Pokojný bojovník

Na první pohled standardní sportovní drama ale na ten druhý velice zdařilý snímek s řadou neskutečně zajímavých a silných životních mouder, hodných zamyšlení. Člověk každou chvíli zachytí něco, co má chuť si poznamenat a do konce života se tím řídit. Nenápadné ale myšlenkově opravdu silné a zajímavé. (12.07.2011)

"Cesta nám přináší štěstí, ne její cíl!" Sportovní dramata s vývojem z arogantních a protivných postav na pokorné a milé mám moc ráda. A když se film zaobírá ještě osobní růstem a uvědomění se „smyslu života“ a tak trochu duchovnem a objevením kouzla přítomného okamžiku, tak pozorně koukám a užívám si to. Sice nenabízí nic nového, co už člověk neviděl a v mém případě i neznal, ale opakování je matka moudrosti a tak se s potěšením dívám a podívám i znovu, protože veškeré naše problémy jsou hlavně v hlavě a je potřeba si to neustále uvědomovat :o) Takže proto je Pokojný bojovník film, který je mi vysoce sympatický :o) (13.06.2018)

Pokud se člověk netrápí minulostí (nehrabe se v problémech a situacích, které měl) a nezatěžuje se budoucností (nikdy nevíte, jaká situace nastane a zda nebude vše jinak), žije v součastnosti a přijme (tedy bere to za takové, jaké to je, bez hodnocení a potřeby změnit) vše, co ho obklopuje,tak najednou zjistí, že je šťastný, nezávisle na vnějších okolnostech. Nejde mu o to mít "pravdu", jde o to, vše v životě dělat PLNĚ a VĚDOMĚ, bez nějakého hodnocení, pak nemůže nikdy být zklamaný a život ŽIJE. Jde jen o to, přijmout život takový jaký je a nebránit se ničemu (opravdu ničemu), co obnáší. Podstatou je, nesoustředit se na cíl, ale ŽÍT, nehodnotit, jen prociťovat, "meditací" je pak každá situace co v životě je. (03.10.2008)

Z konstatovania "kniha je lepsia ako film" som uz vyrastol. Ide o dve rozne platformy, kde adaptacia z jednej do druhej sebou nevyhnutne nesie redukcne zasahy tak v deji, ako i v profilacii postav a motivov ich konania. Peaceful warrior ovsem nanestastie z prechodu kniznej verzie do filmovej prichadza este o nieco navyse -> samotnu podstatu resp. posolstvo pribehu. Tvorcovia filmu totiz z obalu pre satori spravili satori samotne. Konkretne, (mozny spoiler) po slubne rozbehnutej prvej polovici filmu sa Socova vyucba Dana v "skole zivota" tvorcami cisto upriamuje len na jeho sportovu aktivitu, pricom dolezitost onej zmeny pre osobu samotneho Dana nechava naznakmi letmo pripominat z vedlajsej kolaje. (24.08.2007)

Knihu som teda nečítal, ale autor knižnej predlohy nebol extra nápaditý a tak aj dopadol film. Je to istá zmiešanina Karate Kid a Million Dollar Baby a ešte mnohých ďalších snímkov, kde hrdina je najprv nezodpovedný, potom sa mu niečo prihodí a vráti sa vo veľkom štýle a má skúseného radcu, učiteľa. Nič nové pod slnkom, zmenilo sa len prostredie a šport. Pohodový film, ale so stokrát obohranou myšlienkou. (25.10.2016)