Obsahy(1)
Do zapadlé vesnice někde v Chorvatsku se po letech strávených v Německu, kam utekla před válkou, vrací těhotná Mira. Chce si po narození dítěte najít práci a normálně žít. Její rodina se ovšem nemíní smířit s tím, že je těhotná bez manžela. Začnou ji vydávat za vdovu, aby pro ni snadněji našli muže. Rodinná situace se však zkomplikuje, když se narodí dítě s asijskými rysy. Rodina se stane terčem posměchu a dědeček odmítne vnuka přijmout. Civilně a minimalisticky natočené drama portrétuje primitivnost nacionalismu a tradičních stereotypů, které jsou v chorvatské společnosti pořád zakořeněné. Odsuzuje její nešvary, aniž je lacině zesměšňuje. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
5/10 Hodne mi toho uteklo, ale na druhe strane schema tehotne prodane nevesty v kulisach zaminovaneho venkovskeho stereotypu je snadne domyslet a obcas se i zasmat, ale aby to byl zrovna nejlepsi film od 1990, to se mi nejak nezda - jebat picku materinu! ()
Chápu, že jakmile někdo ani netuší, jak silný nacionalismus panoval (a dodnes i panuje) na území Balkánu po válce, především pak v Srbsku i Chorvatsku, nic mu tenhle film říkat moc nebude a prakticky si shlédne jednu báchorku o holce, co porodila místo očividného Chorvata asijské miminko. V tomhle filmu je ale třeba hledat něco víc. Není to totiž jen o narozeném Číňánkovi evropské matce, nýbrž o tom, jak, proč a jestli vůbec se s tímhle faktem smíří blízké okolí a jestli tuhle informaci přijme jako hotovou věc. A nemusí jít zrovna o tuhle situaci. Babička to překousnout dokázala, dědeček už tolik ne. A tak se od svého člena rodiny celá rodina distancovala. Jenom aby neporušila tradici "poválečného chorvatského nacionalismu." Především se mi líbilo, jak dědeček nakoupil čokoládu na oslavu děťátka, ale ze vteřiny na vteřinu obrátí o sto osmdesát stupňů, rovněž také, jak se konzervativní rodiče snažili vnutit své dceři nějakého toho partnera, aniž by se zeptali, jestli něco takového chce, přičemž většina z nápadníků patřila k opravdovým exotům. Skvělý příběh, kulisy chorvatského vidlákova s minami za barákem musím hodnotit také pozitivně, chyběl tomu ovšem větší šmrnc. Pár hořce vtipných scén, u kterých nevíte, jestli je slušnost se jim smát, nebo nad nimi kroutit jen hlavou, dodávají filmu další plusy. Upřímně se z něho dalo vytřískat více - ať už dalšími možnými zápletkami, nebo i délkou filmu. Jen proto hvězdička dolů. Jinak se musí souhlasit, že z jindy natočených braků chorvatské kinematografie je tohle jeden z nejlepších smínků, který určitě nikoho neurazí a donutí vás zamyslet, zda-li je svět tak černo-bílý, jak vám nutí blízké okolí. ()