Obsahy(1)
"Pod Radvaní kytka kvete, všeho kvítí královna..." zpívají radostně roztomilé venkovské tetičky v podání M. Steinmasslové, N. Konvalinkové a J. Kretschmerové. Jašinka (J. Schneiderová), mladičká a krásná dcera Bochových (H. Maciuchová, M. Štěpánek), má totiž před svatbou se svým milým, zemanem Vojdínem (V. Udatný). Taková událost se bude zajisté dlouho a bohatě slavit, o jídlo a pití nouze nebude. Jenže ani v pohádkových příbězích nejde většinou všechno jak po másle, a tak se také štěstí Jašinky a Vojdína brzy pořádně zašmodrchá. O spanilosti dívčiny se dozví zlý Ledový král (J. Čenský), který chce mít v moci vše krásné - ať živé či neživé. Bochovi zruší, co mladým slíbili, a už se těší, jak si Jašinka sedne do stříbřitého bohatství. Že by se Jašince v Ledové zemi srdce chladem a steskem zastavilo - to ví jen ona sama, Vojdín a jejich věrná přítelkyně Meluzínka (I. Chýlková). Rodiče mají oči leskem drahokamů zaslepené... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Pohádka o ničem s hereckými výkony na úrovni školní besídky. Chýlková coby Meluzína deklamuje jako děcko, recitující Polednici, Jašinka Schnajderová je prkenná a nemožná, jako vždy a Maciuchová se Štěpánkem dostali role rodičů evidentně za trest. K tomu příšerná (a falešná) průvodní písnička, kostýmy Ledového krále a jeho poddaných ve stylu "Kdo má oblek, jde za rakví..." Prostě "Co televizní fundus dal". Jedna hvězda za to, že jsme to přežili až do konce bez psychické újmy. ()
Ty ateliérové pohádky jsou fakt hrůza. Nic hezkého, nic naturálního, nic přirozeného, nic hodnověrného... To už si nemůžeme dovolit ani exteriéry, které by nám mohl závidět i Hollywood? Proč nemůžou filmaři vyjet ze studia? Protože všechno se dnes dělá u stolu, u počítače. I pohádky. Klidně by to mohlo mít i o tři hvězdy víc, kdyby to bylo v reálném prostředí. Minulá doba nám pohádkově ukradla všechno svobodné. Dnešní doba svobodně krade pohádkám všechno pohádkové. ()
Těžko říct. Rážův rukopis zde je, avšak v krotké a hlídané míře a nejvíc se projeví asi ve scénách z ledového království. Zpívající tetičky mi přišly chvílemi směšné, jindy zase jako dobře secvičené pěvecké trio. Samotný příběh je prostě divný a největší slabinou celé pohádky je jak nedokonalý scénář (proč si imrvre vybral ledový král zrovna Jašinku?, proč zrovna meluzína je její kamoška, a ne kamoška ledového krále, k němuž má blíž? apod.), tak některé herecké nevýkony, a to žel jak slabé a nevýrazné Schneiderové, tak poněkud ploše hrajícího Viléma Udatného. (Btw, oživovat někoho krupičnou kaší je pěkné dada.) ()
V dětství jedna z mých nejoblíbenějších pohádek nahraných na videokazetě, a to kvůli krásné Jašince a jejímu ještě krásnějšímu princi (teda Vojdínovi). Když jsem se ale po opravdu dlouhé době podívala na pohádku znovu, už pochopitelně tak nadšená nejsem. Čenský se na záporáka příliš nehodí, jeho ledový zámek je prostě zvláštní. A zpívající sousedky možná pobaví jednou, ale potřetí se stejnou písní už vážně ne. ()
Jašinka a Vojdín, obě ta jména mi znějí divně, ještě tak kdyby Vojan, z čeho asi tak je odvozena Jašinka? Z Jany? Z Jenovéfy? Jak mi google prozradil, Radvaň je obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica, nebýt líná, tak se ještě googlu zeptám na to, zda tedy sedí ty kroje, v nichž dělá před kamerou parádu matka Bochová (a že v tom vypadá krásně) a tři sousedky. Se sousedkami mám problém, arechetypální vlezlé tetky, co si na výslužku berou div že ne nůši, jsou výborný nápad, zpěv nevyrovnaných kvalit trochu rve uši, ale ještě bych to překousla, taneček byl jednoduchý a pěkný, co mě ovšem opravdu zaráželo, byla skutečnost, že tam nikde není ani stín dalších sousedů (kde by třeba byl další zástupce mužů) a kromě Vojdínova baráku asi v obci, kde bydleli Bochovi, další stavba nestála, a to tak důsledně, že ani psí bouda. Když mluvím o kostýmech, kroje jsou krásné, stylizace Ledového krále naprosto dokonalá, jen k sobě to jde asi jako broskev a hořčice. Samozřejmě, že Ledové království je úplně jiné, než svět u nás na zemi, ale stylizace venkova konce 19. století a sci-fi vzhled říše Ledového krále vypadají jako remíza dvou krutě rozhádaných maskérů, na kterou svým nepochopením dojíždí zmatený divák. Jašinka je hezká a Vojdín je sympaťák, ale že bych se o tuhle dvojici opravdu třásla, tak to ani náhodou. Nějak to ze mě žádné silnější emoce nevykřesalo, což je docela s podivem. ()
Reklama