvalit svým mnohým dílům. Ale v každém případě se jedná o vynikající adaptaci vynikající knihy, jeden z našich nejlepších polistopadových filmů a nejlepší tuzemský film minimálně za posledních pět let. 90%.(19.10.2008)

  • Divočák
    ****
    všechny komentáře uživatele

    LFŠ 2007***Věděli jste, že: Při scéně s obnaženými blondýnkami u bazénu se štábu naskytly nečekané komplikace. Modelky, které na scénu přišly, totiž měly vyholená pohlaví, což ovšem za druhé světové války, kdy se film odehrává, rozhodně nebylo obvyklé. Ochlupení jim tak muselo být zpětně vyretušováno v pražském studiu Universal Production Partners, které mimo jiné vytvářelo i zvláštní efekty pro film "Parfém - příběh vraha".***(9.3.2007)

  • Rex Mundi
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Poetika na druhú s príchuťou melanchólie.(13.2.2008)

  • viperblade
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Pěkný film o prosťáčkovi, který ke "štěstí" došel... A pamatuj, že nesmíš nic vidět, ani slyšet, ale zároveň všechno vidět a všechno slyšet :-)(25.5.2007)

  • sepp
    **
    všechny komentáře uživatele

    po shlednuti cele metraze tohoto dilka jsem shledal zajimavou / zapamatovanihodnou JEDINOU (!) scenu, a to kdy hlavni hrdina jakozto hlavni poskok na place "pluje" po parketach, obletujic zakazniky. Za to prvni hvezda. A druha za onen krasny ksichtik te bloncky z prvni tretiny, jejiz jmeno si nepamatuji? A jaktoze si ho dovoluji nepamatovat? Protoze jsem se tak priserne nudil!! Opravdu zklamani s velkym Z.(12.12.2009)

  • Amarcord_1
    *****
    všechny komentáře uživatele

    85% - Nečetl jsem Hrabalovu předlohu, ale až ji přečtu, nechám své hodnocení tohoto filmu tak jak je. Proč? Protože mě tento film motivoval více než cokoli jiného k její četbě, a hlavně proto, že když jsem odcházel z kina, bylo mi, jako by mě jakási neviditelná ruka stále hladila na duši. Cítím ji i při psaní tohoto komentáře. Jiří Menzel se nezměnil. Jeho osobitý styl vyprávění, smysl pro poetičnost, erotiku, ironii, pohodu (onu českou hodnotu č.1)… To vše mu zůstalo, a mě tím nadchnul. Ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále je svým způsobem obsaženo mnoho věcí, které se dají těžko prezentovat, aniž by divákovo ego, či vkus zůstaly nerušeny. Mluvím zejména o prosté touze po movitosti, pohodě, o mentalitě typu „nás se to netýká“, o třídní hierarchii, a hlavně o ironii osudu – to vše očima postavy krásně jednoduché a otevřené, která nechybí snad v žádném z režisérových opusů. Bylo by toho ještě mnoho - je zde plno lahodných symbolů (spokojený tanec s jídlem, zrcadlové scény, rozhazování peří, atd.), ale není nutno o tom psát, to se musí vidět. Překrásné řemeslné zpracování a výtečné herecké výkony. Hudba Aleše Březiny mě uváděla občas do rozpaků. Nejprve kopie Smetanovských tanců, pak kopie Krkonošských pohádek (ano, nápadná asociace při oparu v sudetech), pak další falzifikát, tentokrát Strausse… Ale neurazilo mě to, spíše pobavilo, a naopak to podpořilo atmosféru filmu (snad až na pár nastavovaných opakování téhož). Vzpomínal jsem nostalgicky na Menzelova dvorního skladatele Jiřího Šusta… Pro mě byl tento film krásným zážitkem, a rád se k němu vrátím.(23.3.2007)

  • lesumir
    **
    všechny komentáře uživatele

    Hm, škoda peněz za kino. Škoda času. Škoda všeho!(11.7.2007)

  • sportovec
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Myšlenkový i tematický svět životního, dlouhou dobu trezorového Hrabalova díla je krajně nesnadný. Dějová přerývanost Hrabalových textů, nenapodobitelnost jeho osobitých souvětí pro filmaře tyto nesnáze dále násobí. Tak jako Hašek našel v Ladovi osobitého výtvarného tlumočníka svých textů, setkal se ke svému štěstí i Hrabal s filmařským mágem Menzlem. Skutečnost, že o zfilmování díla probíhal dlouhodobý nesmyslný spor mezi Menzlem a Kachyňou, snad prospěla jedné, nikoliv nepodstatné věci: kvalitě scénáře, který si Menzel, podobně jako Kachyňa, v době scénáristického polistopadového tvůrčího úhoru musel také napsat sám. Kompozice, založená na dvou posunutých úsecích života hlavního hrdiny, číšníka, hoteliéra, milionáře a posléze vězně s výstižným jménem Jan Dítě, je posunuta svým myšlenkovým základem hluboko pod povrch zdánlivě ospale plynoucího děje, který jakoby neustále čekal na svou krizi i katarzi. Ty se ovšem dostavují i nedostavují. Změna prostředí, v nichž se pohybuje mladý Dítě, je současně osobitým poznáváním První republiky od konce dvacátých let směrem k Mnichovu, okupaci a posléze únorovému převratu. Úhel, pod nímž je vnímána, je krajně neobvyklý a evokuje svět mannovského HOCHŠTAPLERA FELIXE KRULLA. Okouzlení světem bohatých je svádivé právě tak jako obtíže spojené s opravdu dětskou a dlouho až chlapecky působící postavou i vzhledem hlavního hrdiny. Postupně, protože je učenlivý a má své kontakty, krůček za krůčkem stoupá - v pracovních zařazeních i kvalitě hotelů, které ho zaměstnávají. Škola v hotelu PAŘÍŽ je zvlášť jedinečná a má skutečně světové parametry; spojuje-li se se schopností ukazovat účinně zuby, mění se ve zvlášť nadějný odrazový můstek k vyvrcholení životního snu - stát se hoteliérem prestižního stánku profesionální pohostinnosti. V druhé rovině zestárlý a zubožený opouští Dítě vězení zhruba na počátku šedesátých let a je postrkem poslán do stále nehostinného, zpustlého pohraničí těsně předchalupářské éry nesměle začínající zhruba od poloviny téhož desetiletí naděje a zklamání. Jako cestář se ocitá na okraji společnosti a má náhle nepřeberně času k bilancování své křivolaké, výmoly a balvany pokryté životní cesty. Kaskáda prvorepublikových obrazů se přerývaně lomí do vstupu dobových filmových sekvencí Mnichova a dalších následných událostí. Jemnost a něha Menzlovy filmové řeči odzbrojují přesností i jímavou lyričností svých postřehů i schopností vytvořit celistvý příběh se zřeteleným dějovým půdorysem. Herecký reřisér tak poskytuje velkou příležitost svým paralením kolegům, kteří ji také takřka dokonale využívají. Vedle dominujícího Kaisera (jeho role připomíná jinou jeho čerstvou roli v současné zajímavé televizní inscenaci ŽRALOK V HLAVĚ) se uplatňují další - Emília Vášáryová jako bordelmamá dokazuje, že jsou jen velcí a malí herci, ne však role; stejně upoutávají svou noblesností další slovenští velikáni Milan Lasica, Martin Huba a Marián Labuda; pověst, která ji předcházela, víc než vydatně potvrzuje rychle vyzrávající herectví Němky Julie Jentschové; svůj vrchol divákům předvádí i Rudolf Hrušínský III. Z některých scén až mrazí - srovnání genia loci prvorepublikového nevěstince pro nejbohatší klientelu s lebensbornem a následným lazaretem je působivé svou mrazivou gradací; elegancí přímo baletní vedle číšnických produkcí zapůsobí hostina pořádané něgušem Haillem Sellasiem I. v hotelu Paříž, od něhož Dítě vlastně nahodile dostává řád; o zrcadlové scéně ze závěru i Dítětově běhu za vlakem odvážejícím Židy do koncentračního tábora platí totéž. V tomto výčtu kvalit včetně kamery, která se doslova mazlí jak s drsnou pohraniční krajinou, tak detaily hotelových interiérů, hudbou, která je dalším rozměrem menzelovské poetiky, i cudně rafinovanou něžností erotických scén, vyvažovaných chovným zaujetím lebensbornu, by bylo možné pokračovat. Jisté je jedno: nepochopení, na které jeden z nejlepších polistopadových filmů naráží u podstatné části filmového publika i účastníků tohoto fóra, vypovídá velmi málo o kvalitě díla, ale mnoho o rázu naší doby. To však nemůže nic změnit na faktu, že Menzel v zenitu své tvůrčí dráhy vytvořil mistrovské dílo, které podle všeho završilo magickou řadu jeho pověstných hrabalovských adaptací (adaptací, které samy o sobě jsou stejně skvělým výtvorem jako jejich literární předlohy).(23.11.2008)

  • castor
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Když je kolem filmu takový humbuk, většinou se potvrzuje pravidlo, že se nejedná o nic závratného. Dobrý film si pozornost zaslouží sám sebou, nikterak masivní reklamní kampaní. Úctyhodnou řadu filmových klenotů už pan režisér Menzel pustil do světa, ale Anglický král se k nim rozhodně nezařadí!! Shovívavě opět pohlíží na hříchy svých hrdinů, ti jsou opět křehcí a zranitelní, přesto z životních křivd a bolístek vycházejí vítězně. Bulharský herec Ivan Barnev neměl projít prvním kolem castingu, za to Oldřich Kaiser je bohužel žalostně nevyužitý!! Filmu nesluší ani žánrová roztěkanost, na druhou stranu ale kamera Jaromíra Šofra dokonale plnila svou roli!! Ve výsledku je ale společně s Kaiserem či Martinem Hubou jen zbloudilou duší v nemastném projektu!! Dvě a půl..(19.1.2007)

  • Jamal
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Moc jsem od filmu neočekával, nebo jsem spíše očekával průměr a tak mě mile překvapil. Hlavní hrdina mě nijakým způsobem nezklamal, jak jsem slyšel a ostatní herci byli velice dobří. Zmínil bych jen, že se nějakztratila herečka Zuzana Fialová v "hrají" a nehrála tam malinkatou roli. Toť vše.(6.3.2007)

  • Gilmour93
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Jan Dítě jako zakrslý Forrest Gump českého pohostinství - jen digitální pírko nahradily digitální poštovní známky, bankovky a Hitler.. Slabý Barnev, který jako by se sem zatoulal ze špatné grotesky, povrchnost, zkratkovitost a absentující poetické kouzlo nevykoupené ani velkým množstvím obnažených bradavek - i když vymodlený, tak nejslabší Menzelův Hrabal. Omlouvám se, ale už budu muset končit. U dveří mi zvoní drobný stařík v brejličkách a v ruce drží proutek..(14.12.2009)

  • Artran
    **
    všechny komentáře uživatele

    Ještě nikdy se mi nestalo, aby mi bylo z filmu špatně. Tomuhle se to podařilo. Nenadsazuji. Z nádherně košatého Hrabalova románu, který zrcadlí bez příkras, ale hlavně s odzbrojující hloubkou, lidský život, zbyl zoufalý pahýl trapně se snažící o lacinou komiku. Nepřesvědčivé herecké výkony, špatně vybírané hudební motivy, stupidní počítačová animace a hlavně scénář, který mele bezzubými dásněmi, tvoří děsivý závěr Menzelovy tvůrčí kariéry. Běžte, mistře, do háje. - - - P.S. Po tom, co jsem vystřízlivěl a odpoutal se od toho, že film má, co se kvality týče, málo společného s knihou (kterou jsem ten samý den, ve který jsem viděl i film, dočetl) zvyšuji odpadové hodnocení na **, i přes všechny negativní pocity, které ve mně film vyvolal.(9.2.2007)

  • Aluska88
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Celkový dojem tohoto filmu mi sice vyšel na prázdno, ovšem najde se v něm hodně momentů a scén, které film trochu "osvěžují." Mimo jiné mne překvapila a potěšila role "té" blonďaté krásky, která po scéně s malinovým nápojem kráčela po ulici, kolem ní se shlukovaly včely jako "okolo krámku s tureckým medem" a v níž jsem poznala herečku jménem Petra Hřebíčková, která účinkuje ve Zlínském městském divadle. Celkově bych tento snímek, jakožto součást české kinematografie, řadila k průměrnějším filmům.(19.10.2008)

  • tahit
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Kdo jiný by měl filmově ztvárnit lépe film „Obsluhoval jsem anglického krále“, než Jiří Menzl, jeho předešlá úspěšná tvorba hrabalovských titulů, a také přátelství k tvůrci příběhu, je k tomu přímo předurčovala. Hrabal byl vždy velmi žádaný. Jeho knihy, svého času, byli oblíbeným tématem v totalitním čase české literatury, a kdo neviděl Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti či Oscarové Ostře sledované vlaky, byl považován za kulturního neznaboha. Oscarový režisér Československého filmu, Jiří Menzel se pokusil natočit stěžejní dílo Bohumila Hrabala, vyprávěné retrospektivní vzpomínky chudého pikolíka, který na sklonku svého času, hledá v paměti utkvělé příhody, které prožil v třicátých letech. Film má méně dobrých momentů ve srovnání z předešlé tvorby Jiřího Menzla, ale taky dost únavných scén, které tam být nemuseli. Film ke konci už ztrácí kouzlo, umělecká gradace tam není. Filmu by více prospělo méně okázalosti, ale více filmařské poezie v hrabalovském duchu, která byla v dřívějších filmech toliko prezentována a divákem žádaná.(5.11.2007)

  • kinej
    **
    všechny komentáře uživatele

    Škoda že nemohl Jiří Menzel natočit tento film před deseti dvaceti lety. Mohl to být jeho nejlepší film. Ale v této podobě se jedná o průměnrou záležitost. Scénář a vůbec koncepce jednotlivých scén, není vůbec špatná, síla předlohy se nezapře, jenže její převedení do filmové podoby notně skřípe, jakoby film točil někdo unavený, kdo nemá sílu dohlédnout na to, aby byly všechny scén tak perfektní, jak jen mohou být. V Menzelových filmech bývala vždy výborná kamera, vzletné záběry z jeho filmů působily nesmírně poeticky, ať již na nich bylo cokoliv. Zde je kamera naprosto bez nápadu a film tak díky tomu vyznívá sterilně. Špatné mi dokonce přišly i zvukové efekty, ve scénách z lesa je vždy nacpaná nevydařená zvuková kulisa zpívajících ptáků a výsledkem je, že to působí jakovy k sobě záběr a zvuk vůbec nepatřily. Dalším velkým mínusem jsou herecké výkony. Herci postrádají onu lehkost, která činila Menzlovy starší film vždy tak přirozené. Zde působí vše velice strojeně jakoby snad všichni cítili potřebu zvládnout scénu na co nejméně pokusů. A tragédie největší je hlavní role. Barnev podle mě jinak nejede na stejné herecké vlně s ostatními a také se zde v plné nahotě ukazuje jakým zlem je dabing. Pokaždé když herec otevře pusu a ozve se Kaiserova replika to působí jako pěst na oko. Úplná křeč. Škoda(5.11.2010)

1 2 3 4 5 6 … 9 … 17 … 25 … 33
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce, inzerce zdarma