Gympl

No tak měl bych asi ocenit snahu, že chtěl Vorel něco takovýho natočit. Jenže u něj člověk neví, kdy to myslí vážně a kdy si z toho dělá srandu. Mě to přišlo spíš jako ta první možnost, protože jsem se teda moc nenasmál. Pár dobrejch hlášek tam bylo, ale to z toho dobrej film neudělá. Navíc ty dialogy byly docela děs a horší herecký výkony už jsem dlouho neviděl (jenom Mádl a Matonoha byli v poho). Ve výsledku tedy další českej průser. (03.02.2008)

No nebola to az taka tragedia, ako sme dufali :) A Madl je proste uplne ina liga. ten chalanisko ziari. Celkom som sa pobavila. A to, ze som vydrzala tu hudbu a navyse som si pri nej aj cupkala dupkala, nemozem dat menej ako tri. Gympl za nasich cias bol sice narez, ale az takto nemusel pan reziser prehanat. Ale asi to bol ucel. (04.03.2008)

Po delší době jsem opět podpořil Českou kinematografii tím, že jsem se odhodlal vydat do Prahy a v pohodlí kina shlédnout film, ze kterého jsem měl strach a hlavně z hudby, kterou připravil přední představitel hiphopu v Čechách, tedy Wich. Já jako odpůrce tohoto hudebního stylu měl co dělat, abych v kině vůbec vydržel a neutek s brekem na záchod uklidnit své pocuchané nervy. Gympl je překvapivě povedená tragikomedie, kde jsem se občas zasmál, ale z té dramatičtější stránky jsem potěšen zas tak nebyl. Gympl je totiž film těžce o ničem, jde v něm akorát ukázat život několika málo lidí na gymplu, kteří si ve volném čase užívají života trochu jinak a akčněji než je zdrávo. Musím ale řícít, že pan režisér tu atmosféru zvládnul na výbornou, možnu mu k tomu dopomohl jeho syn, který herecky roste s jeho filmy a špatný herec z něj rozhodně není. Stejnak ale nedokáže něco co Jirka Mádl zvládá naprosto bravurně, zahrát cokoliv jakkoliv tak důvěryhodně až se divákovo oko zapotí. Koneckonců jsem rád, že jsem se na Gympl vydal. Dlouho jsem neviděl povedený český film jako je tento. Nebýt muziky, kterou osobně nesnášim a holek, který pořádně nevěděj co hrajou a jsou filmu spíš na obtíž možná bych ještě trochu přilepšil. Takhle je to povedená komedie, s řadou výborných herců, která po delší době v naší zemi má co nabídnout. Jenže se nemohu zbavit dojmu, že je cílená jen pro určitou skupinu lidí, kterou já nejsem. --- Nezajímá je literatura, nezajímá je nic. Válku na ně ! (28.09.2007)

Pé-Ou-Zet-A – Ty vole !! Hip hop je jedna z najlacnejších a najstupídnejších póz, aké civilizácia poznala. Grafitti beriem ako umenie, pokiaľ ním nie je „skrášľovaný“ cudzí, prípadne verejný majetok. V opačnom prípade je to rovnako sprostá lacná rebelantská póza ako hip-hop. Tušíte správne, vonkajší náter steny zvanej Gympl ma nezobral. Vnútrajšku zas zúfalo chýba nejaká jednotiaca linka, niečo ako premyslená osnova s jasnou pointou. Postavy sú do jedného uzavreté a hneď úvodom načrtnuté jedným či niekoľkými podstatnými rysmi, z ktorých už po celý čas nevybočia a pokiaľ je snaha vytvoriť neskoršími scénami u postáv rys protichodný, končí to neveľmi presvedčivo. Väčšina hrdinov tak ostáva plochými karikatúrami s jasne onálepkovanou pozíciou a funkciou v príbehu. Svojím postávám zvládli dať dušu akurát Bydžovská, Schmitzer a čuduj sa svete i Mádl. Okolo reality však Gympl nešiel ani náhodou; pokiaľ áno, kričím so Schmitzerom „válku na ně, nejdřív totalitu a pak válku“. Prípadne idem študovať pedagógiu, nech ma pravidelne šuká nejaká lola. Mimochodom práve celkom podružný lolitkovský motív bol pre mňa tým, prečo som si film celkom užil (ale možno to je tým, že po toľkých anime proste už od filmu zo školy čosi také čakáte ;-) ) a slečnu Lenku Juroškovú si celkom rád znova v niečom pozriem (i oblečenú). Gympl je „iný“, ale nemýľme sa, nie je to žiadna sonda do reality súčasného školstva ani film, ktorý by dal odpoveď na to, prečo väčšina dnešných teens nemá iné hoby než hiphop, chľasť a šukačky a čo (a či vôbec) sa s tým dá niečo robiť. Je to stále film o teenageroch pre teenagerov, je vtipný i naoko vážny ale bohužiaľ, McLovin, havajský darca orgánov je len jeden. 5/10 (29.04.2008)

Musím přiznat, že po všech těch Rafťácích, Snowboarďácích, Panicích, co jsou na nic, a dalších českých "skvostech" o teenagerech mě Gympl moc příjemně překvapil. Celkem uvěřitelné charaktery postav, kde jsem čas od času postřehla záblesk někoho ze svého okolí (sama na ústav jménem gympl chodím ;-). Jasně, vše se dotažené až na hranice absurdity, ostatně bych chtěla vidět třídního, který by studenty naléval alkoholem u sebe doma, ale nemůžu si pomoct: nenudilo mě to a klidně bych v přítomnosti týhle partičky zůstala mnohem delší čas. (12.10.2007)