Životy těch druhých
-
Leben der Anderen, Das
-
Životy tých druhých
-
Lives of Others, The
Drama / Thriller
Německo, 2006, 137 min
Hudba:
Gabriel YaredObsah
-
Rok 1984. Do pádu obávaného režimu ve Východním Německu zbývá necelých šest let. Vládnoucí Jednotná socialistická strana upevňuje svou pozici pomocí nemilosrdného systému monitorování a manipulace s potenciálně nebezpečnými lidmi, k čemuž využívá tajnou policii Stasi. Věrný stoupenec režimu, kapitán Gerd Wiesler (Ulrich Mühe), se ve snaze o kariérní postup pustí do shromažďování kompromitujících důkazů proti známému divadelnímu dramatikovi Georgi Dreymanovi (Sebastian Koch) a jeho atraktivní přítelkyni Christě-Marii Sieland (Martina Gedeck), která krátce předtím učarovala mocnému ministrovi kultury (Thomas Thieme). Jakmile se však do světa dvou divadelních hvězd ponoří, začne být jejich životy fascinován a uvědomí si omezenost své vlastní existence. (MFF Karlovy Vary) -
Na začátku osmdesátých let minulého století je Východní Německo prolezlé tajnou vnitřní policií Stasi, jež má třicet pět tisíc tajných agentů a šestinásobek přisluhovačů a informátorů. Na každého občana země si vedou složku a postupně je všechny doplňují. Úspěšný dramatik Georg Dreyman (Sebastian Koch) a jeho dlouholetá společnice herečka Christa-Maria Sieland (Martina Gedeck) jsou velmi populární a režimem podporovaní umělci, přesto ani oni nejsou vždy loajální. Když se jednoho dne ministr kultury Bruno Hempf (Thomas Thieme) "zamiluje" do Christy, nechá ji sledovat tajnou službou. Gerd Wiesler (Ulrich Mühe) kdysi chtěl sám jít k divadlu, ale svou životní dráhu skončil u Stasi. Nyní sleduje Christu a jeho sny a její život ho fascinují stále víc a jeho víra v správnost a vůbec v existenci jeho práce ho nenávratně opouštějí.
Mladý a nadějný německý režisér Florian Henckel von Donnersmarck natočil dramatický a téměř dokumentární film o praktikách práce východoněmecké tajné služby podle vlastního scénáře. Pedantsky se držel skutečných lokací i agenty používaných postupů a vytvořil obraz neutěšeného života pod dozorem. Jeho film byl oceněn mnoha německými filmovými cenami a Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. (monolog)
Komentáře uživatelů k filmu (403)
-
Jossie
Ono mi to ze začátku nepřišlo jako nic zvláštního, obvyklý film o období normalizace. Ovšem pak se v agentovi Stasi probudila jiskřička lidskosti, film začal nabírat na obrátkách a přiznám se, že při závěrečné scéně mi tekly slzy. Je neuvěřitelné, jak skvěle dokázal Ulrich Mühe s jedním výrazem ve tváři zahrát tak dobře všechny ty pocity, které se v něm praly. A pak že v Německu neumí točit dobré filmy, tenhle si Oscara plným právem zasloužil.(31.7.2007)
-
B!shop
Film, kterej vypravi pro me o naprosto nezajmavem tematu, o kterym navic nic moc nevim a presto me zaujal. Uz to si zaslouzi oskara, ale film ma jeste daleko vic kladu. Tak treba Ulrich Mühe v hlavni roli je naprosto perfektni a jeho postava je hezky napsana. Jinak celej film se venuje prakticky jedny sledovaci akci jednoho bytu a vetsinou se dej odehrava tam, ale vubec to nevadi, protoze filmu nechybi ani krapet humoru, kterej je dobre skloubenej s vaznosti tematu. I hudba se vcelku povedla a konec je sice krapet protahovanej, ale super. Sice mi chvilku trvalo, nez me film naplno zaujal, ale pak uz jsem si ho uzil a nemam duvod nedat 5*, protoze takle kvalitni nemeckej film sem uz dlouho nevidel.(6.10.2007)
-
Pumiiix
I když můžu s čistým svědomím říct, že nevyhledávám německé filmy a nemám v kinematografii, této části země příliš přehled, Das Leben der Andersen jsem měl delší dobu v hledáčku. Film nezklamal a z jeho vysokým hodnocením na internetových databázích stoprocentně souhlasím. Atmosféra v Berlíně před pádem zdi je velice dobře ztvárněna, odposlechy, štěnice, slizcí členové štábu. To vše v hojné dávce, reálně podané, naleznete právě v tomto filmu. 10/10*(23.12.2009)
-
H34D
Navzdory srdceryvnému zakončení, které je ale tak trochu divácky podbízivé, si myslím, že nejlepší na filmu je expozice, neboť ta dokázala hned od počátku stanovit osnovy a vlastně i naplnit smysl snímku - vyobrazila tíživou atmosféru, utrpení běžných lidí a vychytralost a krutost STASI ve vší věrohodnosti i působivosti. V porovnání s tím pak ono "velké" poselství o lidství koncentrované v obratu jednoho ze stěžejních STASI agentů, vidím spíš jako krokem zpět. Není to nic, nad čím by si intelektuálové umývali ruce, ale jde spíš o to, že v konečném důsledku to vypadá, jakoby filmu "šlo jen o to jedno", neboť po ukončení expozice už se nesoustředí na nic jiného, než na hodného agenta, který přihmouří oko nad "zlobivým" umělcem... Někdo si to pak může vysvětlovat jako zdlouhavost a nudu, jiný jako nedostatečné objasnění okolností či motivace a mě od každého trochu... 7/10(15.6.2010)
-
Djoker
Velký potenciál příběhu nebyl úplně využit. Především akce Mercedes a skrýš v bytě mohly divákovi pořádně zabrnkat na nervy. Bohužel nestalo se a film nenabízí skoro žádné překvapení. Kdyby první hodina byla podána pouze ze strany umělců a až poté by se ukázalo, že tajná policie zřejmě odposlouchává byt, tak by to mělo určitě větší grády.(16.11.2010)
-
genetique
Mám dojem, že pán režisér (ktorého meno je tak dlhé, že ho ani nejdem písať, lebo by ste tento komentár určite nedočítali do konca) ani len netušil, aký skvost momentálne natáča. Pretože nechápem, ako môže režisérsky debutant na poli celovečerných filmov, ktoré si navyše od začiatku viditeľne každou minútou kráčajú po oscarové ocenenie, ukočírovať tak skvelých hercov, spracovať takýto jedinečný scenár a navyše nabudiť tak pôsobivú atmosféru, s takým kľudom, pokorou a istotou, akú mal na režisérskej stoličke práve Florian Henckel von Donnersmarck. Nevšedný zážitok. 95%.(5.10.2009)
-
berg.12
Zážitek z filmu se u mě láme s postavou Hauptmanna Wieslera, celý systém se díky němu promítá do sentimentu jednoho muže. Na každém pak záleží, nakolik dokáže sdílet ony pocity (a vlastně i soudy). V mém případě trochu chybí ono "odkud" a naopak přebývala zbytečná poslední tečka v podobě sonáty. Ale i tak je ve filmu pár skutečně uhrančivých momentů (kantýna, výslech), které dávají pocítit systém doslova na vlastní kůži. Závidím Němcům takovýto snímek.(14.5.2007)
-
Fr
Rok 1984. Východní Berlín. ,,Glásnosť" v nedohlednu. NDR ovládá tajná policie STASI, jejímž cílem je vědět všechno..... Socialistický dialogy Vás vrátí o těch několik let zpět. A není to žádná budovatelská agitka. HRA KOČKY S MYŠÍ. To co vidíme se může zdát tragikomické, bohužel generace, která TO prožila, se zřejmě moc nezasměje. Prostě pravda. Film má dvě roviny - předrevoluční a porevoluční. A obě jsou velice zajímavé. Asi první německý film, který ,,ukojil" mého filmového ducha. Možná je to tím, že jsem tenkrát žil.....(11.8.2007)
-
Morien
Velice intenzivní zážitek. Neměla jsem ani na chviličku problém se vcítěním se do všech postav, což bylo velmi příjemné - nevěděla jsem, komu fandit dřív. Ačkoliv tak nějak rámcově bylo jasné, kam se příběh dobere, pořád se člověka na konci zmocnil takový povznášející pocit. Když jsem se později dívala na česká Pouta, vybavovaly se mi pořád i Životy. Řekla bych, že v tomto srovnání Pouta představují záporně nabitý elektron, zatímco Životy těch druhých tvoří proud pozitronů. "Nein, es ist für mich." ♥♥♥(6.7.2009)
-
Falko
BAFTA Awards - 1: Najlepsi cudzojazycny film + 3 nominacie: Najlepsi film / Rezia / Herec v hl. ulohe - Ulrich Mühe / Scenar ________ Jeden zo smutnych pribehov z komunistickych cias byvaleho Vychodneho Nemecka konkretne z roku 1984. Zo zaciatku trosku zdlhave, ale po chvili ma zaujalo odpocuvanie a sledovanie dramatika tajnou policiou Stasi, ktory chcel tajne zverejnit pravdu v zapadonemeckom casopise Spiegel o nedemokratickom systeme vo Vychodnom Nemecku napriklad o pocte sebevrahov z prenasledovania nelutostnym rezimom. Myslim si, ze toto je vynikajuca ukazka komunistickeho systemu prenasledovania ludi a Oscara za najlepsi cudzojazycny film si podla mna zasluzil. _______ Martina Gedeck - (Christa-Maria Sieland) +++ Ulrich Mühe - (Kapitán Gerd Wiesler) +++ Sebastian Koch - (Georg Dreyman) +++ Ulrich Tukur - (Podplukovník Anton Grubitz) +++ Thomas Thieme - (Minister Bruno Hempf) +++ Hans-Uwe Bauer - (Paul Hauser) +++(17.12.2008)
-
gr8 escape
Naprosto strhující, místy komické a na konci úžasně dojemné a při tom ani ne moc kýčovité. Úžasně civilní film, místy lehce televizní, 5 přesto jasných.(26.11.2007)
-
sud
Dle propagačních plakátů jsem očekával gigantický herecký výkon Ulricha Müheho, který ostatní složky nechá daleko za sebou. Nakonec jsem, naštěstí, dostal něco úplně jiného. Ulrich Mühe je sice vynikající, ale ostatní herci rovněž, navíc film oplývá opravdu silným příběhem. Padlo tady několik úvah nad tím, zda se může chladnokrevný stroj na rozkazy změnit v srdcem a rozumem ovládaného člověka, já říkám - proč ne? Gerd Wiesler je samotář, kterého dokáže uspokojit pouze objednaná nevzhedná děvka a jeho práce. Nic jiného v životě nepoznal, lidi, které vyslíchá zná jen plakátově, stejně tak své posluchače na univerzitě. Při odposleších neosobně slýchá jen politické úvahy na stále stejná témata. Až nyní se dostal k odposlechu dvou lidí, kteří jsou spolu šťastni a on si uvědomuje, co všechno ztratil. Tak, to jsem se rozepsal o hlavním hrdinovi hodně ze široka, zbytek vezmu stručně. Ve filmu totiž nekulhá jediná složka. Od zručné režie (má moc dlouhé jméno, nebudu opisovat :-)), vynikajícího scénáře, výborných herců k pečlivě napsaným postavám. V porovnání se skvělými a příběhově podobnými tuzemskými Pouty jsou "Životy těch druhých" možná méně depresivní, ale zároveň propracovanější, dějovější a silnější. Závěr je sice trochu hrou na Hollywood, ale síle a uvěřitelnosti příběhu to nikterak neublíží. 100%.(1.10.2011)
-
TeeAge
|| Scenár: Florian Henckel von Donnersmarck | Hudba: Stephane Moucha, Gabriel Yared | Produkcia: Max Wiedemann, Quirin Berg, Dirk Hamm | Distribúcia: Buena Vista Pictures | Štúdio: Wiedemann & Berg, Bayerischer Rundfunk, ARTE, Creado Films | Rozpočet: 2 milióny $ | Tržby: 77,356,942 $ ||(19.9.2011)
-
viperblade
Mrazivé. To byla první věc, která mě napadla krátce po skončení tohoto skvělého filmu. Das Leben der Anderen je výborný snímek, který mi trochu poodhalil, jak to vlastně tenkrát v NDR vypadalo. Já, člověk tímto systémem nezasažený, (řekl bych naštěstí) tuhle dobu znám jen z vyprávění a proto nemůžu říct, jestli tam nebylo něco přikresleno, ale jak tak čtu komentáře pode mnou, tak se zdá, že ne. Navíc teď jsem se dozvěděl, že tento snímek porazil v oscarovém klání i Volvera, který se mi dost líbil. Ale musím uznat, že oprávněně si odnesl Oscara. Prostě nemám slov. Skvělý film, který je zapotřebí vidět a určitě ne jen jednou.(24.8.2010)
-
lesumir
Životy těch druhých jsou psychologickou sondou do duší lidí a do duše národa, který se opravdu s ničím nepáral. von Donnersmarck nastínil Východní Německo, které bylo prolezlé tajnou policii opravdu skvostně a démonický výkon Ulricha Mühe byl nepopsatelný. Tehná, hutná a evropská atmosféra se nesla celým filmem. Začátek na VŠ byl opravdu famozní a gradace byla neuvěřitelná, postupem času malinko padala do zatracena, když najednou se vše obrátilo a gradace šla opět na vrchol a skončila přesně tam, kde měla. U závěrečných titulků. Opravdu úžasný film, který sice ubýhá pomalu, ale nudit se rozhodně nebudete! Jedno z nejlepších neamerických dramat!(26.8.2008)
-
castor
Celovečerní debutant Florian Henckel von Donnersmarck si pro začátek nevybral zrovna úsměvnou látku. Vrací se totiž do osmdesátých let k praktikám německé tajné policie STASI. Ta je schopná čtyřiadvacet hodin denně špiclovat nebo následně zastrašovat kohokoliv, na koho strana prstem ukáže. Té se tak jednoho krásného dne znelíbí autor divadelních her Georg Dreyman, jehož partnerka, uznávaná divadelní herečka Christa-Maria Sieland se zapletla v nejvyšších místech. Na starost si je vezme robotický poskok a samotář Gerd Wiesler, jemuž tenhle kšeft obrátí život naruby. Režisér dokonale zvládá zachytit atmosféru všudypřítomného strachu, vše okolo je stylizováno do vybledlých odstínů a nejistota je z plátna cítit. Dal si záležet s autenticitou, propracovanými dialogy i výběrem herců, které podávají kompaktní a soustředěné výkony. Škoda jen, že přerod Wieslera v pochybovače je trošku zamlžený. Jeho motivy mi po projekci zůstaly tak trochu nečitelnými.(18.7.2010)
-
gudaulin
Životy těch druhých pro mě znamenaly silný emoční zážitek a představují pro mě dosavadní vrchol v oblasti reflektování komunistické minulosti střední Evropy. Pokud to srovnám s tématicky shodným českým snímkem Kawasakiho růže, pak Hřebejkův film, pokud jde o pochopení tématu a kvalitu zpracování i přístup k realitě, výrazně pokulhává. Jeho film nepřekročí české hranice a účast na několika festivalech, kdežto Donnersmarckův majstrštyk je dostatečně mezinárodně a mezikulturně srozumitelný do té míry, že zprostředkuje poznání o komunistické diktatuře v celosvětovém měřítku. A to skutečně nemám u Životů těch druhých ani v nejmenších pocit, že byl natáčen s oscarovými ambicemi. V případě tohoto dramatu není podstatné, jestli se takový příběh opravdu odehrál, protože příběh důstojníka Stasi slouží režisérovi k odhalení mechanismů státního dozoru a manipulace s občany a zároveň v obecné rovině pojednává o morálce, což je nadčasové a univerzální téma. Je spousta skvělých scén, kde se v detailech jasně střetává pokušení moci a svár mezi morálními hodnotami a realitou režimu. Např. scéna ve výtahu, kde se vyšetřovatel setká s malým chlapečkem. "Ty děláš u Stasi, strýčku?" - "Vždyť ani nevíš, co to je." - "Tatínek říká, že tam zločinci zavírají slušné lidi." - "A jak se jmenuje?" - "Kdo?" - "No přece ten balón, co držíš v ruce." Film je svým způsobem geniální tím, jak je minimalistický, a umožňuje tak divákovi rozdílné interpretace motivů a jednání filmových postav. Jeden z četných mýtů ve vztahu k té době rozděluje populaci na my a oni a démonizuje příslušníky tajné policie a represivních složek. Potíž je v tom, že se ve skutečnosti od ostatní populace nijak podstatně nelišili. Znal jsem jednoho estébáka a nutno přiznat, že bych s ním dovolenou trávit nechtěl, jenže ve svých povoláních a v běžném životě jsem se poznal s lidmi, kteří měli hodnotový řebříček podstatně deformovanější, jen se naštěstí nikdy k podobnému povolání nedostali. On ten důstojník Stasi měl už před oním filmovým zlomem nějaký hodnotový žebříček, který sice neodpovídal tomu, s čím bychom se ztotožnili, ale určitě sám sebe nepovažoval za nemorální zrůdu. Jen se jednou dopustil něčeho, co nebylo v souladu s jeho služebními povinnostmi, a pak už vlastně z nastoupené cesty nebylo úniku. A jeho povaha se tím zlomem v jeho životě nijak zásadně nezměnila. Celkový dojem za výborně zrežírovaný a bezchybně zahraný emotivní film: 100 %.(19.11.2010)
-
Hunt
HUDBA: Stéphane Moucha, Gabriel Yared(8.1.2007)
-
paascha
Po delší době jsem si opravdu užil každou minutu tohoto nenápadného kousku. Výborné výkony všech aktérů, civilní pojetí, připomínající severskou školu, silný a emocionálně nepřebroušený námět, téma známé každému staršímu z nás...výborné(5.11.2007)
-
Boogeyman
Snad poprvé jsem u nějakého filmu odehrávajícího se za totality skutečně uvědomil, jak obtížné a skličující může být trest zákazu činnosti. I jak životně důležité muselo být dávat si pozor na pusu i na to, s kým se člověk stýká. Až Životy těch druhých mi otevřely oči dokořán abych si představil tu bezmoc a bezpráví s jakým se lidé potýkali a jaká touha po svobodě je musela sžírat a hnát. Ne, že bych se kdykoliv komunistů zastával, ale jako ročníku 83 mi v hlavě z dětství utkvěly spíše jen pěkné představy, jako lampionové průvody na 1. máje, nebo bramborové brigády. Jako puboš jsem si naopak říkal, že to muselo být skvělé, když bylo pivo za korunu a krabička startek za 5. Až postupně se mi začala odkrývat "rudá" opona a já pomalu zjišťoval, jakýpak ten komunistickej režim byl prevít. Ale myslím, že až teď jsem tu zrůdnost pochopil úplně do morku. Film je perfektní, spíš jsem čekal něco nekompromisního a ubíjejícího jako Kachyňovo Ucho, nakonec jsem dostal velice lidský příběh hnusné doby. Snad jen ten přechod od zapáleného STASI "vyšetřovatele" k hodnému člověku byl trošku unáhlený a těžko uvěřitelný.(20.7.2010)
