Jen aby to byla holčička
-
Speriamo che sia femmina
-
Len aby to bolo dievčatko
-
Dúfajme, že to bude dievčatko
Komedie / Drama
Itálie / Francie, 1986, 120 min
Režie:
Mario MonicelliHudba:
Nicola PiovaniKomentáře uživatelů k filmu (4)
-
Flego
Trochu smutná komédia o tom, že s mužmi to ide dobre, ale bez nich ( možno ) lepšie. Melodráma, v ktorej dominujú ženské predstaviteľky ( Ullmann, Deneuve, De Sio, Sandrelli ) je zručne natočená, má svoje silné scény, ale i slabiny. Film však neuráža, je milý a zdobia ho vtipné dialógy.(13.4.2007)
-
bloom
Na venkovské usedlosti žije rodina tvořená převážně ženami v čele s matkou v podání Liv Ullman. Po dlouhé době mezi dámy zavítá otec (Philippe Noiret) s bláhovým plánem postavit na přilehlých pozemcích lázně. Ne všichni jsou jsou jeho plánem nadšeni, ovšem rodinu čekají daleko větší starosti...Italská tragikomedie od mistra žánru. V postatě děj staví na typických atributech rodinného dramatu (dluhy, úmrtí, které rozdělí zbytek rodiny...), ale Monicelli jako vždy vše podává v lehčím tónu. Hlavní role v příběhu mají ženy, které hrají z převážné části zástupkyně lokální až evropské herecké první třídy, každá z nich je jinak charakterizovaná, každá z nich představuje tak trochu jiný ženský typ. Přestože ke konci už se ve filmu najdou i hlušší místa, rozhodně návštěvy kina nelituji (ostatně nikdy bych nečekal, že film zhlédnu právě tam). Nejvíc si ale budu pamatovat Bernarda Bliera v jedné z jeho posledních rolí. Senilní strýček a hračička, jediný stálý mužský obyvatel jinak "ženského" domu, který například plete punčochy pro koně, je v jeho podání přímo kouzelný.(26.2.2011)
-
xaver
To značení komedie/drama mě vždy nadzvedne. Ono to nebyla ani smutná komedie, což je ale přesto výstižnější označení. Spíš je to drama se vším všudy, se snahou režiséra některé příliš dramatické scény odlehčit, což se mu občas díky vtipným dialogům podařilo. Jinak takový průměr.(29.3.2012)
-
lilihit
„Puknutý“ film, ktorý autorsky porušuje základné dramaturgické pravidlá. Je plný filmových hviezd prvej veľkosti – Liv Ullman, Catherine Deneuve, Stefania Sandrelli, Bernard Blier. Na rozdiel od „hviezdnych“ filmov všetci majú čo hrať. Sú obsadení v súlade so svojimi dispozíciami a osobnostými hereckými mýtmi, ktoré však zároveň idú „proti srsti“ ustáleným šaržám. Vytvárajú priestor pre odstup, iróniu a sebairóniu. Otec rodiny, neverný manžel a večný fantasta Philippe Noiret sa exponuje ako jedna z hlavných postáv. Autori ho však úplne nemotivovane nechajú zahynúť pri autonehode, pretože potrebujú a chcú hovoriť o niečom inom: o večnosti ženského princípu, ktorý možno nie je dôležitý z hľadiska ideí a chimér, ale aj napriek svárom sa mu darí zachovať rovnováhu ľudsky znesiteľnej každodennosti. Skvelá komédia, skvelý Monicelli.(29.10.2011)
