Takeshis'

Je to vydarená komédia od Takeshiho Kitana. Má výborný príbeh o dvojici mužov, uznávanom hercovi gangsteriek, ktorý má všetko, na čo si len pomyslí a predavačovi v malom obchode, ktorý zase túži po rešpekte a kariére filmovej hviezdy, pričom obaja sú až na farbu vlasov úplne rovnakí, ale po strete so zabijakom, po ktorom predavač získa množstvo zbraní sa rozhodne radikálne zmeniť svoj život. Spracovanie sa mi páči, jediné čo môžem vytknúť je to, že sa tu občas nájde nejaká pre mňa nezaujímavá scéna, napríklad niekoľkominútové divadelné vystúpenie, ktoré ma vôbec nebavilo, ale inak som nadmieru spokojný, film si ma získal už od prvej minúty, jedna zaujímavá scéna strieda druhú, celé je to úplne nepredvídateľné, takže som sa stále tešil na to, čo nové si pre mňa film pripraví a akú cestu si zvolí, je tu množstvo menších prvkov alebo postáv, ktoré sa občas objavia a dej osviežia, takže až na tých pár scén ma to bavilo až do konca. Pre skutočné užitie si filmu má ale veľký vplyv to, aký má divák vzťah ku Kitanovi a jeho tvorbe, keďže celý film je preplnený rôznych odkazov na jeho filmy, ale keďže som videl väčšinu z jeho tvorby, tak som s týmto nemal žiadny problém. Veľmi spokojný som s humorom, film síce využíva taký zvláštny typ humoru, ktorý mnohým nesadne, ale mňa to bavilo, väčšinu filmu som sa nedokázal zbaviť úsmevu na tvári, nájde sa tu dostatok vydarených vtipných scén. A na moje prekvapenie ma tu zaujala aj akcia, kvôli žánru tu samozrejme ani nejaké klasické akčné scény nie sú, ale mŕtvych je tu nespočet, umierajú takmer po desiatkach so slušne krvavými zásahmi a tie rôzne scény, kedy sa hlavný hrdina zbavuje každého, kto mu vadí ma skutočne bavili. Herecké obsadenie je výborné, perfektný Takeshi Kitano v dvoch úlohách, zahraných jeho bežným štýlom, síce postava herca až tak moc priestoru nemá, ale ako predavač je skvelý, je tu viacero veľmi zaujímavých menších postáv, ako Susumu Terajima v úlohe suseda užívajúceho si predavačove neúspechy alebo večne nepríjemná Kayoko Kishimoto, ktorá mu stále znepríjemňovala život. A k tomu ešte plno iných slušných vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú výborné, Kitano tu využíva svoj štýl, ktorý mám rád. Pred rokmi by ma tento film asi až tak veľmi nebavil, ale ako Kitanov fanúšik po pozretí takmer celej jeho tvorby nemôžem hodnotiť horšie. Na plné hodnotenie to nie je, ale bavil som sa nadmieru a určite sa k tomu ešte niekedy vrátim. 78% (04.08.2012)

? Asi tak. Ono je veľmi ťažké snažiť sa pochopiť film ktorý má byť surrealistickou sebareflexiou a akékoľvek pokusy o pochopenie sú absolútne zbytočné. Kitano je majster a všetky jeho príbehy majú niečo do seba a rozhodne ani tento film nie je výnimkou. Prvá polovica je priam geniálna a nemohol som od nej odtrhnúť oči lenže druhá polovica je moc hlučná. samé prestrelky atď. aj keď hra na ženské bradavky bola slušná. Dakedy aj ja mám chuť zobrať zbraň a strielať a strielať všetkých do jedného ale ku Kitanovi ktorý je skôr poetický komik sa mi to akosi nehodí. Ja viem že nahote násiliu sa nevyhýba ale lepšie sa mi pozerá na tú jeho poetickú smrť ako skutočnú. Jeho kreácie aj keď hral sám seba sú neskutočne pôsobivé tak isto ako aj všetky postavičky v tomto príbehu. Nie je šanca že by vás film nudil ale to samozrejme musíte poznať Kitanovu tvorbu inak budete s toho mať v hlave miš maš. Veľmi sa mi páčilo priblíženie filmárského sveta tak povediac z druhej strany a rozsiahlejšie ako pri iných filmoch o tvorbe filmu. A nezabudnuteľný sú aj dvaja sumo bratia, na ktorých som sa smial. Rozhodne to nie je zlý film ale na jeho konci zostane veľký otáznik a po prvej polovici kedy sa zdalo že nám Kitano chce týmto všetkým dačo povedať je koniec ako kopanec do zadku lebo sme tam kde na začiatku a možno o tom bol film. naozaj neviem. (15.07.2008)

Rafinovaná dekonstrukce a rozborka s autodestrukčními tendencemi-aneb-Stylová autobiografie ve snovém světě.. Kitano medituje nad vlastní slávou, nad lidmi, kteří jej obklopují, nad tím jak moc jej tihle lidi vysávají(či obohacují)a jak moc vysává(či obohacuje)on je, nad rutinou showbyznysu, nad tím, co by dělal, kdyby neměl-vedle talentu-trochu štěstí,..a nad tím(a to vnímám jako jedno z hlavních témat) jestli je tím drsným, chladným a nekompromisním jakuzákem, nebo kašparem, který si vždy udělá prdel ze všeho a který by se pro pobavení lidí roztrhal......... Jeho jakuzácké JÁ nebojácně testuje, kam až může zajít, jak moc může být jeho film nečitelný, dadaistický, zašifrovaný aby mu to ještě prošlo(je to přece Mistr Kitano) a jeho klaunské JÁ mu celý tenhle odvážný projekt podvratně podkopává a dělá z něj taškařici, která si dělá dobrý den úplně ze všech-nakonec i z toho drsného pistolníka......Paráda...... Z hlediska stravitelnosti pro běžného diváka, za 3. Z hlediska zábavnosti, silné 4. Z hlediska významu v rámci Kitanovy tvorby(jako vodítko pro lepší dokreslení Takeshiho osobnosti), jasných 5. (24.02.2013)

Nebudu přemítat nad tím, co touto podivností Takeshi vlastně myslel. To tu koneckonců udělají jiní. Jen dodám, že z posledního Kitanova filmu jsem poněkud rozčarován. Zajímavý koncept dvojrole filmové hvězdy, které si všichni klaní, a losera, prodávajícího v malém obchůdku, do něhož si každý kopne, byl ve výsledku potlačen nevyrovnaností, zdlouhavostí některých scén a Kitanovým manýrismem. Takeshi by si měl uvědomit, že opakovaný vtip přestává být vtipem.. Z černého koně Febia se nakonec vyklubal rozpačitý mišmaš, z kterého si budu pamatovat snad jen strhující stepařskou exhibici a humorné scénky z konkursu. Asi mě tu přívrženci japonského hereckého a režisérského mistra stáhnou z kůže, ale ze 3 hvězdiček neuhnu ani o píď. (25.03.2006)

Čistý exhibicionismus bez hlubšího smyslu. Takešimu Kitanovi nelze upřít neobyčejně svérázný smysl pro humor, leč jeho příběh postrádá nosnou dějovou linii, která by ho někam dovedla. Některé scénky jsou mně svou absurditou a scestným humorem hodně blízké, dokonce mi svým stylem (byť VELICE vzdáleně) připomínají "Muže z Acapulca" (1973) s Jean-Paul Belmondem v hlavní roli - ale ve výsledku se dostavilo neurčité zklamání, které při nejlepší vůli nemůžu označit jako lehké. Možná proto, že jsem čekala finále, které mě ohromí, díky kterému do sebe všechny dílky skládačky bez problémů zapadnou - a namísto toho se mi dostalo pointy jen velice nedomrlé ... 2,5* ... P.S.: Možná u mě hraje roli neznalost - nemám z čeho vycházet, protože ze všech filmů, které Takeši Kitano režíroval, jsem prozatím viděla jenom snímek "Samuraj" (2003). Přesto si za svým hodnocením stojím - a přeju vám hezké sny ... pokud možno na hony vzdálené snům pokladního Kitana - nebo režiséra Kitana ... myslím, že to vyjde nastejno. (24.11.2014)