Rozsudky soudce Ooky
Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Šalamounská moudra japonského soudce oděná do zdařilých kostýmů a zasazená do velmi ubohých kulis, toť celá tato "pohádka". Ale jelikož jsou to moudra vpravdě poučná a feudální Japonsko nevídáme v televizi často, najde si určitě své diváky i dnes. My, co jsme ji poprvé viděli v útlém věku, na ni nikdy nezanevřeme. Výsledné hodnocení je toho dostatečným důkazem. ()
Televízna inscenovaná rozprávka z orientu o múdrom sudcovi Ookym a ušľachtilých ľudských hodnotách. V starovekom Japonskom cisárstve, kde sa odohráva tento príbeh, dokázal vždy rafinovane a spravodlivo vyriešiť každý spor. Bolo by to celkom fajn, keby to nebolo natočené v štúdiach českej televízie, s českými hercami. Tých totiž navliekli do kimon, nasadili parochne a nalíčili im šikmé oči na spôsob aziatov. Prišlo mi to podobne trapné ako keď si niekto natrie tvár krémom na topánky a vydáva sa za černocha. ** ()
Čakám či češi natočia africkú rozprávku, kde budú hrať češi s tvárami nakrémovanými do čierna. Je to trapas, toto nieje japonská rozprávka, pretože vo feudálnom Japonsku neplatila "spravodlivosť pre všetkých" ako Donutil vraví v tomto paškvile. Tam mohol samuraj rozsekať roľníka, ktorý sa naňho škaredo pozrel, a nikto mu ani slovo nepovedal. Proste hlúposť. A ešte tie uniformy súdnych strážcov, úplný trapas - s realitou to malo spoločné asi toľko, čo simpsonovci s reálnym životom v USA. ()
Pardus přehrával i při divadelních představeních, není divu, že před kamerou to působí ještě mnohem hůř. Jeho rolička okradeného strážce je naštěstí zanedbatelná, takže nekazí celkový skvělý dojem z chytré pohádky, které vévodí nebývale umírněný Donutil. Donutilův výkon bych se nebála označit za impozantní. ()
Vysokočelný šikmooký šalamún Donutil robí poriadky s brnenskými Japoncami v kimonách a sandáloch, vysporiada sa s feudálnym prežitkom v podobe práva útrpného, zrovná do laty zlatú mládež, potlačí drobnú kriminalitu, odhalí falošnú identitu a keď treba, kľudne nechá sputnať jedného z lokálnych pánbožkov. Na anime odchovaným japanofilom sa pravdepodobne pri historických nepresnostiach bude otvárať tantó vo vrecku ich yukaty, ale to už je ich vec. Pre ostatných je to vtipná a dobre zahraná papundeklová rozprávková inscenácia z časov, keď nikto neriešil kultúrnu apropriáciu. ()
Reklama