Komentáře uživatelů k filmu (1 119)

  • T2
    ***

    Rozpočet $20miliónov(SK400milionov/ €13,5miliona)║Tržby Celosvetovo $6,964,000║ __Najočakávanejší projekt v histórii samostatného Slovenska robení v koprodukcii viacerých štátov, sa nám takmer s ročným oneskorením dostáva do kín. A tak sa naskytla otázka, či sa to dlhé čakanie oplatilo. Projektu sa upísal najznámejší Slovenský režisér Juraj Jakubisko, práve ten čo prv točil skvosty ako Tisícročná včela či Perinbaba ale dnes ho už poznáme ako dosť nevýrazného režiséra čo za posledných minimálne 10rokov nenatočil, nič čo by sa vyrovnalo jeho niekdajšej filmovej tvorbe. Okrem mnohých problémov okolo projektu Bathory, narastali obavy aj po uvedení prvej ukážky k filmu a tak neostávalo nič iné ako len dúfať, že sa za rozpočet vo výške 400miliónov nechystá len nejaká veľkohubá blamáž. __Film nakoniec po niekoľkých odloženiach premiéry zavítal do kín 10.Júla 2008. Kiná sa začali nedočkavosťou zaplňovať do posledného miesta. Film beží a diváci dostávajú z Jakubiskovho scenáristického pera prekvapujúci príbeh. Celý film je zostavení z jeho pohľadu na vtedajšie udalosti, ktoré sa v tej dobe podľa neho odohrávali. A za tento odvážni krok, mu treba uznať pochvalu, lebo spravil výrazný krok smerom k rozumnejšiemu „pravdivejšiemu“ vykresleniu života o Bathoryčke. Koncepcia filmu je rozdelená do troch etáp, kde sledujeme ako sa postupne situácia vyvíjala pred smrťou jej muža Nadasdyho(Vincent Regan), vtedy sa ešte mohla pokojne starať o dobré vzťahy medzi rodmi panujúcimi v Uhorsku. Horšia etapa života prichádza hneď po smrti jej muža, kde sa všetko rázne mení a začína nátlak zo strany Thurza(Karel Roden), ktorý by okrem nej chcel vlastniť aj jej majetky. Všetka Thurzová česť ide bokom a na získanie bohatstva používa tie najzákernejšie ťahy, počnúc od zákerných klebiet až po brutálne vraždy nevinných obyvateľov, pripisujúc ich na hlavu Bathoryčky(Anna Friel), čím začne medzi ľudom vznikať chýr o krvavej pani. V týchto ťažkých časoch sa jej oporou stala bylinkárka Darvulia (Deana Horváthová), ktorá cez jej liečiteľské metódy udržuje mladosť svojej pani ale pomáha jej aj v určitej rozvážnosti v jej konaniach... __Všetko čo nám ponúka príbeh je strhujúco vykonštruované a rozumne podané, o tom či aj pravdivo nám už nikto nepotvrdí, lebo za dobu 400rokov sa množstvo záchytných bodov mohlo dosť skresliť, až tak že dnes môžu vtedajšie udalosti vyznieť v presný opak. Na škodu je, že občas to pôsobí pre príbeh dosť úsečne, čo sa týka hlavne samostatných príbehových úsekov, ktoré v dejovom prestrihu môžu dosť miasť a tým aj strácať našu pozornosť. Hlavne pokiaľ ide o cestovaní medzi panstvami, kde nemusíme pochopiť zámer cesty sprostredkovanej v príbehu. Aby to fungovalo ako celok, malo sa o niečo menej strihať z filmového materiálu, prípadne niektoré úseky vypustiť úplne aby kompaktnosť mala svoju výpoveď. Je vidieť, že tam Jakubisko chcel dosť na silu natlačiť, čo najviac lokalít z natočeného materiálu v zámere aby snímka nabrala určitú rôznorodosť a pestrosť rôznych objektov. A tým pádom sa o dosť rozšírila aj základňa vtedajších obyvateľov panstiev, čo sa stáva pre diváka nevýhodou lebo každú chvíľu sledujeme inú osobu, čím šanca na jej výstup v dave hercov zaniká a tak si z celej plejády pamätáme len známe tváre hercov a nie postavy, ktoré znázorňovali. Možno v tomto prípade lepšie vyznie zamýšľaní seriál, ktorý by mal vzniknúť z tohto filmu a asi by mal toho povedať omnoho viac. Jedná sa hlavne o tie nedopovedané useknuté scény, ktoré by tam mali byť celé aby to nabralo na kompaktnosti. __Vykonštruovaný dej máme možnosť sledovať z dvoch pohľadov, jeden nám ukazuje život za múrmi hradov, zámkov, takže vidíme čo sa tam skutočne deje, ako sa riešia prichádzajúce problémy. A ten druhý nám poukazuje na to čo si domýšľajú ľudia žijúci pred hradbami vo svojich príbytkoch o svojej pani Bathoryčke. Jedná sa hlavne o zavraždených ľudí pohodených pred oči sedliakov, kde prichádza k domýšľaniu, čo má za príčinu, keď bledá mŕtvola ako vycicaná od krvi, má na krku dve smrteľné diery ako od draculu. Tým pádom sa to hneď zaokrúhľuje na to, že Bathoryčka je z rodu draculu... a je len na nás či uznáme tento pohľad ako reálnejší/triezvejší/, či ako len Jakubiskov výmysel a budeme radšej veriť v príbeh o najväčšej vrahyni všetkých čias. __Herecké obsadenie je na naše pomery maximálne hviezdne, taká rôznorodosť hercov sa len tak nevidí. Dosť ma spočiatku zarážalo obsadenie do podoby mníchov, komikov ako Bolek Polívka a Jiří Mádl, čím narástli aj veľké obavy či nebudú vtipnými hláškami zbytočne kaziť vážny dej. V tomto prípade to nebola až tak zlá stávka na týchto hercov, aj keď si Jakubisko neodpustil trošku od veci vsuvky, kde mnísi vymýšľajú výdobytky techniky ako drevené korčule, fotograf, odpočúvací telefón či padák, zostavených z prostriedkov či súčiastok dostupných v tej dobe. Dá sa pochopiť, že tie scénky majú pôsobiť ako odľahčenie ale nie úplne zapadajúce do tej doby, takže týmto si vytvoril zbytočný rušiví bod. Jednoznačnými oporami vo filme sa stávajú Anna Friel a Karel Roden, obidvaja prečnievajú nad výkonmi ostatných, ich scény majú dostatočnú dramatickosť či vypätosť. Dokonca musím uznať, že jeden kolega s Filmklubu apeloval na úlohu Bathoričky, že by mohla byť Oscarová a musím mu to uznať za pravdu, že jej vnútorná hútnosť smerovala k takým výkonom ale chýbalo tam nejaké to vypilovanie aby to bolo dokonalejšie podané. V každom prípade stávka na herečku Annu Friel bola tým najlepším čo tento film mohol ponúknuť. Smutné je, že osobnosť ako Franco Nero sa objaví asi len v troch scénach, takže ani poriadne nezachytíme koho tam hrá. Bojové súboje sa stávajú najväčšou slabinou filmu, jednoducho vôbec nezapasujú do takéhoto filmu, lebo davové bojové scény vyznejú len ako rozprávková „televízna“ fraška, jednoducho práve tu sa malo strihať a nejako ich obísť aby nekazili dojem. Samozrejme že sa nemôžeme porovnávať s veľkými Americkými produkciami ako Kráľovstvo nebeské, kde pracujú na choreografii súbojov, či aj tvorbe kostýmov, zbraní, špičkový odborníci. V tomto úseku sme len na začiatku a aby sme sa dostali na nejakú tu úroveň museli by sme si zaplatiť skutočných odborníkov pre takéto úseky filmu, čím by sa rozpočet vyšplhal omnoho vyššie. __Dokonca sme sa vo filme dočkali aj počítačových trikov a musím povedať, že našťastie v minimálnom rozsahu a nijako nerušili dej, čo bolo fakt prekvapením, aj keď v podstate išlo len o vkladanie hradov do vzdialeného pozadia, sledovaného zo statického pohľadu. __Z môjho pohľadu sa film oplatilo natočiť, aj keď nie je dokonalý ale treba niekde konečne začať a od určitého bodu v kinematografii sa snažiť napredovať a postupne sa dostať aspoň na úroveň Európskych produkcii. Po príbehovej stránke, by sme na to už mali ale to nie je samozrejme všetko a taktiež netreba hneď niečo čo sa úplne nepodarí odsudzovať, treba si uvedomiť že Slovenská kinematografia sa len pomaly po dlhých rokoch prázdnoty prebúdza. __Návštevnosť za prvý týždeň Slovensko 64 154 divákov (Slovenský rekord k 16. Júlu 2008), Česká republika 131 906 divákov, __Celková návštevnosť: Slovensko 426 000 divákov, Česká republika 692 142 divákov, /videl v kine 2x: 65%/(20.7.2008)

  • DaViD´82
    ***

    Mnozí Jakubiskovi spílají, že se vydal vlastní cestou, a ne ve stopách Nižnánského předlohy. Já mu za to děkuji. Na Čachtickou paní jsem totiž alergický. Černobílý paskvil k pohledání. Na jedné straně příšerně zlí šlechticové, kteří nemají nic lepšího na práci, než za ponutých nocí přemýšlet, jak co nejvíce (u)škodit běžným lidem a pak se o všechny své ďábelské plány neopomenou během záchvatů šíleného smíchu podělit s chudinou, která je samozřejmě rozumná, mravná, vždy čestná a naprosto zásadová bez jakékoli poskrvny. A to celé je zabalené do slohu, který by neprošel snad ani na základní škole. O neuvěřitelné frekvenci šroubovaných klišovitých vět typu "Vůkol se rozprostíral hustý les a byla taková tma, že by se dala krájet." raději ani nemluvě. Děkuji nechci. Jakubiskova "skutečná" verze je mi tedy aspoň sympatická, byť je to vlastně stále ta legenda, jen obrácená naruby. Z Alžběty je div ne světice a veškerý původce zla je Thurza s chotí. Takže o reálnosti nemůže být ani řeč. Bohužel si Juraj zvolil nejhorší možnou stopáž. Na to vše, co chce sdělit, je moc krátká. A na to ,co by býval měl sdělit, zase příliš dlouhá. Rozháranost "od všeho něco a ve výsledku od ničeho nic" není to pravé ořechové. Mělo se prostě vystřihnout vše co není přímo ve sféře konfliktu mezi Báthoryovou a Thurzou. A to ostatní si nechat do té několikahodinové televizní verze. Z kladů lze určitě vypíchnout interiérovou kameru, hudbu, kostýmy a představitele hlavních rolí (především Annu Friel a Karla Rodena). Ovšem to vše ostatní už taková výhra není. A je to škoda, protože hlavní lince bych bez váhání vysoce kladné hodnocení i rád udělil, zatímco tomu ostatnímu (v čele s úděsnými postsynchrony a hnusnou exteriérovou kamerou) stěží dvě hvězdy. A za mnišské duo, nota bene zhola zbytečné, kombinující Jméno růže s vynalézavostí ústřední dvojice ze Stoppardovy hry Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, bych dal nejraději čistý odpad. Takže lepší průměr, v kterém je ukryta diamantová jehla, jejíž třpyt vždy jednou za čas koutkem oka postřehnete, ale hned se vám zase ztratí uprostřed zahnívajícího sena.(25.7.2008)

  • kiddo
    ***

    U filmu typu „Bathory“ je nejhorším možným výsledkem, že bude člověku vlastně vcelku ukradený. Což je žel bohu přesně můj případ. Bathory je mizerně poskládaná dohromady a spíš než plátno jí bude slušet forma televizního seriálu, kde přibude vystříhané epiky a ubude jen tu a tam objevivší se lyriky, která nemá jiný účel než navodit maloměšťácký pocit čehosi „vyššího“. Ohromný rozpočet na výsledku opravdu vidět není a je smutné, že Bathory vypadá jen jako nadprůměrně výpravná produkce ČT s nováckým dabingem z česko-německých pohádek. V televizi se tak, doufejme, ujasní i původní koncept snímku, neb ať je to romance, ať je to nadpřirozeno, ať je to politický thriller, vše je jen nakousnuto a následně postaveno za sebe, aniž by jedna část vycházela z druhé či na ni jakkoli navazovala. Největším neštěstím, které Bathory v mém případě postihlo, je, že přes strhující výkon Frielové ve mně hlavní postava nevzbudila absolutně žádné emoce – a to až do posledních scén, kdy nastupují události známé z legendy o Čachtické paní. A tehdy se ukazuje, že Jakubisko se natolik zaměřil na obhajobu Bathoryové, že naprosto zapomněl její postavu nějak ukotvit v samotném ději; protože jsou to právě scény poprav a věznění, které poprvé a naposled spojují zápletku a hlavní postavu, a propůjčují tak snímku atmosféru, v které mi na Bathoryové poprvé začalo záležet. Nebo je to jen tím, že krvavá lázeň z principu vzbudí víc emocí než bylinková koupel? Takže pokud jdete na Bathory s tím, že chcete velkolepost, příběh a emoce, raději si přečtěte její diskuzní fórum; to má totiž chvílemi takové grády, že by z Čecha udělalo i nacionalistu. PS: k anglické verzi - možná to otřese mojí pozicí znalého vzdělance, nicméně mi angličtina herců nepřijde ani zdaleka tak otřesná. Kadence výslovnostních chyb se sice zvyšuje úměrně s délkou projevu postav (což je citelně patrné zejména u Rodena) a přízvuky lítají na všechny strany, ovšem je to aspoň trochu vázané (což rozhodně není normou) a ona otřesná drnčivá czechgličtina zazní pouze několikrát za film v rámci dvou tří vět na postavu. Největší vadou anglické verze je pak to, že na ní plně vyniká provinciálnost celého filmu. PPS: slovo "bitch" by se neangličanům mělo zakázat pod hrozbou konce kariéry.(2.8.2008)

  • Bluntman
    ****

    Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat.(12.7.2008)

  • tron
    ****

    „Čím viac legiend, tým menej dôkazov.“ Vyčítať opulentnej BATHORY slabé akčné scény je pri jej minutáži 140, kde akciu tvorí desať minút, úsmevné. Majster Jakubisko (PERINBABA, TISÍCROČNÁ VČELA) rozohráva veľkú šachovú partiu, ktorá mohla mať zaujímavejší scenár (ale to je diskutabilné), ale je tu jedno veľké plus. Sú ním manželia Jakubiskovci, ktorí ako kone utiahli gigantický rozpočet, do nepríčetnosti blížiaciou sa premiérou vyhecované publikum a nemalé ambície (zaplatiť taký veľký rozpočet nie je žiadna maličkosť, dvojnásobne v našich zemepisných podmienkach, kde ide na film do kina 5,5 človeka). Mäsitá BATHORY je odvážny a drzý film. Nebojí sa spochybňovať, mystifikovať, oponovať, klamať, zavádzať, zvádzať, pýtať sa, provokovať, znepokojovať, liezť na nervy (halucinogénne pasáže), znechucovať, experimentovať, baviť, ohurovať, dráždiť, sexovať - a naznačovať. Nie je to horor, „ženská“ melodráma, historický film ani politický triler. Je to všetko z toho a ešte niečo navyše, vrátane dvoch bláznivých ecovských mníchov (Polívka, Mádl), silných hereckých osobností (Roden, evidentne aj Frielová, ktorá nezaprie, že je životnou partnerkou skvelého Davida Thewlisa) a titulnej pesničky Katky Knechtovej. Škriekanie pávov. Kino Považan 2008(23.8.2008)

  • Marius
    *****

    Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať.(11.7.2008)

  • Jossie
    **

    Strašně dlouho jsem přemýšlela, co tomu dám, ale těch negativ je tam na můj vkus příliš mnoho : Polívka s Mádlem a jejich trapné vynálezy (proboha to měla být jako vtipná vložka nebo co?), strašně rušivé "snové sekvence", velmi umělá maketa hradu, hrozně dlouhá stopáž a samotné pojetí hraběnky. Mně by to všechno nevadilo, ale kdyby mě to alespoň bavilo, jenže já se nemohla dočkat konce. Pochválím alespoň kostýmy, které jak se zdá, se nikomu nelíbily a Annu Friel, která je nejen krásná, ale velmi dobře to zahrála.(13.7.2008)

  • LIVINGDEAD
    odpad!

    Tušil jsem, že to bude ODPAD. Ale, že to bude taková SRAČKA, to jsem fakt nečekal!!!(27.12.2009)

  • EdaS
    *

    Nenudil jsem se. Je to tak neskutečně hloupé (chytrému napověz, divákovi Báthory všechno zopakuj stokrát - viz JSOU TO JEN BYLINKY! apod.), zmatené (desítky nakousnutých a nedořečených věcí, nesmyslná kombinace několika žánrů, z nichž žádný není dotažený do relativně uspokojivé podoby atd.), WTF (dvojice mnichů a jejich vynálezy, Mádlovo vytí atd.), plytké (dialogy na úrovni italské telenovely, odkud zřejmě vypadla většina herců s čestnou výjimkou chudáků Anny Friel a Karla Rodena) a laciné (přežil bych výpravu, ale co aspoň kamera?), na druhou stranu ovšem ohromně abiciozní, takže vznikl film, který mě svou nejapností opravdu bavil. P.S. Nezapomenu na kamarádův záchvat smíchu poté, co se objeví tajná chodba, všichni vidí, že je to tajná chodba, a Bolek oznámí, že by tu mohla být tajná chodba! Stejně tak "bodrý" Marek Vašut zůstane tím nejpozitivnějším, co jsem si z nového Jakubiska odnesl.(27.7.2008)

  • BadoXXII
    ***

    Bojové scény mi neprišli vôbec také trápne a nezvládnuté. Práve naopak - boli veľmi príjemným spestrením a ak by sa im venovalo viac priestoru a prepracovania - malo by to pri ťahavom tempe veľmi dobrý efekt. Komornosť snímku dodáva tú správnu atmosféru, kostými sú pekné a herecké výkony kvalitné. Vytkol by som však príliš veľký počet postáv (zbytočných). Dianie tiež nie je veľmi pútavé a film nepôsobí kompaktne. Aj jedno pozretie som ledva vydržal do konca - viac pozretí si predstaviť neviem.(28.1.2009)

  • canakja
    odpad!

    Úchvatnej scénář (z bolka a lolka na motobruslích sem se málem potrhal), novátorskej obskočmej střih (děj, lidi i věci skáčou náhodně z místa na místo) a ani dramaturgie nezůstává pozadu, ta zábava a ten spád.. za kostýmy půl bodíku, takže lepší odpad, protože tohle by byla sračka i na trošku(26.7.2009)

  • Brouk
    ***

    Rozpolcenost a nevyhraněnost... To je asi problém celého filmu. Pominu-li, mnišskou paralelu na Jméno růže od Umberta Eca (vizuelně: Connery, Slater versus Polívka, Mádl) a neuvěřitelně shazující vynálezy mnichů v tomto snímku (nechápu proč... fakt mně to palice nebere nebo bere, ale stydím se to sám sobě přiznat, že to je tak), pominu-li vleklost, pominu-li scénáristickou nedotaženost či vyhraněnost či zmnatenost chcete-li... musím sklonit hold vizuelní stránce filmu, musím přiznat, že Anna Friel je víc než zajímavá, musím přiznat, že bez těch pominutí je to pěkný film... Nicméně.... pořád jsem a asi budu z tohoto filmu rozpolcený... Zřejmě to nebude jen má chyba... a zřejmě s tímto pocitem, vůči jinak pěknému snímku, nebudu sám... Kdo ví... ???? A to už vůbec neluvím o ropočtu tohoto snímku, neboť dle mého názoru by to šlo prostředků asi využít jinak - například natáčet drahé a v koncovce několikavteřinové bitvy by šly vyjádřit jinými prostředky... ale to je zas jiná kapitola...(27.1.2009)

  • Lynn
    ***

    Juraj Jakubisko má už asi definitivně svá nejlepší léta za sebou... V Bathoričce dojel na to, že si nedokázal vybrat mezi tím, zda chce natočit rozmáchlý spektákl nebo citlivou psychologickou studii jedné významné historické osobnosti. A tak neobtratně kličkuje mezi obojím. Bohužel má na celý film rozpočet, který ač největší v historii českého a slovenského filmu, na konkurenci Hollywoodu nestačí - ponejvíc je to asi vidět na bitevních scénách. Tři hlavní představitelé (Anna Friel jako Bathory, Karel Roden v roli Thurza i Hans Matheson coby Caravaggio) jsou bezchybní, což se bohužel nedá říct o některých jiných, českých, "hvězdách". Zejména mi bylo líto Bolka Polívky, kterému scénář předepisuje absolutně nemístné hovadiny, jako je jízda na středověkých kolečkových bruslích, a to ještě s ocasem Mádlem vedle sebe. Jejich postavy, zdá se, měly sloužit jako odlehčující prvek, místo toho však jen narušovaly již tak váznoucí plynulost děje. Jediné skutečné nadšení tak ve mně vyvolalo těch několik málo imaginativních scén, ve kterých to byl ten starý dobrý Jakubisko. Nakonec jsem ale z kina nijak zklamaná neodcházela; vzhledem k občasně proniknuvším zprávám do médií a neustálému odkládání premiéry nebylo těžké většinu problematických míst filmu očekávat, a tedy se na ně dostatečně připravit. Jakubisko by se měl poučit, že daleko lépe umí "evropské" filmy a nákladné spektákly může s klidným srdcem přenechat Hollywoodu. Ale nevím nevím, jak to dopadne s inzerovaných historickým velkofilmem z dob Velké Moravy, neb dle slov pana režiséra má jít ještě o větší podívanou než je Bathory...(4.8.2008)

  • M.a.t.t.
    ****

    Bathory nie je najlepší film Juraja Jakubiska, napriek tomu si však nemyslím, že ide o také sklamanie, za aké ho označujú predovšetkým filmoví kritici a istá časť diváckého zastúpenia. Nie je to historický film a kto čakal od Jakubiska presnú rekonštrukciu udalostí, podľa toho, ako ich najčastejšie poznáme z knihy Andreja Štiavnického, by si mal uvedomiť, že tvorca, ktorý sám seba označuje skôr za maliara kladie dôraz na odlišné veci. A darí sa mu to, po vizuálnej stránke ide o výbornú záležitosť podporenú skvelými kamerovými kompozíciami a rôznymi výtvarnými vychytávkami a celkove kladný prvý dojem na plátne pomáha umocňovať aj kvalitná hudba a nádherné slovenské exteriéry a interiéry spolu s krásnymi dobovými kostýmami. Samotný dej zachytávajúci životný príbeh Ersebeth Bathory možno postráda silný dramatický oblúk ale od začiatku je viac menej jasné, že jednotlivé čriepky mozaiky pomaly zapadajúce do seba smerujú k vyvrcholeniu s Jurajom Thurzom, čo je z hľadiska vytvárania vnútorného napätia plne dostačujúce. Rozdelenie do troch kapitol, v ktorých sa striedajú rôzne žánre zase činí dej prehľadnejším a nemožno ho teda považovať za samoúčelné. Postáv je chvíľami skutočne priveľa ale práve preto treba pochváliť casting plný známych tvári, ktorý divákovi uľahčuje v orientovaní sa kto s kým a kde. Je ale pravdou, že dôsledkom toho je pár vzťahov len letmo naznačených a posun u niektorých príliš skratkovitý. Kritizovaní mnísi Polívka s Mádlom síce možno parafrázujú Meno Ruže, ale ako humorný element osviežjujúci chvíľami temný príbeh svoju úlohu plnia a Polívka figurujúci aj ako rozprávač má z hľadiska "prznenia histórie" väčší význam, ako by sa mohlo zdať, to však bežný divák v záplave diania nemusí postrehnúť. Čo sa týka očakávanej veľkoleposti, porovnávať tento koprodukčný "veľkofilm" so Západom, ba ani Východom nie je na mieste, nakoľko sa u nás podobné filmy netočia a v tomto prípade ide o prvý vážnejší pokus. Vojnové scény su v podstate nefunkčné, to však nie je chyba, nakoľko je dôraz kladený na komornú drámu ústrednej postavy a v jej roli doslova exceluje Anna Friel, ktorá väčšinu hercov s prehľadom strčí do vrecka. (ale i taký Roden je skvelý) A je to práve jej charizma a herecké schopnosti, ktoré tiahnu film nahor aj počas slabších miest. Nevadí mi dokonca ani diskutabilné očistenie údajne naväčšej vrahyne všetkých čias či vnášanie rozprávkových a snových prvkov tam, kam na prvý pohľad nepatria. Jakubisko je mi svojim prístupom priniesť niečo nové skrátka sympatický no nie každý to však dokáže stráviť a preto v negatívne ohlasy v podstate chápem, hoci sa s nimi nestotožnujem. Tak dobrý pocit z domáceho filmu uvedeného v kinách som asi ešte nemal. Hajrá!(23.7.2008)

  • Hakha
    *

    Tak tomu říkám ztráta času a vyhozených peněz. Naprosto zmatený střih, Jakubisko scény za sebe háže bez ladu a skladu, tím prostě nedokáže diváka vtáhnout do děje a herci na plátně utíkají a tváří se vystrašeně a ani jsem nevěděl proč. Film má jediný světlý moment, a to závěrečné titulky… Mé hodnocení 0,5 hvězdičky…(22.6.2009)

  • genetique
    ***

    I napriek (očakávanému) sklamaniu má Jakubisko môj obdiv. S rozpočtom, ktorý spravil z tejto sfilmovanej legendy najdrahší film tuzemskej kinematografie, naložil podľa svojho a občas je to na výsledku aj cítiť. Konečne správne epická výprava, ktorej som veril každý artefakt vtedajšej doby (okrem bláznivých a komických da-vinciovských mníšskych konštruktérov), krásna príroda, kamera, filtre a farebná takmer-rozprávkovosť. A aj známe Jakubiskove fantasy vizuálne orgie mali svoje čaro a svoje miesto. V každej scéne, keď zastavíte film, máte pocit, že máte na obrazovke namaľovaný obrázok. To všetko ale robí z filmu skôr umelecký výtvor, než masový trhák, ktorý by dokázal vrátiť všetky kozmické výdaje. S medzikontinentálnym hereckým obsadením si Jakubisko poradil tiež zaujímavo a slušne zahrali takmer všetci, no nik nevynikol natoľko, aby stál za zmienku. Ale počuť film v angličtine by bola asi sranda. Dej však nemal celistvosť a náznak krimi zápletky vypršal ešte skôr ako začal, rodinná dráma o zachovanie rodu sa nevydarila a záverečné vyúčtovanie ma nechalo chladným. Jakubiska však neodpisujem, avšak mám obavy aby ho neodpísali sponzori, či nakoniec aj on sám. 60%.(15.2.2009)

  • Madison
    ***

    Kurvičky, sex, ťažká melanchólia, nevinné dedinské panny vo "výnimočnom" súzvuku s "jednou" schizofrénnou boháčkou. Asymetrické rozpoltenie od seba nezávislých tém - politickej a intímnej, čím mi vo výsledku uvarilo myšlienkový guláš - naozaj sa Bathory zapísala do Guinnessovej knihy rekordov ako najväčšia vrahyňa všetkých čias alebo to bol len intrigánsky výmysel?? No to sú mi teda veci. Načrtnúť niekoľko historických osnov na vyplnenie dejovej absencie teda nebol dobrý ťah. Anna Friel je božská - obzvlášť vďaka jej psychickej nevyrovnanosti vygradovanej v prvoplánový útok, sa mi búrila krv v žilách - Hans Matheson je ešte božskejší, avšak pri bojových sekvenciách som iba čarovala jeden úsmev za druhým. Zvláštne, že za tie dve hodiny som musela dvakrát siahnuť po hodinkách (čo by sa mi pri filme stať nemalo), intenzívne vnímala hlasy v druhých radoch a stihla preštudovať relatívne nadchnuté tváre ostatných zúčastnených. Bathory je priemerný film, od ktorého som po takej pozitívnej kritike laických divákov čakala podstatne viac. Mohla som sa však plne spoľahnúť na názor ľudí, ktorí sú vzrušení iba z toho, že sa konečne známy krajan rozhodol natočiť film aj o "nás"?(9.9.2008)

  • berg.12
    ***

    Upřímnou snahu o autorskou výpověď skrze intimní historickou mozaiku drtí nezvládnutý koprodukční kolos a evidentní nezkušenost s projektem podobného rozsahu, v kinovezi působícího navíc značně osekaně. Celé to drží pohromadě hlavně Anna Friel a nápady jako dvojice mnichů - detektivů, které dodávají látce nadčasovost a potřebný odstup. Provinční velkofilm. Viděno v CZ.(21.7.2008)

  • arachneuss
    **

    Nehorázná haluz! Jako kdybych při sledování historických VKV hulil jednoho špeka za druhým a do toho se mi ještě nějakej blázen za kamerou snažil vecpat do hlavy, že to co se mi zdá se fakt stalo a ty bitevní scény mají připomínat Pána prstenů. Hodně dlouho jsem neměl tak silný pocit, že ta šílenost běžící v televizi trvá celý den. Ještě že ten soundtrack se dá poslouchat. Za tenhle film by ale měl Jakubisko skončit v pekle.(9.1.2010)

  • Fr
    ****

    Příběh ,,největší vražedkyně všech dob“. Čím méně důkazů, tím více legend….. Středověk, čas intrik a bojů o moc a majetek. Přes rozpačitý rozjezd nakonec oceňuji způsob, jakým Jakubisko ztvárnil hraběnku, kterou obklopovala krev a smrt. Stále je to skvělý vypravěč s velmi zajímavými nápady. A stejně tak jako on mě nepřinutí říct, že K.Roden je hajzl, přes všechna pravdivá kritická slova nemohu souhlasit s tím, že je tento film odpad. Pravda, také nechápu ty ,,mnišské eskapády“. Také to mohlo být kratší. Také válečné scény jsou zbytečné. Také….. . Ale když se ohlédnu, jaké se u nás točí filmy, kolika jiným filmům jsem dal 3*, nemohu jinak. Jde v našich končinách o ojedinělý film a takto k němu musím přistoupit. Vy ostatní si klidně dejte za 3*. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ **(13.11.2009)

1 2 3 4 5 15 29 42 56