Režie:
Wendy AppleKamera:
John BaileyHudba:
Nic. tenBroekHrají:
Kathy Bates, Rob Cohen, Chris Columbus, Wes Craven, Jodie Foster, James Cameron, Mark Goldblatt, Lawrence Kasdan, George Lucas, Anthony Minghella (více)Recenze (17)
Největší paradox střihu tkví v tom, že ve filmech nesmí být vidět. Proč? Aby divák dokonale splynul s příběhem a s postavami a nebyl ničím rušen. To vede k tomu, že střihači jaksi nejsou v povědomí, byť jsou to právě oni, kdo rytmizují filmy a kdo vylaďují natočený materiál ze surové podoby do té finální. Je zkrátka dobré si uvědomit, že režisér je jen mezičlánkem ve výrobě filmu, byť mu bývá mylně přisuzována veškerá zásluha. ____ Dokument začíná objasněním křížového střihu, který odhaluje Martin Scorsese. Poté následuje slavný match-cut z 2001 Kubricka (metaforický střih z letící kosti na letící vesmírnou raketu). Dále vysvětluje Spielberg, proč by „ukázání“ žraloka v Čelistech o jedinou milisekundu navíc dovolilo divákovi monstrum prozkoumat víc, než je záhodno, a zkazilo celou iluzi. Pokračuje se otcem kinematografie, Griffithem, který zavedl většinu filmové gramatiky... ()
Cinefilský dokument – slovami jedného zo strihačov – o tom, že za to, čo robí film filmom, môže strih. Máme tu trošku histórie (Francúzov, sovietsku montážnu školu), ale väčšinu minutáže sa k nám prihovárajú strihači a režiséri a na pretras prídu scény z Križníka Potemkina, Breathless, Bonnie a Clyde, Easy Rider, Čeľustí, Zúriaceho býka, Apokalypsy, Body Heat, Terminátora 2, Základného inštinktu či Cold Mountain. Rád si to zopakujem. ()
Ale ano, pocta "ukrytému" filmovému povolání to je. A stejně jako jakákoliv jiná profese z továrny na sny si zaslouží být zmíněna častěji než jenom při oscarovém ceremoniálu. Toť pravda jest. Trocha historie, pár mluvících hlav vám přiblíží co všechno s natočeným materiálem dovedou, co nedokázali před 20 lety, jak moc jsou důležití a že všichni na ně zapomínají. Nic víc, nic míň - a otázka života, vesmíru a vůbec zůstává stále nezodpovězena... 50 % ()
Nápaditá pocta práci, která nemá být vidět a kterou dělají lide, kteří nejsou moc vidět. Pro tento dokument jich ale pohodlí svých střižen opustilo mnoho – abychom na ně měli také vizuální vzpomínku, než naposledy tiše vydechnou během nějaké vypjaté projekce (úžasná scéna z Posledního magnáta). Popisované střihové postupy jsou nenásilně použity v samotném filmu, který mapuje dějiny střihu a paralelně prostříhává na některé zajímavé dílčí kapitoly (vztah režiséra a střihače, střih akce, herec a jestli by měl kafrat do střihu). Většina oslovených budí dojem, že ví, o čem mluví a těch pár výjimek je, když už nic jiného, úsměvných (komu by to z xXx nebylo jasné – Rob Cohen je kubistický umělec 21. století). Jako technický analfabet bych uvítal větší prostor věnovaný střihačskému pultu, počítačovým programům, nebo co se dnes používá, ale u této části by asi za pár let hrozilo, že nebude aktuální. Apendix: Vyplatí se vyčkat až do konce titulků. 85% ()
veľmi dobrý dokument, ktorý ľuďom mimo filmovej praxe približuje jedno z najdôležitejších povolaní, jeho právomoci, povinnosti, zodpovednosť, problémy a nástrahy, približuje históriu, niektoré veľké mená a školy, niektoré prístupy, smerovanie vývoja v tejto oblasti; namietať a polemizovať by sa dalo nad striktným pro-hollywoodskym zameraním dokumentu, výberom ukážkových filmov a autorov a snahou o postihnutie celého fenoménu strihu, čím sa ale nutne mnoho vecí simplifikuje a redukuje; aj tak to je ale veľmi dobrý vhľad do povolania, bez ktorého by film ako umenie nemohol existovať, ktorý ocenia hlavne nefilmári a filmárom to môže slúžiť v začiatkoch ako učebná pomôcka; ()
Reklama