Aein

Své první setkání s jihokorejskou kinematografií jsem se rozhodl zahájit něčím méně známějším a citlivějším. Nevím proč jsem si vybral právě Aein, ale svého rozhodnutí díkybohu nelituji. Přesvědčiví protagonisté, jejichž emoce jsou realistické a sexuální scény taktéž koukatelné, mají své meze a vypadají přirozeně. Bohužel to je asi tak všechno, co jako cynik dokážu ocenit. I přes (dle mého názoru) kvalitní romantiku mě ono citlivé téma nedokázalo chytnout, tak jako jiné filmy. Některé věty nutily k zamyšlení, atmosféra tu je cítit, ale i přes barvitou vizuální stránku nemohu hodnotit lépe. Zřejmě bych se měl na takovéto filmy už vysrat. 60% (18.01.2012)

Každodenní ubíjecí styl života má mnoho cest jak pokračovat ve své stereotypní a všem známé cestičce. Pro někoho (Dívku) je finálem jedné etapy zkouška svatebních šatů den před obřadem, pro jiné (Kluk) je to konec jeho stavební firmy a ranní přesun na Africký kontinent. Oba mají přesně den na poslední chvíle svého dosavadního života, než se jim navždy změní. Tohle je spojuje a také minutová jízda výtahem, při které přeskočí nenápadná a drzá jiskra přitažlivosti a zvědavosti zároveň, jež oboum změní život… FOREVER! Úchvatné zpracování jednoho dne, kdy se oba vytrhnou ze svých otěží, jež je váží ke všemu co mají i ke společenským pravidlům (krach firmy a peníze se neřeší, stejně jako večeře s manželem, kdy Kluk sedí u protějšího stolu po prvním intimnějším seznámení) nedají dlouho jednomu spát. Je to skvostně zpracováno, ani na okamžik to není fikce a kdo žije i reálným způsobem, tak ví, že se před námi nezobrazuje pouze sepsaný scénář v pohybu, ale něco co se může a již mnohokrát tam i jinde stalo. Navíc brilantní závěr, jež ukončí tuhletu osudovou romanci stejně rychle, jako přeskočení světel semaforu, mě nutí téměř jako kolegy k maximu. Avšak studenější počátek a někdy až příliš mnoho intimity mi nechává něco do rezervy. Ale tuhletu výtečnou noc si ještě milerád zopakuji… (21.08.2008)

"Když mi chybíš, jdu sem a dotýkám se toho všeho tady." ...Život je poskládaný z nekonečného množství střípků různých okamžiků. Některé chce člověk zapomenout, jiné si chce naopak navždycky uchovat ve své paměti. Líbila se mi ta reálnost všeho co spolu prožívali. Jo Dong Hyuk byl neodolatelný a občas mi svým úsměvem připomínal Brandona. :-) (07.09.2014)

Nádherně skutečný příběh dvou lidí, kteří se "náhodou" potkali ve výtahu. Spíše než náhoda to však byl osud. Neuvěřitelně citlivé vyprávění plné krutých a rozporuplných citových výlevů a vnitřního boje ženy, která ač nehledá, tak najde muže svých snů. I když ono to všechno možná bude jinak, ale odpověď není tak jednoduchá a jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Možná to není příběh jako ze škatulky, není oku a srdci zcela líbivý na pohled, ale takhle nějak to prostě v životě chodí. Růžové brýle zůstaly zakopnuté někde pod postelí a je tomu jen dobře. Hyeon-a Seong je nádherná jako anděl a krutá jako sám ďáběl. Ale pravda už krutá někdy bývá. Sexuální scény jsou drsně odvážné a spalující, a přitom nevulgární a romantické zároveň. Nevidím na tomhle snímku sebemenší chybičku. [březen 2006] (31.03.2006)

Dalo by se říci: povedená jihokorejská romantika říznutá soft pornem. Anebo také: povedená romantika s nadstavbou v podobě zohlednění aspektu rozporu mezi chtíčem, resp. tělesným uspokojením a čistou láskou, mezi orgasmem a duchovním poutem. ~ Přestože se skutečně jedná o klasicky vystavěný milostný příběh, najdeme zde prvky, které snímek dostávají o úroveň výše. Zajímavá je třeba už snaha o zobecnění látky, jelikož jména protagonistů jsou zvolena záměrně nekonkrétně (Dívka a Chlapec). První sex se odehrává ve výhradně bílé místnosti. Čas je omezen na den a noc. Výrazným motivem je uchování si vzpomínky. ~ Muž a žena se potkají zcela náhodou v anonymitě velkoměsta, navíc před vlastními důležitými životními mezníky. Sledujeme jejich krátké milostné vzplanutí a řadu rozporů a tužeb, nedůvěru, ale zároveň snahu druhému věřit. Chlapec Dívce. Dívka Chlapci. Vše je až neuvěřitelně univerzální a globální. Stěžejním se stává již zmíněný rozpor mezi tělesnými pudy a duševní příbuzností / harmonií (sex bez lásky se vyznačuje touhou brát, získat rozkoš jen pro sebe), mezi životní „nalajnovaností“ / jistotami a shodou náhod / potkáním vysněného partnera (přičemž i zde je zdůrazněna ona pomíjivost jeho zidealizování; čím více člověka poznáváme, tím více chyb nalézáme). Mezi realitou a snem. Aein = Milenec = ideální partner totiž může ve skutečnosti být pouhým snem, snovou vizí každého. ~ Z výše napsaného tedy vyplývá, že nemohu nedoporučit. Aein je citlivě natočené drama dvou lidí hledajících (ne)možné, přičemž vztah mezi nimi je tak nejistý a nevyzpytatelný, jak jen vztah mezi ženou a mužem, Dívkou a Chlapcem, může být. Najdeme zde mnoho mistrných scén (za všechny např. improvizovaný svatební obřad v parku či obrys rukou na lavičce). Důležitou roli hraje intimnost snímku, ta je však významotvorná, nikoli bezúčelná. Korejská nátura navíc snímku dodá silnou emocionalitu a vášeň, pro Evropana někdy až s nádechem komična. ~ ~ Jak se jmenujete? / Dívka. / Hezké. / A vy? / Chlapec. / Jak banální. (24.02.2012)