Jsem kyborg, ale to nevadí

Park Chan-wook natocil cisto audiovizualny film, ktory uplne postrada silnu emocnu rovinu jeho starsich filmov az dokonca sklzava k samoucelnosti. Avsak aj napriek tomu odporucam vsetkymi desiatimi, pretoze jeho vizualna estetika vyraza dych v takmer kazdom zabere. Absolutne ma dostali akcne sceny spajajuce v sebe videohernu estetiku, nasilie a doslova infantilnu atmosferu a hudbu. Po tejto stranke to skutocne nema obdoby. (8.2/10) (08.10.2008)

Na Parka hodně slabé, poprvé mě tento režisérský génius zklamal. Vybral si prostě špatné téma, které navíc projede celým filmem a vyzní jaksi do ztracena, nečeká nás žádný překvapivý nebo šokující konec. Parkovy trademarky černého humoru se zde neobjevují v takové míře jako v jiných filmech, ani hudba není tak výrazná jako jindy. Zato kamera je klasicky stále skvělá. Doufám, že se Park svým upířím kouskem vrátí zpět do témat, která mu jdou nejlépe a budu moci dát opět plný počet. (24.09.2009)

Když blázinec, tak pořádnej. Není tu nouze o roboty, mluvící zářivky, kradou se tu pingpongové vychytávky, jódluje v korejštině a chodí pozpátku. Čas se tu hrozně vleče, nejspíš kvůli tomu škytajícímu chlapovi v kukačkách, takže trvá věčnost prokousat se (za pomoci babiččiny protézy) tímhle příběhem až k finálnímu romantickému procitnutí .. (21.04.2015)

Jestli byl někdy film, který po prvním zhlédnutí aspiroval na místo v první desítce mých nejoblíbenějších filmů, tak to byl Saibogujiman kwenchana. Tímhle dílem mne Park doopravdy dostal... zakomponoval sem totiž všechno, co má správný skromný trhák mít. Sympatickou ústřední dvojici (obzvláště slečna Su-jeong Lim byla k sežráni), plno vedlejších postaviček, které ani zdaleka nepůsobili rušivým dojmem, jak se často stává, vynikající příběh plný laskavého humoru a dokonce i akční kyborg-sekvenci, která dala vzpomenout na časy OldBoye a Vengeance filmy. Výsledkem je velice krásný snímek plný lidskosti a porozumění. (26.10.2008)

Na první pohled se film tváří jako mistr v říkání naprostých zbytečností, taková bezzubost. Na druhý pohled už člověku dochází, že tohle je pohled na svět bláznů, do jejich podsvětí, kde platí stejné zákony jako ve světě lidí. Dívka jako cyborg je klam. Ve skutečnosti to je důkaz nepochopení duševně chorých spoluobčanů a jejich vlastního přesvědčení – v přeneseném významu dívce nikdo nevymluví, že je cyborg (blázen), a společnosti zas nikdo nevymluví to, že cyborg není. (02.09.2007)