Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kiddo
    ****

    Že je Gympl dobrý film, je poznat už z toho, že jsem se při scénách hudebně podkreslených českým hip hopem nedusila smíchy. Co se týče obsahu a celkové výpovědi, je nezvykle přesný a nesmlouvavý (a tudíž ne moc příjemný – ale to snad někdy nějaký opravdu dobrý obraz generace byl?), nicméně v tom, abych začala aspoň nesměle mumlat něco o zahájení renesance českého filmu, mi brání formální stránka filmu. Mádl je tu jediný, kdo zcela suverénně ustál balancování na hraně realistické postavy a karikatury, do které tu a tam (ale spíše tam) sklouzává drtivá většina především profesionálních herců. Neherci se zase potýkají s pronášením replik a jejich topornost je sice možno přičítat jejich pubertální frackovitosti nebo rovnou rozvíjet úvahy o tom, že tyhle amatérské projevy vlastně plně korespondují s tím, jak se běžně mluví a chová, jenže pak nezbývá než připomenout, že přece jen tu máme hraný film, a ne dokument (přesto vážně pochybuji, že na podobnou novodobou Johanku z Arku je možno někde v běžném světě narazit, protože tak unylý a neměnný výraz, který by si zachovala snad i na hranici, jednoduše nemáte šanci u běžného pozemšťana zahlídnout.) Hereckým projevům moc nepomáhá ani kamera; ne že bych měla něco proti koncepci dialogu typem „pohled – protipohled“, ale pokud se jedná o scénu, kdy se dva neuměle hraní pubertálové baví o poslání graffiti, pak přičtu-li k tomu ještě kameru vraženou jim těsně k obličeji a ubíjející filtr, nezbývá mi než úpět. O to víc překvapí kontrast s nočními scénami, jejichž vizuál je doslova vymazlený (nebo že by ty hrůzy denních scén jen nebyly potmě vidět?). Zase bych mohla filozofovat nad tím, že tímhle je odlišena nuda běžného života od adrenalinu vzpoury, ale to nic nezmění na tom, že se mi na to prostě blbě dívá a vyhazuje mě to z filmu. Nicméně ani tak nemůžu Gympl označit jinak než jako výbornou generační výpověď – jak o generaci současných středoškoláků, tak jejich učitelů a rodičů, kteří se všichni do jednoho pouze potácejí odnikud nikam, jejichž životy nikam nesměřují a kterým se nabízí jen plané moralizování o vnitřních hodnotách. Jak už zaznělo v Klubu rváčů, „nemáme žádnou velkou válku, žádnou hospodářskou krizi. Chybí nám naše velká válka ducha. Naší krizí jsou naše životy.“ Jen nám to nabylo trošku moc hloubky a absurdity. Takové čekání na Godota v praxi.(5.12.2007)

  • Djkoma
    ***

    Jsem přesvědčen, že Tomáš Vorel nestudoval gympl. Určitě ne dnešní gympl, ale jeho představa jak to a si vypadá je velmi zajímavá a zvláštní. Všechny klišé jdou ruku v ruce se zaujetím tvůrců, kteří se snaží spojovat jejich vyznění v něco nového a nečekaného a to se jim daří. Nevyhneme se sprostým žákům gymplu, kteří pro sprosté slovo opravdu nemusejí ani pohnout prstem. Ani tupí učitelé, kteří buzerují a jsou buzerování tu nejsou výjimkou a to ani nemluvím o evergreenu od dob Samotářů, minimálně jednoho stále zhuleného studenta. Nadsazenost je silně patrná, ale nepřekáží. Jen doufám, že to nikdo nebude brát jako pohled do skutečného života. Dostane se na řadu i policejní akce, v které se většina diváků opravdu pobaví u drsných slov padající na odznak Policie České republiky, která také nejde zrovna daleko pro pár facek a kravatu kolem krku (a tím nemyslím dárek pro lepší vzhled zločince...). Na jednu stranu trapné, ale přesto zábavné. Herecky skvěle obsazené, ale přesto to není přehlídka geniálních výkonů. Gympl je film mnoha tváří, který dává každé skupině diváckého obecenstva něco. Trochu sexu, trochu hulení, nějakého teplouše, "něžného" pana třídního, drzou lehkou holku co ráda ukáže svá hezká prsa, nějakou tu citlivku co se zamiluje do hlavní postavy, hlavní postavu, která je ze všech nejtvrdší a tak dále. Přehlídka klišé končí a nejde neříct, že jde o jednu z nejlepších teenagerských komedii široko daleko. V ČR bezkonkurenční vrchol, který se bude líbit, ale jinak nevyrovnané a zábavné shlédnutí několik známých a neznámých hereckých výkonů v koláži ze života studentů gymnázia. Snowboardáci a raftáci atd jen tiše mohou závidět, alespoň nějakou kvalitu, kterou proti nim Gympl rozhodně má. Po delší době, jdu na dvě, protože mezi špatnými českými filmy je Gympl jen o něco méně špatný... Nejsem drzí, jen upřímný.(10.2.2008)

  • Psema
    **

    Což o to, Gympl je rozhodně zábavný film, u kterého se nudit nebudete, bohužel je to však jen vedlejší produkt Vorlovy tvůrčí neschopnosti, jež je patrná především ve scénáři , který nedává ani trochu smysl, a posléze i v odrhkané režii.(27.9.2007)

  • Marius
    ***

    Pé-Ou-Zet-A – Ty vole !! Hip hop je jedna z najlacnejších a najstupídnejších póz, aké civilizácia poznala. Grafitti beriem ako umenie, pokiaľ ním nie je „skrášľovaný“ cudzí, prípadne verejný majetok. V opačnom prípade je to rovnako sprostá lacná rebelantská póza ako hip-hop. Tušíte správne, vonkajší náter steny zvanej Gympl ma nezobral. Vnútrajšku zas zúfalo chýba nejaká jednotiaca linka, niečo ako premyslená osnova s jasnou pointou. Postavy sú do jedného uzavreté a hneď úvodom načrtnuté jedným či niekoľkými podstatnými rysmi, z ktorých už po celý čas nevybočia a pokiaľ je snaha vytvoriť neskoršími scénami u postáv rys protichodný, končí to neveľmi presvedčivo. Väčšina hrdinov tak ostáva plochými karikatúrami s jasne onálepkovanou pozíciou a funkciou v príbehu. Svojím postávám zvládli dať dušu akurát Bydžovská, Schmitzer a čuduj sa svete i Mádl. Okolo reality však Gympl nešiel ani náhodou; pokiaľ áno, kričím so Schmitzerom „válku na ně, nejdřív totalitu a pak válku“. Prípadne idem študovať pedagógiu, nech ma pravidelne šuká nejaká lola. Mimochodom práve celkom podružný lolitkovský motív bol pre mňa tým, prečo som si film celkom užil (ale možno to je tým, že po toľkých anime proste už od filmu zo školy čosi také čakáte ;-) ) a slečnu Lenku Juroškovú si celkom rád znova v niečom pozriem (i oblečenú). Gympl je „iný“, ale nemýľme sa, nie je to žiadna sonda do reality súčasného školstva ani film, ktorý by dal odpoveď na to, prečo väčšina dnešných teens nemá iné hoby než hiphop, chľasť a šukačky a čo (a či vôbec) sa s tým dá niečo robiť. Je to stále film o teenageroch pre teenagerov, je vtipný i naoko vážny ale bohužiaľ, McLovin, havajský darca orgánov je len jeden. 5/10(29.4.2008)

  • Marigold
    ****

    Vorla mám rád a jsem spokojený, že mu vyšel i projekt, který já jsem osobně od počátku považoval za absolutní nesmysl. Jenže kupodivu se tahle sonda do života sučasných teenagerů nenechala zastavit ani režisérovou nerozhodností, zda být autentický, nebo zda se poddat typické sklepácké stylizaci naprostého přehrávání. Mádl je perfektní a naprosto přesvědčivý, Vorel jr. sice poloviční, přesto slušný. Staří kozáci tak na půl, třeba Holubová, Bydžovská, Schmitzer, Matonoha, ty bych označil za opravdu výborné, Hanák a sklepáčtí boys jedou zase na vlnách Kouře... prostě se to neslučuje. Vorel pracuje s polo-karikaturou, místy bych řekl, že Gympl sakramenstky odpovídá (i zvoleným jazykem, i hereckými polohami), jindy zase sklouzavá do prvoplánové snahy "být o všem, ať to stojí, co to stojí" (ta sebezraňovací epizoda je vážně na přesdržku). Gympl fakticky není dokonalý, ale místy je výtečně natočený, místy výtečně sehraný a místy mrazí. Na mnoha místech rozesmívá, leckde i za cenu křeče. Fakt je, že jsem se 105 minut dobře bavil Vorlovou perspektivou současné mládeže, která není ani příliš dospělácká, ani příliš dětinská. Je... no prostě vorlovská. A to říká vše. 70%(4.11.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace