Andy Goldsworthy
-
Rivers and Tides
Dokumentární
Německo / Finsko / Velká Británie, 2001, 90 min
Režie:
Thomas RiedelsheimerObsah
-
Film o umělci se sám může stát uměleckým dílem. Nabízí jedinečnou cestu do „krajin vnitřních a vnějších“ se skotským výtvarníkem a legendou land artu. Goldsworthy používá materiál, který nachází v krajině, a vytváří z něj díla pro konkrétní prostor (site-specific). Poslední slovo při tvorbě ponechává zvoleným prvkům, místu a klimatu: konstelace dřeva, listů či ledu ožívají pohybem, podléhají erozi a času. Německý filmař Riedelsheimer putoval s Goldsworthym jeden rok. Snímá ho intimně, nechává ho zlehka komentovat jeho snahu pomoci „vidět to, co nikdy dřív, i když to tam po celou dobu bylo, ale byli jsme vůči tomu slepí.“ (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
Film o umělci se sám může stát uměleckým dílem. Nabízí jedinečnou cestu do „krajin vnitřních a vnějších“ se skotským výtvarníkem a legendou land artu. Goldsworthy používá materiál, který nachází v krajině, a vytváří z něj díla pro konkrétní prostor (site-specific). Poslední slovo při tvorbě ponechává zvoleným prvkům, místu a klimatu: konstelace dřeva, listů či ledu ožívají pohybem, podléhají erozi a času. Německý filmař Riedelsheimer putoval s Goldsworthym jeden rok. Snímá ho intimně, nechává ho zlehka komentovat jeho snahu pomoci „vidět to, co nikdy dřív, i když to tam po celou dobu bylo, ale byli jsme vůči tomu slepí.“ (FebioFest 2006) Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,200,276║Tržby Celosvetovo $2,770,000║(14.2.2010)
-
Eodeon
Přiznávám se, že jsem o land artu do chvíle zhlédnutí filmu Rivers and Tides neslyšel, ale princip tvorby uměleckého díla jen pro určité místo a snaha poskytnout tak o tomto místě výpověď, zachycující jen to, co tu vždy bylo, ale my jsme vůči tomu byli slepí, mě fascinuje. Tento citlivě natočený film navíc zachází ještě dál, než k cílům, které si klade Andy Goldsworthy - pochopení míst našeho světa, snaha sžít se s tímto prostředím co možná nejpřirozeněji, nezávisle na čase, neplánovat včerejšek, nevzpomínat na zítřek a žít v daném místě a daném čase v souhře s prostředím. Tak, jako je zobrazena podstata míst, je ukázána i jejich krása, a dílem, které na tomto místě Andy Goldsworthy vytvoří, je navíc podtržena a umocněna, což opět vede k symbolice jeho podstaty. Velmi zjednodušeně - s trochou vnímavosti jsou nám odhaleny všechny krásy univerza, které každý den strnule míjíme bez sebemenšího záchvěvu pozornosti. Myslím, že tomuto snímku se povedlo z velké části vystihnout něco, co se pokouším definovat po celý život.(10.6.2006)
-
Flipper
Dôkaz, že kruhy v obilí nerobia mimozemšťania :) Ibaže by tento nenápadný starší pánko s nimi niečo mal. Andy jednoducho vidí to, čo všetci prehliadame. S krajinou je akoby zrastený, jeho diela a filozofia naberajú iný význam než má ktokoľvek z nás. Je vidno, že je to vnímavý a citlivý jedinec a na jeho originálne umenie tiež treba niekedy železné nervy. Dosť slabo však bolo ukázané jeho súkromie (pri toľkých deťoch sa cirdať po prírode ach ach :) a možno by tu trebalo väčší feedback kritikov, alebo obyčajných ľudí. Potom by sa však mohla rozbiť krehkosť obrazu prírody, kde je inak krásne ukázaná harmónia človeka s prírodou. Ak by sme svoje poznanie prírody mohli preniesť do vojenskej terminológie, Andy je generálom a mi ostatní sa ledva hrabeme na desiatnika. Dakedy si skúsim len tak ľahnúť na Zem a vnímať prírodu. Možno vytvorím tiež niečo originálne...(1.1.2009)
-
Lavran
Mnozí na vyjádření něčeho podstatného o světě a životě potřebují stovky stran, Andy Goldsworthy to dokáže jedinou drobnou skulpturou z kousků ledu nebo vyplněním skalní prohlubně čerstvě natrhanými květinami. Uvědomuje si, že příroda není jen kolem nás, ale že ji také nosíme v sobě, že jsme její součástí - a platí to i o výsledcích naší, lidské tvořivosti. Stále má proto na paměti, že jeho tvorba je pouze drobnou mezihrou díla mnohem impozantnějšího, které existuje od počátku věků, a před nímž je třeba se pokorně sklánět. Sám přiznává, že přírodu potřebuje, že bez ní nemůže žít. Dobře si je však vědom toho, že příroda není jen krásná na pohled, ale že má v sobě i cosi temného a prastarého, nebezpečnou a neprobádanou hloubku. Rád se dotýká věcí, rád je poznává hmatem, skrze hmat s ním komunikují o své podstatě. Než začne na nějakém místě tvořit, dlouze jej obchází, zdraví se s ním, nalézá jej, snaží se porozumět jeho "potřebám". Pokouší se přírodě dostat pod kůži. Díla samotná zhotovuje výhradně z přírodních materiálů, nikdy do přírodního prostoru nevnáší nic umělého, nic, co by s ním nebylo v jednotě. Vypůjčuje si a přetváří plody přírody. Kamení, listí, květy, suché klacíky, mech, zeminu, sníh, led. Jeho díla tudíž zapadají do vizuality přírody, nijak ji nenarušují, ba naopak jakýmsi záhadným způsobem umocňují; nechávají z ní vystoupit její tekutost, tvárnost a proměnlivost. Řeku a moře, příliv a vlny. Vodu, tu nejpoddajnější látku. Oheň, který dřímá pod povrchem. Výmluvnost barev. Přitom je úžasné, jakým způsobem je forma celého snímku s Goldsworthyho osobností v souladu. Kamera opisuje “obsesivní tvary”, které jsou jakýmsi leitmotivem Goldsworthyho děl; říční vlnění, spirály a kruhy. V dlouhých jízdách následuje klikatící se linie, s odstupem dlouze a trpělivě zaznamenává, jak příroda vtahuje rozličné "organické" skulptury, jež jsou v době vznikání již na cestě k zániku, do procesu změny, jak je pohlcuje, rozpouští a rozkládá, jak putují vzduchem, odplouvají po řece, jak je omílají mořské vlny. Příhodně je zvolena i hudba, která se doplňuje s uklidňujícími zvuky přírody a Goldsworthyho hloubavým komentářem, nijak neruší v kontemplaci, ještě více zklidňuje pokojné tempo. Goldsworthy poznamená, že o svých dílech obyčejně komunikuje prostřednictvím fotografií, všechny artefakty si tudíž fotí a pečlivě archivuje. (Vzhledem k jejich pomíjivosti je to často také jediný způsob, jak o nich referovat. Nehledě na to, že land art obvykle vzniká na obtížně dostupných místech.) Film ovšem vnáší do reprodukcí jeho děl něco, co jednotlivé fotografie bohužel postihnout nemohou: pohyb, plynutí, možnost zachycení pomalé, okem mnohdy nepostřehnutelné proměny. Tedy zřejmě to nejdůležitější, o co Goldsworthy (s oddaností - doplněk: nebo spíše zatvrzelostí - sobě vlastní) usiluje, totiž obnažení času v jeho průběhu.(17.9.2011)
-
M.E.J.L.A.
Výjimečný dokument o výjimečné osobnosti. Tak to má být...(1.6.2006)
-
Vodnářka
Ten pán mi už od začátku dost lezl na nervy. Ano, obdivuji jeho nadšení pro práci, to, že jí obětuje celý svůj život, že chce svou tvorbou něco vyjádřit... Jenže všechna ta díla si byla neskutečně podobná, většina lidí je stejně nikdy neuvidí a pokud ano, tak jim nic moc neřeknou. Nějak přestávám nacházet smysl ve stále stejných vlnkách, spirálách, hromadách materiálu a z nadšení ze stavění chýší jsem vyrostla někdy na základce. Samotnému dokumentu na druhou stranu nelze vůbec nic vyčíst, velkolepé záběry celků přírody střídaly zajímavé detaily Goldsworthyho výtvorů, celý snímek neopouštěl svou hlavní linii a myšlenku a snažil se "umělce" představit opravdu ze všech pohledů. Bohužel nudný objekt nezachrání ani sebelepší režisér....(27.10.2011)
-
Richie666
Věřím, že pan Goldsworthy při fungování svého bezvýznamného díla prožívá vlastní katarzi a já ho obdivuji, že se rozhodl dosahovat jí právě takto. Je patrné, že při snaze vysvětlit svoje pocity slovy, místy zklouzává k dojmu lehké zahleděnosti sám do své fundamentalistické mysli, jíž se snaží dát jiný rozměr. Ale on to přece nemusí nikomu vysvětlovat...(11.5.2008)
-
Carrie_3
"Kdo si hraje, nezlobí," napadalo mě v průběhu sledování dokumentu o Andym Goldsworthym - vrchním představiteli land artu. Přiznávám, do dneška jsem neměla ani ponětí, že něco jako "land art" existuje. Pravděpodobně existuje jen hrstka lidí, kteří se tomuto druhu umění věnuje. Ale je to naprosto pochopitelné, málo kdo by chtěl tvořit díla, která mnohdy během několika hodin obrazně "lehnou popelem" a práce na nich je často delší než jejich konečná doba bytí. Goldsworthy tvoří impozantní díla, jen je škoda, že je téměř nikdo nikdy neuvidí, protože zmizí ještě dřív, než je má někdo možnost vyhledat. Tento dokument je velice zajímavý, jen mám jedinou výtku ke způsobu, jakým je zfilmován. Celou dobu jsem si připadala, že sleduji dokument z konce 80. let a ne, že se jedná o snímek z počátku 21. století. Osobně bych dala přednost lepší kameře a rychlejšímu spádu filmu.(4.12.2011)
-
ybuko
Kolik asi lidi jenom u nas zacalo landart na zaklade shlednuti tohohle dokumentu delat... ?(19.12.2006)
-
papaJA21
Jak nepatrně málo stačí k naprosté genialitě!!! O takových lidech by se mělo vyučovat ve školách.(3.12.2011)
-
D.U.K.E
Poutavý a poučný dokument o vynikajícím představiteli land artu, který vychutnává krásy přírody a snaží se o jejich společné splynutí. Některé scény jeho snažení jsou trochu srandovní, ale také dojemné:)(21.5.2009)
-
MissJ
Hodnota dokumentů Thomase Riedelsheimera plyne už z toho, že si do nich vybírá pozoruhodné osobnosti. Andy Goldsworthy mě zaujal svou pokorou k přírodě (naopak ve vztahu k lidem byla patrná lehká rezignace:). Smekám před jeho trpělivostí při vyvažování kamenů, mě by kleplo už po prvním nezdaru. Hodně prostoru je dáno samotné prezentaci jeho díla jen v doprovodu hudby (Fred Frith) a když už zazněl komentář, vůbec nepůsobil rušivě. Fascinující dokument.(23.10.2011)
-
Splasher
Pro mě naprosto fascinující dokument. Můžeme sledovat tvůrčí proces Andyho a ten (když má náladu) se s námi podělí o své pocity. A až mě uvidíte ležet v dešti na silnici s foťákem v ruce, tak už budete vědět. "It needs dedication." PS: Hned mi bylo jasný, že to neni rodilej Skot, bylo mu totiž rozumět.(1.8.2010)
-
Nautila
Promítnuto ve škole vrámci plenéru...a celá třída ztichla. Skvělý náhled, který by byl působivý i beze slov. Hudba: Fred Frith.(6.6.2010)
-
BuryGol
Nerad jdu proti proudu ostatních hodnotících, ale tohle mě vážně nebralo. Dokument mě nesmí nudit, jinak je to v háji. Umění uznávám, ale neni umělec jako umělec. Je umělec a je pozér. Člověk, co má čas celej den stavět z kamenů kouli neni asi osoba, se kterou bych šel na pivo. Pár věcí bylo natočenejch a vyrobenejch hezky, ale v podstatě je to k ničemu. Pokud tohle někoho zajímá, já mu to neberu..ba dokonce přeju. Ale pro mě neni dokument o chlápkovi, co by chtěl porozumět kamenům, hlavní film na večer.(27.10.2010)
-
Giggs
Je absolutne uchvatne, čo tento človek dokaže vytvoriť z kuskov prirody. Veľka škoda, že tieto diela maju taku kratku životnosť. Holt, nie je umenie ako umenie...(18.1.2007)
-
agassi68
Zo začiatku som si myslel - ďaľší uletený blázon. Postupne ma však svojim umením a snahou porozumieť behu života prostredníctvom vody a kameňa dostal. V spojení s hudbou a fascinujúcimi vlnkami, ktoré tvoril z ľadu, lístia, kameňa či na konci z železitej farby a snehu sa dostavil magický pokoj, ktorý pôsobil na mňa ako terapia. Veľmi interesantné, odporúčam sledovať v pokojnom a tichom prostredí.(5.1.2011)
-
Dimo
Nádherný dokument o ještě více nádherných uměleckých dílech svázaných s přírodou. Žasnul jsem, jak krásně se dá tvořit jen v přírodě a jen s přírodními materiály. Úžasné je navíc ještě to, jaké obrovské množství klidu pro tvorbu musí Andy mít. Film plyne pomalu a rozvážně a to na dojmu jen přidává. Společně s překrásnou kamerou, hudbou a prostředím vzniká dílo, kterému se klaním až k zemi a zvolávám "Nádhera, mistře!"(21.12.2007)
-
Perfo
Vizuálně i obsahově krásný dokument o jednom z nejslavnějíších Land-artových umělců součastnosti.(9.1.2009)
-
sestrad
Fenomenální film, který budu vřele doporučovat všem lidem, kteří chtějí povzbudit na cestě k vrcholné zkušenosti duchovní dimenze skutečnosti, uprostřed které žijeme. Kontemplativní život v umění.(10.4.2011)
