Pokojný bojovník

Uznavám takýchto príbehov sme tu mali už veľa, dokonca tento je miestami naivný, filmovo nie veľmi dokonale spracovaný - avšak je niečim zaujímavý. Životné pravdy, osudy ľudí, mystery, psycho... Tento film má myšlienku, a aj keď nejazdí na hlavnej "koľaji", pretože je akoby réžiou potlačená do zadných radov, plinie. A to je to podstatne - všimnúť si to a zamyslieť sa nad tým, čo chcel autor naznačiť. Vážne neviem či som tento snímok pochopil správne, ale opäť ma dostal film štýlu fylozoficko - psychologickej analýzi duše človeka... 9/10 (12.02.2008)

.....Inspirováno skutečnou událostí.... První uvědomění bojovníka . Že nic neví. Ve filmu je spousta citátů, filosofie, mouder a pravdy. CITÁT : Smrt není smutná, smutná je věc, že spousta lidí ani nežije.Dan Millman ( Scott Mechlowicz ) sportovec a gymnasta na kruzích se po nehodě ocitá v situaci, kdy netuší co dál. Jako jedno z řešení se zdá smrt. Jeho nový trenér Socrates ( Nick Nolte ) je však jiného názoru. Začne učit Dana jak žít. Chce z něho udělat pokojného bojovníka. V tom mu pomáhá Amy Smart jako Joy Malý bojovník. Pěkný snímek o tom, že nic není ztraceno a každý konec má svůj nový začátek. (10.07.2010)

Cítím velký potenciál, co se týče knihy a se zájmem po ni sáhnu. Tolik na úvod. Snímek samotný není rozhodně špatný, ale zůstal (čistě podle mého subjektivního názoru), tak nějak na půl cesty. Snad nejmarkantnější je to v úplném závěru. Místo citlivého přístupu a přímo se nabízejícímu „obyčejnému“ zakončení, jsme svědky (tolik častému) americkému „srdceryvnému“ patetismu, který ve výsledku kazí dojem z minut předcházejících. Přičemž nejde o samotnou scénu jako takovou (ostatně příběh se honosí přívlastkem- „podle skutečné události“) a není tedy jediný důvod věřit, že tomu ve skutečnosti bylo jinak. Problém (a moje výhrada) se týká pouze následného způsobu provedení (natočení) závěreč. scény. Možná to vyzní krutěji, než si samotný snímek zaslouží, ale....myšlenka tentokrát o dost předčila následné zpracování. Nutno dodat (byť to možná ze snímku není zcela patrné (ikdyž určité náznaky nelze upřít), myšlenka nemyšlenka(byť odproštění se od všech nepatřičných a mysl vyrušujících elementů je zcela na místě), bez skutečného zápalu a tolik potřebné dřiny, která sakra bolí, kýženého výsledku nelze dosahnout. Tohle jednoduše nejde ošidit! Ještě jednu (pro mě podstatnou výhradu) mám ke snímku a to sice samotnému výběru hlavního hrdiny. Teď nemám tak na mysli ani samotný herecký projev. Cvičení na kruhách patří k fyzicky nesmírně náročné disciplíně. Potřebujete obrovskou sílu (nejen v pažích). S tím souvisí moje výtka k muskulatuře hlavního hrdiny. Je mi jasné, že tvůrci potřebovali především herce. Nicméně určitě se dalo dojít k lepšímu kompromisu (ne nutně si totiž člověk vždy musí asociovat spojení, které přímo nesnáším – velké svaly=malý mozek). Ty rozdíly (v postavě(ách),kdy kamera zabírá hlavního hrdinu v detailech a následně samotné cvičení (kdy se jedná o dvojníka), se na mne nezlobte, jsou do očí bijící a působí jako dosti rušivý element. P.s. nicméně přes všechny ty výhrady, kterými jsem snímek doposud zasypal, musím chtě nechtě přiznat určité příjemné překvapení. To bych, přiznávám, od člověka, který natočil Jeepers Creepers nečekal. Nutno podotknout, dalo by se to natočit určitě horším způsobem, na stranu druhou: zcela jistě i lépe a naprostý SOUHLAS: „smrt sama o sobě není smutná. Smutné je, že spousta lidí ani nežije“. Jak pravdivé a výstižné! Ještě bych za sebe dodal. Důležité je smířit se sám se sebou. Možná to zní jako navrčená fráze, ale je to začátek a podstata všeho....nicméně to není nic nového a rozhodně to není zásluha tohoto filmu. 3+1/2* (06.07.2011)

Líbila se mi myšlenka snímku a poselství, které se pokoušel svým divákům předat. Nicméně, zpracování bylo tak strašně zlé, že jsem po celou dobu musel se snímkem svádět mnohem těžší boj, než sváděl hlavní hrdina, abych to celé tak nějak dovedl akceptovat a netrpěl jsem. Stálo mě to obrovskou porci sebepřemáhání. Je to opravdu strašná škoda, že jsou do snímku podobného obsahu obsazeni nesmírně nesympatičtí dementi, kterým člověk nevěří ani úd mezi nohama. Neskutečný problém jsem měl zejména se všemi členy gymnastického družstva. Bylo mi z nich fyzicky zle. S velkým učitelem benzinkářem, který sotva udýchal chůzi a mluvení, to také nebyl nejlepší tah. Myšlenka byla opravdu pěkná, sem tam zazní pěkné moudro, které zřejmě není pro většinu populace nikterak objevné, ale proč si jej neposlechnout znovu v malinko novém kabátě. Dokonce snímek má potenciál působit na svoje diváky i trošku motivačně. Jediným soupeřem v jeho plnohodnotném vyznění je si snímek sám. Strašná škoda. Nepůjdu přes dvě hvězdičky, protože mi zde strašná spousta věcí zásadně vadila a opakovaně mi dost narušovala zážitek. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (10.03.2017)

Klasické téma o nalezení správné životní cesty, tentokrát v atypickém balení. Jakkoliv je tento příběh jedno obrovské klišé o arogantním sportovci a jeho tajemném učiteli, svým zpracováním od počátku mystifikuje, díky hrátkám s realitou působí neotřele. Nick Nolte po divákovi háže jednu moudrost za druhou: vyházejte z hlavy veškerý bordel, žijte přítomností a překonáte všechny překážky, naleznete rovnováhu, klid, štěstí... Kdyby to bylo tak snadné;-). Vcelku zajímavý snímek, ale hlavní hrdina mě moc neoslovil, Nolte mě iritoval a všechno to filozofování mi přišlo příliš vnucované. Hezkých 66,6%, možná se na to někdy mrknu znova a zažiju prozření;-). (16.10.2009)