Komentáře uživatelů k filmu (1 119)

  • paascha
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Bezprostředně po shlédnutí tohoto nového majstrova "skvostu" jsem byl plný jedu a těžce jsem vydýchával takovou ztrátu času. Po nějaké době jsem to rozchodil a vlastně musím přiznat, že jsem se i pobavil. Samozřejmě, že jen ironickým šklebením nad slaboduchostí scénáře nebo neumětelským amatérismem hromadných scén, které se stachanovským nadšením předvádělo 10 komparzistů. K pochcání byly i zcela trapné masky a kostýmy, které se skládaly výhradně z peří a hadrů. Ať ještě nějaký slovák mele o tom, že u nich vznikla civilizace. Jestli chodí šlechta odraná, jak hastroš, pak je jasné o jakou civilizaci šlo. Nakonec její početné ukázky dodnes okupují velké části naší, tedy České republiky. Zbytek už šíří svou kulturní svébytnost v Kanadě a GB:-) Ale zpět k té hodnotě. Najvetší slovenský umelec, čo kedy žil v Prahe (slova majsterovej ženy Deány) zpracoval snad jediný zajímavý moment v historii Horních Uher po svém. Vykreslil masovou vražedkyni jako oběť a téměř světici. K tomuto svéráznému pojetí ho asi přivedla deutsche welle omluv AH, jinak si to neumím vysvětlit. A taky si neumím vysvětlit, co je na téhle TV pohádce s dobrým koncem tak cenného, že jde o nejdražší film? Asi ty desítky hvězd, které tu a tam štěknou z plátna. Výroba, kostýmy, scény, zkrátka vše ostatní, krom honorářů totiž mají úroveň ročníkové práce Filmové akademie retardovaných afgánců. Nebo že by si Deána a majstěrko něco ulili, když je v tej Praze po čertech draze??? Každopádně gratuluju všem, kteří zahnali tyhle dva debily i s tím paskvilem při jejich snaze o nominaci na Ooskara. Myslím, že Slovákům stačí k ostudě to co mají, a nám nakonec taky, proč to ještě tlačit, že? P.S. četl jsem tu, že se ten babral chystá zprznit i Knížete Svatopluka. Snad ho do té doby trefí šlak a nechá toho. Ať se raději pochlapí, zasran, a střihne si nějakou pravdu o Tisovi a Slovenském Štátu(27.1.2009)

  • Boogeyman
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Film jsem viděl nadvakrát, protože při první projekci jsem vytuhnul. A nebylo se čemu divit, protože to byla příšerná nuda, ze které mě pouze občas vytrhl skvělý vtípek v podobě davové scény nebo trikového záběru na hrad v krajině. Dalo mi tedy velkou sílu se dokopat k dokoukání tohoto filmu a udělal jsem to vlastně jen z principu, neboť velmi nerad opouštím film, knihu, hru v půlce a to i v případě, že mě nebaví. Jenže druhá půlka mi vytřela zrak, hraběnka dostala rozměr, její pře s Rodenem podobu skvělého duelu a konečně se dostalo i na Jakubiskovu poetiku. Druhá půlka včetně dokonalé Anny Friel a Karla Rodena za pět. Takže nakonec s klidným svědomím 4*.(13.11.2009)

  • Silas
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Už nastavovali zrcadla?___ Tentokrát není ve výhodě ani čtenář, ani neznalec literární předlohy. Jakubisko od základů nabourává legendu a představuje nám svou vizi Čachtické paní, té, kterou ostatní dlouhá léta trápili a které ubližovali. A jelikož se jedná téměř o původní scénář – snad jen v drobnostech se s knihou shoduje – i zde Juraj mile překvapuje. Čtenář si možná více užije momenty, v nichž se na určité pasáže přímo naráží nebo se citují, ale jejich vyznění jde ku prospěchu myšlenky tvůrců. Co film činí výjimečný v českých vodách, je vizuál, který si Jakubisko evidentně užil a strávil nad ním mnoho času. Brabcova kamera má bohužel punc televiznosti, jíž ve většině scén chybí výraznější (nebo aspoň nějaký) filtr, protože při jeho užití fungují scény mnohem lépe, leč kompozice a záběrování jsou na mistrovské úrovni a spolu se všudypřítomnými knihami, pergameny, lektvary, kouřem a nasvícením tvoří tu správnou hradní atmosféru. Když však dojde na boje, režisér jako by tušil, že v nich nevyniká, a raději utíká jinam. Knihu vnímám jako příběh lásky, zrad, přátelství a většinu toho film postrádá (zbojníci), ježto se ponejvíce věnuje hlavní hrdince, kterou výtečně pojala Anna Friel. Roden odvádí (nad)standardní práci a zbytek menších rolí je zahrán převážně dobře, pomineme-li „vtipné“ štěky Vašuta, Podhůrského nebo Srstky... Zajímavou linii tvoří dvojice Polívky a Mádla, kteří zde, doufám záměrně, parafrázují Jméno růže. Polívkův mnich-vypravěč (jako v knize) byl nadto pasován do velkého vynálezce, jakéhosi Járy Cimrmana tehdejší doby.... Úspěch filmu je velmi nejasný vzhledem k tématu, jak ho Jakubisko pojal. Přeci jen: je pro diváky lákavější téma ženy, po které se každý tehdy vezl a byla obětí, či té, která nelidsky a krvelačně zavraždila desítky pannen? __ P.S. Chtít, aby Čachtickou paní zfilmoval Cronenberg, může pouze někdo, kdo vůbec nepochopil, o co tu jde.(11.7.2008)

  • CrypzzXD
    **
    všechny komentáře uživatele

    Klasický českosloenský historický film. Moc mě nebavil. Skoro nic se tam neděje. Někde to je zajímavé ale většinou to je nudné. Když sem to viděl poprvé tak jsem byl rád že jsem to viděl, ale to to bylo nové. Ale ted už sou zase lepší filmy které vic pobaví. 35%(13.9.2009)

  • NinadeL
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Laskavý kolemjdoucí nezainteresovaný divák promine, ale když jsem dávno před rokem 2000 poprvé četla několik velice odlišných knih na téma Bathory, došla jsem k podobnému stanovisku, jaké dnes prezentuje Jakubisko ve svém nejnovějším blockbusteru. Takže jsem logicky nadšená. Celou tu negativní mediální aureolu kolem filmu vnímám jako čistou reakci na to nekonečné oddalování termínů uvedení a celkově rozjitření té kauzy kolem nákladů, do kterých je divákům stejně putna. 9. 11. 2009 jsem se konečně dočkala DVD a mohu tak lépe bilancovat starší kino zážitek. Základní poznání se skutečně nezmění, největší strašáci celého projektu (Mádl a spol.) byli stejně obsazeni jen do vedlejších rolí a celá dynamika příběhu, která je mimochodem vizuálně báječně vytříbená, stojí na Jakubiskově režii a výpravě, kameře Ďuriše, Brabce a Kendeho, hudbě Jiráska a kostýmech Pecharové. Samozřejmě si vážím práce Jakubiskové za vytrvalost a do výkonu Anny Friel jsem se zamilovala. Tak silně na mě zapůsobila, že už dál nijak zvlášť nemusím řešit, že trio Roden-Regan-Matheson mi už tolik nesedí. Naopak vynikající byla ještě Monika Hilmerová a Jakubiskovy "objevy" z Post Coita Pogodová, Greneche a Elsnerová byly naprosto v pořádku. Měla jsem možnost shlédnout všechny tři verze - českou, slovenskou i anglickou, všechny vynechané scény a mé nadšení jen sílí. Nemohu se dočkat plánovaného seriálového sestřihu, kterému jak doufám, bude kralovat Erzsébet Czborová. Navíc s vědomím toho, že od konce 50. let vznikaly na téma čachtické legendy jen samá béčka, nebo maximálně jeden slušný hammerovský horor, mohu s klidem srovnat Jakubiskovu verzi se skvostnou animovanou Krvavou pani Viktora Kubala a být spokojená.(17.2.2009)

  • Smok
    **
    všechny komentáře uživatele

    Už sa neviem dočkať, keď snímok zase uvidím na verejnoprávnej TV :( To bude s najväčšou pravdepodobnosťou jeho osud. Nebyť na tom v kine, tak vypínam po hodine. Za tie peniaze, no neviem...(12.8.2008)

  • cheyene
    **
    všechny komentáře uživatele

    Bohužel nemohu dát lepší hodnocení. Film mě nedokázal nijak zvlášť zaujmout, na můj vkus byl zdlouhavý a dojem nezachránili ani výborně hrající herci....V jednom ze záběrů, kde je vidět hrad na kopci (spíš na začátku filmu), jsou za ním hory - Vysoké Tatry a dominantu tvoří Kriváň (2494m) a Gerlachovský štít (2654m). Ve skutečnosti před Tatrami není žádný takový hrad - jde o práci filmařů.(28.7.2009)

  • forsberg
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Film Bathory je jako překrásný obraz čachtické paní, který hyzdí dvě obrovské bradavice. Tou první je Jiří Mádl. Pokaždé když se objevil, jsem trpěla silným nutkáním vlézt na filmové plátno, sebrat někomu z chrabrých uherských pánů šavli a vrazit jí tomu uhýkanýmu spratkovi do zadku. Tou druhou bradavicí jsou bitevní scény, které ze všeho nejvíc připomínají něco jako: Ochotnický spolek ze Zlámané Lhoty uvádí strašlivou bitvu s Turkem aneb neumíme hrát, libreto stojí za starou bačkoru, ale děsně nás to baví. Ale pokud si odmyslíte ty dvě vady na kráse, zůstane vám dobrý příběh s krásnou hudbou, se záblesky Jakubiskovy poetiky ( i když už to není co to bývalo) a s vynikajícími hlavními představiteli.(11.7.2008)

  • Niktorius
    ****
    všechny komentáře uživatele

    V jedné hromadě detailů výborné, v druhé slabé a jako celek dobré. Dlouho jsem se obával, že producentka Deana Jakubisková-Horváthová bude svého muže tlačit do typických diváckých atrakcí historických velkofilmů, které však ve výsledku budou jen těžko velkolepé (znáte to - rozpočet, zkušenosti štábu atd.), zato strukturu filmu by mohly narušovat dokonale. Díky bohu, nestalo. Jakubisko se naštěstí ve velkých davových scénách necítí dobře a buď se jim rovnou vyhýbá, nebo je rychle opouští. Kritici válečných scén mají samozřejmě pravdu - skutečně vypadají značně neautenticky a kvalitou režie na tom nejsou o nic lépe, než bitky z Šíleně smutné princezny; jenomže slouží pouze jako kulisa k dokreslení života Erzsébetina manžela Ference a dohromady tvoří ve dvouhodinovém filmu sotva pět minut. Stejně tak se lze při sledování filmu (zlomyslně) bavit vychytáváním různých, na pozadí ukrytých, chybiček a vysmívat se znuděným pohledům komparzu, uměle vyhlížející jeskyni, dokonale čistým a načančaným kostýmům a podobně (osobně mi více vadily postsynchrony, zvláště v davových scénách mě vždycky praštilo přes uši těch pár uměle znějících výkřiků, jenž měly suplovat halekání zástupu lidí), ale nejde o žádné chyby, které by působily přiliš rušivě a vytrhávaly z děje. Ten je poskládán z mnoha různě kompatibilních střípků; tři kapitoly na něž je vyprávění rozděleno slouží jako ohrádky, aby se dějové složky nerozutekly až přiliš. Berlička, ovšem fungující. Škoda, že rytmus vyprávění neodpovídá onomu konceptu šachové partie (tento motiv je v Bathory často připomínán), neboť Jaklubisko nedokáže spustit oči ze svého vysněného obrazu Erzsébet Bathory, kterou, ostatně jakou celou její dobu, vnímá silně zidealizovaným pohledem. Erzsébet s tváří Anny Friel je sympatická, emancipovaná, inteligentní, pokrová, křehká a silná zároveň a pověst krvelačné zrůdy se kolem ní utváří nejprve nešťastnou shodou okolností (Jakubisko občas až úsměvně vysvětluje "pravou" podstatu těch nejznámnější Erzsébetiných mučících praktitk) a posléze kvůli podlým intrikám Juraje Thurza. Ač není nepravdivost legendy o čachtické paní vůbec vyloučena, težko se věří Jakubiskovu pohledu na příslušnici zdegenerovaného rodu Bathory jako na takto moderně uvědomnělou ženu. Ale nevadí, protože pokud zahodíte (nebo nemáte vypěstovaný) smysl pro dějepisářskou korektnost, lze si Bathroy náramně užít a to zvláště díky její pohlcující vizualitě. Je mi jedno, že ve výpravě se musel štáb často uchylovat k znouzecnostem, protože Ján Ďuřiš a kýčař F.A. Brabec pod vedenením slovenského režiséra tvoří kompozičně vynikající a nadmíru působivé obrazy, u nichž sice absence kamerového filtru zamrzí, ale díkybohu na plátně nevypadá film tak televizně, jako v ukázkách viděných v TV nebo na monitoru počítače. Uchopit a vtáhnout Jakubisko umí , takže i přes moje občasné bědování nad nesoudržností scénáře se ani na minutu nedostavila nuda a nakonec se ukázalo, že přestože není Bathory žádným milníkem a nepřináši pranic nového, je filmem, jenž se v kontextu evropské kinematografie určitě neztratí a který se za sebe nemá nejmenší důvod stydět. ___________P.S. pro Juraje: Není to trochu krátkozraké očistit čachtickou paní tak, že veškerou vinu svalím na chudáka Thurza? Kdo teď očistí jeho pověst? Zdeněk Troška? :-)(12.7.2008)

  • sullafelix
    *
    všechny komentáře uživatele

    .....300 vyhodených melónov , ktoré mali smerovať radšej na humanitárne účely.....(15.7.2008)

  • liborek_
    **
    všechny komentáře uživatele

    Divák tohoto Jakubiskova opus magnum může být spokojen... Za jedny peníze má filmy dva: historické drama a parodickou frašku. Ale na druhou stranu bych tu spokojenost nepřeceňoval, protože problém tkví v tom, že se tyto dva filmy chtějí mísit v jeden a výsledkem je tak bezkrevný kastrát, který zakrátko vyšumí a nezanechá nic trvalého. Hlavní výtka tedy směřuje především na základní konstrukci příběhu - retrospektivní pohled starého mnicha a jeho účast na dění. Nechápu, jak mohl Jakubisko jinak slušný příběh degradovat tak zbytečnými postavami, jakými jsou Petr a Cyril, jak mohl vymyslet tak banální kličku k rozřešení osudů údajně nejmasovější vražedkyně světa.... Otravnou přítomností obou mnichů se postupně vytrácela atmosféra, při každém setkání Petra s hraběnkou bylo nad slunce jasnější, že "oba filmy" jsou heterogenní, s jasně vymezeným rozhraním a navíc to mezi nima dost dře... Prostě nejde vytvořit kvalitní historické drama, které je neustále zlehčováno a sráženo lacinými fórky, které v daném kontextu působí naprosto nepatřičně. Ke vší smůle to však není všechno... Skvěle promyšlené scény a zápletky se střídaly s polovičatostí a bezradností, herecké výkony jsou úrovňově nevyvážené (tak kvalitativně vzdálené výkony, jaké jsou vidět u skvělé Anny Friel a mizerného Mádla, se nevidí často..), polopatičnost dialogů bije do očí, o postsynchronech a mizerném dabingu nemluvě... Při absenci pozoruhodnější hudby tak poslední nadějí zůstává pouze výprava a kamera. A vizuálně je to opravdu úchvatné. Jenže.. Když se všechno sečte a podtrhne, tak v druhé půlce už mi film byl v podstatě úplně lhostejný... Nebyl jsem vtažen do děje, bylo jasné, jak to skončí a v přemíře vizuálních fines a efektů film pomalu začal umírat i na pěknost... Krásná nuda... A tím bylo dílo zklamání dovršeno. Šance byla promrhána a přitom stačilo málo - párkrát přepsat scénář a nespokojit se s první dobrou (tak to alespoň ve výsledku vypadá) a strikně dodržovat jen dramatickou linku. Kdyby se celý snímek nesl v duchu "vídeňských" a snových scén, pak by kvalita byla určitě o pár tříd výš. Škoda... 2 a 1/2*(24.7.2008)

  • Mi Nü-Chai
    **
    všechny komentáře uživatele

    Něco je asi špatně, když mi v údajném historickém dramatu přijdou jako nejlepší výstupy dvou vedlejších postav mnichů, kteří vypadají, že se do Bathory propadli ze Jména růže cestou přes Tajemství hradu v Karpatech. Jinak podezírám Jakubiska buď ze senility nebo ze šňupání hnojiva, neb ty halucinační (snové, nereálné, nehodítí se škrtněte) sekvence tam krutě nesedly a celá ta podivná linie s Caravaggiem příšerně drhla. A celkem by mě zajímalo, kde se ztratilo těch xxx milionů, na filmu tedy moc poznat nejsou.(9.9.2009)

  • Fingon
    ****
    všechny komentáře uživatele

    70%. Tak, viděl jsem to. V dabingu, zdá se, že když je to původem částečně český film, tak bez povinného dabingu by na to přišlo méně svátečních diváků. No, musím říct, že to nebylo nejhorší, i když film v poslední části dosti zaostává za začátkem a prostředkem. Co bych celému filmu nejvíce vytknul, je skutečně absence kamerových filtrů, vypadá to skutečně jako něco původně určené na televizní obrazovku. A ano, bitvy s Turky jsou rozhodně hodně komorní a šly by zcela jistě natočit lépe. Přestože tento film není žádným způsobem úžasný ani převratný, rozhodně mne neurazil. Naopak, především delirické pasáže se mi zatím z celé Jakubiskovy tvorby zdají být asi tím nejlepším, co dosud natočil. A Erzebéth Bathoryová, jak byla představena tímto filmem, má rozhodně mé sympatie, je to žena na svém místě.(14.7.2008)

  • Sysel_CZ
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Vizuálně (na "český" filmy) i atmosférou hodně působivý film. Vlastně výborný, ale - s vadkami. První a největší je Polívka a jeho vynálezy a humorné vložky (včetně vyjícího Cyrila), druhá pak poměrně větší stopáž a občasná nezajímavost některých scén vedoucí k subjektivnímu pocitu délky ještě větší. Jinak ale spokojenost... Nevím, jak moc se film drží pověsti atd., ale jako "historický" film to bylo rozhodně poutavé, zajímavé a rozhodně ne tak strašné, jako jsem se obával před cestou do kina.(7.8.2008)

  • meave
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Jakubisko je umelec zobrazujúci vlastný svet. Tak ako Kľúčikov, je aj jeho pohľad na skutočnosť nezameniteľný. Miestami mi jeho originálne vklady zosobnené napr. Polívkom a Mádlom, narúšali inak celkom slušnú dramatičnosť snímky. Vynimočne naplneným provinčným kinom sa však ozýval smiech, či naopak, rezonovalo ticho - to všetko naznačuje prítomnosť emócií a to predsa ide. Čo sa týka obsahu - mám rada iný pohľad - a páčil sa mi reverz krvavej grófky. Bola príťažlivá, krásna a hodná lásky - hoci aj samotného palatína. Viem si predstaviť, že by to bolo hoci presne takto - veď sme vo fabrike na sny. PS: keby som bola producent, zmenila by som obsadenie niektorých úloh - niečo však mohol spôsobiť aj dabing. Scenáru chýba tiež hĺbka a ostáva tak iba ďalšou Jakubiskovou rozprávkou pre dospelých.(16.10.2008)

  • teutates
    *
    všechny komentáře uživatele

    Hajraáááa (omg) ... "Menej je niekedy viac"... asi tak! Kamufláž 21.storočia... Bathory je snaď paródia na historické filmy, neviem ale tuna vážne nič nefungovalo. Film plný zvučných mien, ktoré sa snažia dôjsť na kreslený Čachtický hrad a zahrať "real story", ktorý si ako inak každý vykladá po svojom. Nesmierne som sa nudil a pohľad na najdrahší film SR ma doslova ubíjal. S tým by som ja rozhodne nikam nešiel "reprezentovať"... V Bathory sa všetko stráca, aj peniaze sa tuna stratili... ešteže plagát vyzerá k svetu. 2/10(23.1.2009)

  • MIMIC
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Jakubisko musí byť v Bpešti asi persona non grata, keďže ani očistenie maďarskej šľachtičnej od zlej povesti (iniciovanej práve maďarskými historikmi) nezabránilo hysterickému nacionalistickému besneniu na internete. Príklad: Film mal byť nakrútený v maďarčine, lebo iba tá bola údajne jazykom uhorskej šľachty, no a repliky poddaných mali byť v slovenčine. To, že Jakubisko používa nejaký magický realizmus a fantazijné prvky (mních-vynálezca), vlnivé a multiplikované obrazy či mystifikačné špekulácie s Caravaggiovou osobou ("nikdy nebol v Hornom Uhorsku", celkom vážne tvrdí maďarský historik) je už buď blbosť alebo čosi, čo za pozornosť a rozbor vôbec nestojí. Igen, aj takto je možné hodnotiť filmové dielo... Teta Báthoryová je teda zbavená viny, ale viete čo, je mi to jedno, rovnako ako i jej starým kostiam. Jurajovi Jakubiskovi ďakujem za zaujímavú alternatívu a teraz požiadam Juraja Herza, aby nakrútil skutočný báthoryovský naturalistický horor so železnými pannami a opravármi "hodinových strojov", horor, pri ktorom cvakajú zuby tak, až lieta zubná sklovina. Divák nie je živý iba históriu, ale aj legendami.(25.2.2010)

  • D.Moore
    ***
    všechny komentáře uživatele

    No, dopadlo to lépe než Jánošík, zaplaťjakubisko za to. Ale ne o moc. Narozdíl od zmíněného zbojníka jsem neměl takový problém Bathory sledovat až do konce, neboť většinu času alespoň bylo co a koho sledovat. Především tedy Annu Friel a Karla Rodena. Díky Brabcově kameře sice nemálo scén působilo, jako by si je režisér půjčil z Kytice nebo ještě hůře z Máje, ale člověk měl alespoň dojem, že do filmu většina z nich patří a že nejde jen o režisérův "Jé, podívejte na ty krásné obrázky" rozmar. Největšími minusy jsou rozhodně "vtipné" postavy mnichů (Bolku, Bolku, ach jo...), otravné sny a halucinace... A Franco Nero. Jeho fanoušci prominou, ale ten tady vůbec být nemusel a nic by se nestalo. Jenže zřejmě bylo třeba lákat na "hvězdná" jména. Nu což. Nakonec mi z toho vycházejí tři lehounce, lehounce nadprůměrné hvězdy.(15.11.2011)

  • Deimos
    ****
    všechny komentáře uživatele

    KINO Přešov Panorama/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +příběh, obsazení, na české poměry výborné -já moc výhrad nemám, možná by ústřední postavu mohl zahrát i někdo jiný (napadá mě Katarína Knechtová)/// Po prvních ohlasech jsem čekal celkem průměrný film, který mě moc nezaujme. Taky jsem se bál, že by jsem se u něj mohl nudit. To se víceméně nestalo. Příběh je zajímavý, dobře vyprávěn. Bathory se odehrává ve větším časovém rozpětí a představí nám Bathoričku spíš jako oběť. Pokuď nepočítám boje, které jsou trochu ošizené a není jich moc, tak musím říct, že výprava se zdařila. Navštívíme několikeré prostředí a uvidíme mnoho kostýmů, které se velice povedli. I po historické stránce je film zajímavý. Rovněž některé postavy a herci (např.Hans Matheson jako Caravaggio). Už méně potěší Jiří Mádl a Bolek Polívka. Neříkám, že by nebyly dobří, jsou zábavní, ale do filmu se moc nehodí. Stejně tak mám pocit, že Deana Horváthová je tady jen z toho důvodu, že je manželkou pana režiséra. To je asi celé co jsem chtěl říct. Bathory mě nezklamala a zaujala mě, jen se na ní muselo dlouho čekat a ve výsledku působí rozporuplným dojemem. Já jsem však na její straně./// Celkem 73%///(19.8.2008)

  • sheen
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Od prvního okamžiku až po konec dechberoucí historická výprava. Prostředí, ve kterých se příběh odehrává se mi prostě zamlouvá a to dost! Krásné scenérie hradů a zámků. Jakubiskova Čachtická paní se točí okolo zajímavých lidí. Nejvíce mě nadchl Kája Roden. Jako obvykle podává bravurní herecký výkon. Přisthl jsem se v kině, kdy jsem radostí skoro skákal z křesla, když mu něco nevyšlo. Parádní parchant, se vším všudy. Dále se mi líbilo jak to bylo vyprávěné, vypravěč byl supr. Trošku střelení byli ti dva mniši a ty vynálezy, nu taková oddechovka. Celkově výprava, režie, herecké výkony (hlavně Roden a Friel) a hlavně hudební doprovod, z toho jsem byl nejvíce nadšený. Tento film ja naše bohatství, neměl by se hanět!(17.7.2008)

1 2 3 4 5 6 7 … 15 … 29 … 42 … 56
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce, inzerce zdarma