poster

Opožděný člověk (festivalový název)

  • Japonsko

    Osoi hito

  • anglický

    Late Bloomer

Drama / Thriller

Japonsko, 2004, 83 min

Režie:

Gó Šibata

Scénář:

Gó Šibata

Komentáře uživatelů k filmu (9)

  • tombac
    *****

    Velice silný, syrový, skutečnost nepřikrašlující, takřka dokumentární formou pojatý pohled na každodenní život těžce tělesně postiženého člověka, zprostředkovávající divákovi až nepříjemně nablízko jeho překonávání handicapu, prožívání a pocity štěstí, zamilovanosti, frustrace, nenávisti, vykořeněnosti... Formální stránka se podobá Tsukamotovu Tetsuu. Černobílý obraz, místy zběsilý střih, chaotické švenkování kamery, detailní záběry na obličeje herců, hlasité zvukové ruchy... Toto podání je dokonale vtahující. Když se film přenese do kruté, až drastické roviny (několik diváků v kině to nevydrželo a odešlo), stane se strhující výpovědí o zničující zoufalosti hlavního hrdiny a jeho nezastavitelnému odcizení od světa těch "normálních". Ještě tak hodinu po neskutečném konci filmu jsem byl jako v mrákotách...(29.3.2006)

  • JFL
    *****

    Strhující ponor do života tělesně postiženého člověka, který se na všech rovinách vyhýbá laciné líbeznosti rádoby uvědomělých filmů o postižení a naopak diváka fyzickým atakem konfrontuje s předkládaným hrdinou. Promítáno na Febiofestu 2006 a Festivalu otrlého diváka 2009. Více v recenzi na Rejže.cz.(16.2.2011)

  • Dellamorte
    *****

    ...ak..to..vezmem...subjektívne , alebo..... objektívne ... a... vlastne .....takto... že...silne...pôsobivé....a už ani nemám písmenká... čiže ...zo všetkých strán.......5 !!!(14.1.2011)

  • Xeelee
    *****

    [Festival otrlého diváka 2009] …(14.2.2009)

  • WaraiOtoko
    **

    Ne, nechápu, jediné co v mých očích film zachraňuje od totální nudy, je netradiční zpracování a zajímavý soundtrack. Ovšem myšlenku tu zcela postrádám, je sice hezké, že hlavní roli má opravdu postižený člověk, ale k čemu to, když je jen samoúčelně využit k vyprávění prostoduchého příběhu o masovém vrahu, který začne zabíjet kvůli své frustraci ze života a „neopětované lásky“.(14.2.2009)

  • maverick10
    **

    Tezko stravitelny, syrovy snimek o zivote telesne postizenych, ktery si nehraje na film o superinteligentim retardovi, kteremu k dokonalosti chybi uz jenom plastenka s velkym S na prsou. Naopak zachycuje ty nejprizemejsi pocity a nalady jednoho takoveho hrdiny. To vsechno je perfektni nabeh na solidni drama. Ovsem vezmeme-li v potaz, ze jsem tento snimek shledl na festivalu otrleho divaka, napadne Vas jiste, ze ty nejprizemejsi pocity hlavniho hrdiny budou jeste vice pri zemi nez jste si mysleli. A oni tam take jsou, coz ovsem neni na skodu, ale co me neoslovilo, je samotne zpracování tohoto díla. Vezmu-li například samotnou hudbu: Poslouchat ji nekde v aute, mel bych sto chuti rozesmat sve auto o nejblizsi strom. Vim, ze ta hudba krasne koresponduje s temnou a nemocnou mysli sumidovou, ale tohle by bylo moc i na RAMMSTEINY. Dalsi na rade je strih: Pan strihac dostal epilepticky zachvat, vzdy v momente. kdy chorobna mysl naseho hrdiny, potemnela jeste vic a divak si tak ani poradne neuzil Sumidovo besneni, ale pozoroval pouze jakousi sekvenci blaznivych strihu strihorukeho Edwarda. A prave tyhle dve veci zkazily celkovy dojem z celeho filmu a ja tak mel pocit, ze film vznikl v produkci festivalu Mezi ploty.(15.2.2009)

  • JohnMiller
    **

    Na tému, postihnutý človek, môže niečo takéto surové vzniknúť hádam iba v Japonsku. Ústredný motív a myšlienka sú geniálne. V celej snímke sledujeme postihnutého muža, ktorý sa prediera ťažkým životom. Na tom by nebolo nič nezvyčajného, Vilko Rozboril by o tom mohol rozprávať, iba, že tuto je to do istého momentu absolútne neprikrášlené. Nevidíme človeka, ktorý statočne bojuje proti svojmu handicapu, ľudia ho obdivujú, pomáhajú ako sa len dá, a on je hrdý na to čo dokázal aj vďaka osudu, ktorý mu neprial. Tuto vidíme deprimovaného človeka, ktorý hľadá útechu v alkohole, vybíja si zlosť na metalových koncertoch, a hoci má kamarátov, ktorý mu pomáhajú, chcel by aj nejaké to dievča, na čo samozrejme nikdy nebude mať. Čo ma najviac na tomto zarazilo bolo to, že hlavnú postavu si zahral postihnutý herec. A to fakt echt originál, postihnutý, netrebalo k tomu žiaden herecký výkon ako sme videli napríklad pri snímke Theory of Everything (2014), tento nemusel nič predstierať. Skvelo tuto tvorcovia kontroverzne predviedli fakt, že postihnutí ľudia nie sú vždy tí dokonalí, ktorí dokážu svetu, že sa to dá aj s ich postihnutím, ale, že sú to obyčajný ľudia, ktorý majú svoje potreby a pudy a nedokážu sa vždy vysporiadať s tým, čo im život nadelil. Takto chlapík dostane novú opatrovateľku. Pekné, mladé a vnímavé dievča. Ako inak, do čerstvej maturantky sa bezhlavo zamiluje. Prežíva s ňou pekné chvíľky a v naivite dúfa, že možno z toho niečo bude... Ten pocit poznám, prežil som ho viac krát, než je v ľudskom živote zdravé, takže som sa vedel vžiť do jeho situácie, keď sa postihnutý stretol zoči-voči realite. Je to ako úder kladivom do temena. Prebudí sa do skutočnosti a samozrejme si uvedomí, že je iba postihnutá imitácia človeka, na také dievča by v živote nemal, a totálne sa opustí. Obrovská škoda, že tento lacný, nezávislý film, ktorý mal tak veľký potenciál nakoniec skončil fiaskom. Hlavná postava začala po nociach vraždiť kuchynským nožom, nič netušiacich chodcov, a tým si vlastne vykompenzovala svoju frustráciu. Keby to spracovanie bolo troška viac finančne podporené a vynechali by sa niektoré prvky, ktoré iba zbytočne tlačili na pílu a snažili sa šokovať hoci to pri takomto námete nebolo treba, bol by to film, ktorý by vyrážal dych. Takto je to iba snímka vytvorená pre úzky kruh milovníkov nezávislého filmu. Nič viac.(8.10.2015)

  • kchaja
    *****

    Na film jsem šel s předpokladem, že to bude nějaký nářez, který zdevastuje divákovo emoce a na konci filmu ho vyflusne na ulici. Ze začátku k tomu sice bylo dobře našlápnuto, ale nakonec se to nekonalo. Snímek se totiž může svým střihem a celkovým laděním zdát drsným podobně jako Natural Born Killers, ale můj pocit je z toho skoro opačný. Přišlo mi že všechny záběry do sebe krásně zapadaly. Působení na diváka bylo přesně takové, aby mu přiblížilo život nemohoucího - nespojitý, přeskakoval kamerou sem a tam jako pohled samotného postiženého se špatnou motorikou. Ještě k tomu vše podbarvené výbornými zvuky které stupňovaly zážitek. Další věc která mě zaujala byl obrovský kontrast mezi událostmi Sumidovo života a všedním Japonským životem který byl nejviditelnější na samotném závěru.(14.2.2009)

  • muti
    odpad!

    a toto bolo o com? 83 minut nudy, aj by som zaspal keby ma z toho nebolia oci. namet ktory moze vzniknut iba v Japonsku, ale come on, to spracovanie je strasne. haku 吐く(29.10.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace