Tobruk

Pomalé a vlastně bez děje s (na český film) opravdu šokujícími momenty. Ten beznohej mě nadchnul. Marhoul zachytil hrůzy a nespravedlnosti války dobře ale hlavně skvěle využil lokací a takový záběr na noční výbuchy z děl jsou až mystické. Jedinné co mi tam pilo krev byla naše mateřština, prostě vždy když někdo promluvil tak to znělo jaksi debilně. A dialogy tipu "vrazim Hitlerovi bajonet do prdele" jsou fajn když paříte Vietkong (jo já vím že ten neni z 2. světový), ale ve filmu je to trochu moc jednoduchý :) 70% (20.09.2008)

jo, tak timhle to je potvrzene. Češi umí tocit jen valecne filmy (tyka se to soucasnosti), vse ostatni je odpadova stoka... Takze, jak uz sem vlastne rekl, Tobruk je skvely film. Vsechna cest rezisere. Dokazal jste nadherne temer (opravdu mi to tak pripadalo, hlavne kdyz na zacatku napsali, ze je cely pribeh i postavy smyslene) alegoricky vykreslit nesmyslnost valky, rasismu, nenavisti i pratelstvi. film je hodne realisticky, spinavy, suchy (vzil sem se do jejich situace a pak sem musel rychle vypit pul litru + myslet na neco vtipne), take brutalni (scena s utrzenymi nohama je fakt skareda, a to se my zrovna ten harmonikar libil), mnohem vic brutalnejsi nez vetsina americkych popcornů, opravud cesi tohle umeji krasne vykreslit, za to americke flaky mi prijdou casto sterilni. takze prvni polovina jeste nudnejsi, chvili sem si musel zvykat na ceske hlasy (holt ja americke flaky pres to vsechno rad), chvili mi prichazeli srandovni, arabka byla hnusna, ale pak od sceny plujicich lodi, nad kterymi preletavali ochranne letadla film nabral neskutecne grady a to chvilkove odlouceni Pospichala, ticho pouste zpusobujici silenstvi (teda tam byla boure ale..) bylo zakomponovano do deje velice dobre. A konec me trochu prekvapil. Cekal sem ho jemne pozitivnejsi. Ale pak kdyz sem nad tim rozmyslel, tenhle dokonale sedel do Marhoulovy myslenky - deticky, nehrajte si se zbranemi, mohli byste si ublizit. Doufam, ze jednou zavladne mir PS: po filmu sem sedl ke compu a zacal hrat strilecku.. Vydrzel sem ji hrat jen chvliku, po Tobruku mi bylo pri zabijeni tak zle, ze sem proste nemoh.. Ovsem, sem zkazeny prilis, tenhle stav vydrzel jen par hodin :-(( PPS: soundtrack byl take skvely, arabska hudba k tem nehostinnym pustinam padla jak ulita, co nepadlo, byli lide v kine kolem mne. jejich smich v naprosto nevhodnych okamzicih vypovida o inteligenci dnesni mladeze (13.11.2009)

Marhoul je průměrný vypravěč, ale výjimečný kopírák. Po velmi rozpačitém Mazaném Filipovi se přesouvá na (válečná) pole, která nabízejí o poznání lákavější úrodu. A vychází mu každý krok... pomalejší tempo a minimum dialogů je spíše ku prospěchu (vyniknou lépe řízné hlášky), herci jsou správně neokoukaní a ošlehaní, peníze nikde nechybí (digitální písečná bouře sice vypadá jak z béčkového klonu Mumie, ale to je jediná výtka k jinak prakticky bezchybné vizuální stránce) a všechno to působí jako výpravná válečná historka. Sice poskládaná z prvků, které jste už jinde viděli, ale místy hravá a především nekompromisně vypiplaná. Mám z Tobruku radost hlavně proto, že obstojí v globální konkurenci. Žádné mhouření očí nad českou žánrovkou... tohle je prostě válečný film se vším všudy. Možná tu chybí Lee Marvin, těžké dělostřelectvo a Amíci žvýkající tabák, ale po pár minutách zjistíte, že Marhoul si vystačí i s nabručeným maníkem, co melouchuje v reklamách na jogurt. A to je panečku výkon (7/10) (08.09.2008)

Nejde o dech beroucí válečnou podívanou, která má zástupy militantních fanoušků po celém světě. Marhoul ale ukázal, že i s českým rozpočtem je reálné natočit film, který dosahuje evropské úrovně. Sice není tak schopný režisér a o scénáři je lepší pomlčet, ovšem jeho silnou stránkou je bezesporu produkce. (20.03.2022)

Konečně vznikl český film, který nevypadá ani trošku česky. Tvůrci si na tom prostě dali záležet a vytvořili dokonalé válečné drama, které splnilo přesně ty požadavky, které se od něj očekávaly. Václav Marhoul natočil film, kterým dokáže vzdát hold československému pluku, který v Tobruku bojoval. Ne příběhem, ale odvahou, se kterou čelí, nejen nepříteli, ale hlavně krajině. Tobruk je přesně ten typ válečného filmu, kterému především na příběhu nezáleží, hlavně tedy proto, že nějaký příběh rozhodně vyprávět nechce, jemu jde skutečně o jediné, připomenout, že tam někdo bojoval, a že bojoval hrdě za svojí vlast. Na film jsem se těšil přes dva roky a nakonec jsem se dočkal. Tak nějak jsem šel do kina s tím pocitem, že plný počet tomu nedám, ale i tak jsem z kina odcházel nanejvýš spokojený. Vznikl totiž film, který by se podle mě dokázal prosadit i v cizině, a to nemálo. Vznikl totiž film, který ukázal, že i naše země dokáže natočit něco tak efektivního, akčního, s výbornými efekty, parádní režií a hlavně nezapomenutelným nápadem, který se neztratí. Tobruk je film, na který se nezapomene, protože dokázal dle mého světu natrhnout prdel tím, že se natočil za opravdu málo peněz, na co může být právoplatně hrdý, že se v něm objevili i pro Čecha ne příliš známí čeští herci, že Marhoul si dal tu práci, a ukázal se jeho perfekcionalizmus a dokonalost záběru. Prostě jsem na to hrdý, že jsem na takový film mohl jít do kina. Měl jsem radost a i dobrý pocit, že jsem mohl podpořit něco takového. Tobruk je pro mě film hrdina, který se v české kinematografii rozhodně vyjímá, a to nemalou měrou a nakonec uděluji pět hvězd, protože tenhle film si ho jednoznačně zaslouží, na úkor toho, jak ho zde lidí hodnotí. (19.09.2008)