Svatební váza (festivalový název)
-
Vase de noces
-
Wedding Trough
-
One Man and His Pig
-
Pig Fucking Movie, The
(neoficiální název)
Horor / Romantický
Belgie, 1974, 80 min
Režie:
Thierry ZénoObsah
-
„Ohromnou cenu má v lásce to, co se zve perversí a neřestí: jsou to způsoby nejrevolučnějšího myšlení a jednání,“ píše Dalí ve své Viditelné ženě. V případě jednoho z nejneuvěřitelnějších filmů, jaké kdy byly spatřeny na plátnech kinosálů, autorského snímku belgického milovníka surrealismu a dokumentaristy (sic!) Thierryho Zénoa Svatební váza, jde ovšem o projevy milostného citu mezi mužem a prasnicí, z něhož vzejdou krásná trojčátka, přičemž ona revolučnost spočívá mj. v touze muže nahlédnout své nitro skrze pojídání vlastních výkalů. Bezdialogový, černobílý snímek, jehož formální asketizmus kontrastuje se zvrhlými projevy slasti a snově libidosními (zakopávání svině zaživa) i alegorickými (hlavy panenek nasazované malým prasátkům) výjevy, je obsazen jediným hercem, uzavřen do zcela oříznuté lokality rozpadající se farmy obydlené rozličnou faunou a doprovázen výhradně bizarní varhanní hudbou Alaina Pierra. Sólový protagonista této při vší divácké náročnosti podivuhodně mystické podívané, Doménic Garny, ve své kreaci starostlivého „otce“ zvířátek i prasečí dělohou přitahovaného degustátora exkrementů, dokonale evokuje tón celého filmu – naprostá tvůrčí serióznost až vážnost v souvislosti s neodolatelnou chorobností vize ve výsledku působí mimořádně zábavným, zvrhle komickým dojmem. Dlouhou dobu zakazovaná, i odvážnějším publikem a kritikou skandalizovaná filmová pocta surrealistické poezii odpudivosti a metodě psychického automatismu je uměleckou reflexí navenek i dovnitř obrácené všemohoucí vášně po uchopení trapně kauzální reality. Zoofilie a koprofagie jako bestiální fetiše člověka, sevřeného obsesemi všeprostupující smrti a neproniknutelných tajemství života. „První skutečně schizofrenní film,“ volali kdysi největší zastánci díla Boris Lehman či Henri Michaux… (Festival otrlého diváka)
„Ohromnou cenu má v lásce to, co se zve perversí a neřestí: jsou to způsoby nejrevolučnějšího myšlení a jednání,“ píše Dalí ve své Viditelné ženě. V případě jednoho z nejneuvěřitelnějších filmů, jaké kdy byly spatřeny na plátnech kinosálů, autorského snímku belgického milovníka surrealismu a dokumentaristy (sic!) Thierryho Zénoa Svatební váza, jde ovšem o projevy milostného citu mezi mužem a prasnicí, z něhož vzejdou krásná trojčátka, přičemž ona revolučnost spočívá mj. v touze muže nahlédnout své nitro skrze pojídání vlastních výkalů. Bezdialogový, černobílý snímek, jehož formální asketizmus kontrastuje se zvrhlými projevy slasti a snově libidosními (zakopávání svině zaživa) i alegorickými (hlavy panenek nasazované malým prasátkům) výjevy, je obsazen jediným hercem, uzavřen do zcela oříznuté lokality rozpadající se farmy obydlené rozličnou faunou a doprovázen výhradně bizarní varhanní hudbou Alaina Pierra. Sólový protagonista této při vší divácké náročnosti podivuhodně mystické podívané, Doménic Garny, ve své kreaci starostlivého „otce“ zvířátek i prasečí dělohou přitahovaného degustátora exkrementů, dokonale evokuje tón celého filmu – naprostá tvůrčí serióznost až vážnost v souvislosti s neodolatelnou chorobností vize ve výsledku působí mimořádně zábavným, zvrhle komickým dojmem. Dlouhou dobu zakazovaná, i odvážnějším publikem a kritikou skandalizovaná filmová pocta surrealistické poezii odpudivosti a metodě psychického automatismu je uměleckou reflexí navenek i dovnitř obrácené všemohoucí vášně po uchopení trapně kauzální reality. Zoofilie a koprofagie jako bestiální fetiše člověka, sevřeného obsesemi všeprostupující smrti a neproniknutelných tajemství života. „První skutečně schizofrenní film,“ volali kdysi největší zastánci díla Boris Lehman či Henri Michaux… Komentáře uživatelů k filmu (40)
-
Toj
Tohle mě dost minulo... Přiznám tomu mnoho kvalit, ale film se mě nijak nedotkl. Nuda(24.10.2010)
-
Jansen
Kontroverzní film belgického surrealisty Thierryho Zéna, který už dopředu přechází jeho pověst kultovního a v mnoha zemích zakázaného filmu. Možná paradoxně právě tento fakt, pořadateli LFŠ všemožně proklamovaný, mírně kalí samotný zážitek z filmu. Ve své podstatě není Svatební váza až tak šokující nebo dokonce násilný film. Celková kompozice černobílého obrazu připomíná malířské plátno, kde by každý záběr mohl tvořit samostatný obraz. Sám Thierry Zéno přiznává, že hledal inspiraci v obrazech. Film rozhodně neoplývá scénami explicitního násilí a většina zvrhlostí je ukázána „dost milosrdně“. Režisér nastiňuje situaci hlavního hrdiny, absencí jakýchkoliv dalších postav a verbálního projevu, jako posledního přežívajícího člověka. V tomto kontextu pak jeho sexuální soužití se samotnou sviní nabývá zcela jiných rozměrů. Pomyslný zlom přichází přibližně v polovině filmu, kdy u hlavního hrdiny dochází k možná nevyhnutelnému duševnímu zvratu. Docela zajímavá se pak zdá být scéna, kdy hlavní hrdina objímá svini a paprsek světla, který je částečně protíná, připomíná ostří nože. Poté přichází zvrhlé scény jako oběšení selátek, pojídání vlastních fekálií atd. Dokonání zkázy pak symbolizuje obřad, kdy se hrdina rituálně pohřbí spolu s mrtvou sviní. [LFŠ 2009 – host: Thierry Zéno](3.8.2009)
-
sochoking
Nemal som qualitnú nahrávku, takže som si to nemohol naozaj VYCHUTNAT !(21.3.2009)
-
daEmoNickY
Film o dětství Artura Rimbauda. Jakmile začal mluvit začlo to s ním jít z kopce, ale to šukání prasat mu zůstalo http://www.csfd.cz/film/23830-uplne-zatmeni-total-eclipse/ .(26.10.2009)
-
K.I.N.G.
odpad!Značně se zde naskytuje srovnání s filmem NEKRomantik, tak je pojd'me porovnat. Zatímco NEKRomantik je zaměřený hlavně na nekrofilii a má děj, tento snímek je z podstatné části zaměřen na zoofilii (netvrdím, že je to hlavní myšlenka filmu), nemá děj, je silně umělecký, zajímavý, nikoliv nudný. Oba snímky jsou velmi zvrhle romantické, oba jsou odporností opravdu toho nejhrubšího zrna a oplývají tak nádhernou hudbou, že je ve své kvalitě ještě daleko převyšuje. Rozdíl je v tom, že NEKRomantik je zvrácený hororový snímek a Svatební váza je snímek experimentální, snad ještě trochu hororový, ale z čeho soudíte, že surrealistický? Z oficiálního textu Festivalu otrlého diváka, který obsahuje řadu nesrovnalostí? To tu budeme nazývat surrealistickým každý film, který se vymyká normálu i bez toho, abychom znali jeho definici? No, samotný snímek je velmi dobrý 50-60%, ale to oběšení selátek já prostě nedokážu vystát. Kohouta, prasnici beru, mohli být na maso, ale ta malá selátka? Žádný život by neměl skončit výhradně kvůli filmu, ani ten prasečí. To nesnesu, proto ODPAD!(7.7.2011)
-
Murrro
Vase de noces nie je vôbec film o narúšaní stereotypu, ako by sa mohlo zdať (narúšanie stereotypu je následok jeho premietania), práve naopak - je to podobenstvo o snahe žiť stereotypne v takmer nezvládnuteľných podmienkach. A to dokonca podobenstvo rozmerov antickej tragédie! Alebo?(24.8.2009)
-
Deverant
Maximálně lyrický film, kde je takřka každý záběr prosvětlen chvějivou (tremendum) poezií. V podstatě nic na něm není žádným způsobem zvrhlého, protože to co má Váza z Lautréamontova Maldorora je zjemněno emocionální taktilností (je to jeden z těch filmů, který se vás, když mu to dovolíte, bude opravdu do-týkat) černobílé kamery do Rimbaudova Spáče v úvalu. Jeho odmítání většinou diváků má možná stejné kořeny jako v případě Pasoliniho Saló. Svatební váza se dostává až moc blízko k nám samým. Proč pozorovat na plátně hodiny jak se lidé navzájem mučí a masakrují je "zábava" a dívat se patnáct minut na to jak někdo pojídá vlastní hovna je - neskousnutelné? Jednou z možných odpovědí je, že situace v níž budeme mučiteli/oběťmi je pro nás nepravděpodobná, hovna jsou ale nevyhnutelností pro každého.(31.10.2010)
-
Zandelee
Tento film sa nedá ohodnotiť ani racionálne popísať. Ak sa k nemu dostanete v rácmi temných archívov, neostáva mi nič iné iba vás varovať, no súčasne aj odporúčať túto úchylnosť.(8.1.2011)
-
Cejny
Dekadence jak prase, čímž nijak nechci urazit hlavní představitelku tohoto nezvyklého, poetického brainstormingu. O překvapivé záběry, v hlavní roli s bachyní Kví-Kví, není nouze a ta první část filmu by se možná (no spíš moc nedala) chápat, stejně jako surrealismus Thierryho Zéna. A druhá půlka filmu? No k té se radši ani nebudu vyjadřovat, protože ta byla opravdu hodně mimo mé chápání. Ať žije zvrácenost a dekadence, nechť šmakuje! 40 %(9.6.2011)
-
Dodmund
odpad!Film je naprostý odpad, ztráta času se na něj dívat, zbytečnost jej natočit. Toto opravdu není surrealismus a postrádám i zmíněnou inspiraci Boschem či Brueghelem. Pokud jej někdo považuje za umělecký, tak je pokrytec.(3.8.2009)
-
Micro41CZ
Nejromantičtější příběh osudové lásky všech dob je tady! Těžce naturalistické, s geniálním soundtrackem a se třemi malými prasátky. Možná vám z toho bude špatně. A možná v bezdialogovém žraní hoven a souložení s prasnicí odhalíte reflexi samoty člověka a paralelu společnosti. Pokud chcete komplexní romantický film a ne tuctovou povrchní slaďárnu, riskněte to se Svatební vázou!(24.10.2010)
-
luXus
Zvedavosť ma premohla ale vypol som to v 15 minute a tu jednu zasranu nechutnu * davam za to že je to čiernobiele + ta hudba... strach a hroza z toho išla už vidim tie nočne mory(23.10.2011)
-
Piggsy
odpad!Todle je typický příklad filmu, u kterého si člověk říká, jak to mohl vůbec někdo natočit. Úchylnost největšího kalibru, připomínající 'Salo aneb 120 dní sodomy'. Mám rád filmy, které se nebojí cenzury, ale todle byl už opravdu extrém. Jeden jediný herec neřekne za celou dobu jediné slovo a provádí věci, nad kterými zůstává rozum stát. Za doprovodu náboženské hudby a zvláštních pazvuků sledujete, jak se chlap živí směsí vlastních výkalů a krve mrtvých prasat, načež následně zvrací do plechové vany. Film nemá žádný děj, je to jen jedna úchylnost za druhou. Pokud chcete vidět, jak se prase ryje v hovnech, jak mu stříkají sračky z prdele a jak to do něj nějaký úchyl pere tak dlouho, dokud se mu nenarodí selata, pak vám tento film doporučuju. Podle mě to je neskutečná prasárna a zhovadilost - odpad ze všech odpadů ten největší!(1.7.2006)
-
Endlessly
A viete že ten režisér ani nevyzerá naživo veľmi úchylne? Ešteže sme sa dozvedeli že má také vznešené inšpirácie a nie žiadne latentné túžby:) Viac ako sex s prasnicou ma však rozčúlil začiatok v podobe nastokávania hlavy bábiky na úbohé vtáčiky, to bolo riadne psycho.(2.8.2009)
-
Iva8bitova
Dokonalé filmy se nedají hodnotit.(5.6.2009)
-
Gore
odpad!Mám rád kontroverzní filmy, sem tam i úchylný, ale co je moc, to je moc. Nahatej farmář co souloží s prasetem, pojídá vlastní hovna, "oběsí své 3 děti" selata a zbytek času, něco přes hodinu čumí na zbytek své fauny. Víckrát vidět nemusím a ani nechci.(27.7.2009)
-
Perfo
...za hercovu odvahu(14.11.2010)
-
pawleta
Oukej, ten film je úplná sračka, stejně jako pokusy o jeho rádobyintelektuální rozbory od některých kolegů zde na čsfd. Ale budiž, nikoho neodsuzuji, někdo holt rád hledá životní pravdu v lavoru hoven. No a já se aspoň můžu v hospodě pochlubit, že jsem viděl film, kde se šukaj prasata.(24.5.2012)
-
DonBraso
Nechci zlehčovat film jako takový,své si tenhle film určitě najde,ale mě tak úplně neoslovil a to jako farmář v úplně jiným filmu,který jen tak asi člověk neuvidí a to je ještě belgický ke všemu.Snažil sem se k tomu přistoupit poeticky,tříznivě k hlavní postavě,pořád se mě to nedařilo ale komu jo nahodí 4-5 hvězd.Je to černobílí,bez dialogů a trochu laškování.Kdyby někdo chtěl vidět akčnější poetí Chlap a prasnice ,asi sáhne do té doby na Německou produkci :D(12.8.2011)
-
Snakefinger
Toto je ten pravý milostný příběh o věčné a nehynoucí lásce. Jsem uchvácen a zvrácen.(21.6.2010)
