Milan Rastislav Štefánik
Režie:
Jan SvitákScénář:
Bohumil ŠtěpánekHudba:
Alexander MoyzesHrají:
Zvonimir Rogoz, Ján Sýkora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Zdenka Bezručová, Jan Pivec, Mária Sýkorová, Štefan Letz, Ján Borodáč, Míla Pačová (více)Obsahy(1)
Životní příběh slavného vědce, vojáka a diplomata, jednoho ze zakladatelů Československé republiky. Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kte během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbsa Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se – už v hodnosti generála – dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí… Životopisný portrét jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu vznikl v roce 1935 v české produkci pod režijním vedením Jana Svitáka. Svou největší filmovou roli zde ztvárnil charismatický chorvatský herec Zvonimir Rogoz, známý i z desítek dalších českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
No, buďme predovšetkým radi, že vôbec máme v našej národnej filmovej pokladnici film s názvom Milan Rastislav Štefánik. Čo je koniec koncov to najpozitívnejšie, čo mi sledovanie Svitákovho stereotypného filmu prinieslo. Vznetlivé a neprirodzené šróbovité dialógy, prenášané jednorozmernými postavami, ktoré pociťujú iba národnú hrdosť a zanietenie pre vec a občas bojujú proti zbabelcom vo vlastných radách, tí sa však tiež samozrejme spamätajú. A kritiku neospravedlní ani rok vzniku, máme tu napríklad taký Na západnej fronte kľud, kde všetko fungovalo dokonale. Ospravedlňuje ju ale práve spomínaná existencia filmu s týmto názvom. ()
V dnešní době je obtížné sledovat film jako je tenhle. Za první republiky Češi znali své hrdiny, nemuseli mít asi titulky lokací jednotlivých scén, orientovali se v uniformách a vůbec asi věděli o čem tento film je. Já znám jen základní kostru životopisu našeho "světce" a přese všechnu snahu jsem se v ději občas ztrácel. Štefánik se přesouvá po bojištích první světové války, dnešní divák však tehdejší válečné operace v podstatě nezná (jeho smůla), řada scén proto zůstává nepochopena. Není zde ani vysvětleno, proč je vlastně Štefánik tak vysokou figurou na šachovnici československé zahraniční politiky, takže i efekt výchovně naučný pro dnešního diváka padá. Nadčasový tedy snímek rozhodně není, ale pro mne to i tak svůj význam bezesporu má...60% ()
Rarita. Legenda o Štefánikovi, natočená překvapivě bez přepjatého patriotismu a s jistým uměleckým přesahem, přestože Zvonimir Rogoz byl pro titulní roli opravdu starý. Obsazení slovenských herců mělo nepochybně svůj skrytý účel i poslání, což je vzhledem k událostem, které následovaly za necelé čtyři roky (14. 3. 1939), vskutku paradoxní. ()
Tak jsem se rozhodl být dnes (aspoň filmově) "státotvorný" a pobavilo mě, jak lze natočit životopisný snímek o Štefánikovi, aniž by tvůrci sáhli k zobrazení (v roce 1935 již nemocného a abdikujícího) Masaryka a Beneše (který jej v prezidentském úřadu střídal). Z.Rogoz coby titulní postava je většinu času pateticky unaven, což vyjadřuje stereotypně hlavou v dlaních, na štěk roku aspiruje J.Marvan v roli srbského majora (na plátně stráví cca 20 vteřin, přičemž zády ke kameře pronese jednu větu). Předpokládám, že dnešní divák neznalý základních historických souvislostí bude z filmu zmaten. ()
Nájde sa tu pár zaujímavých výjavov, ale celok je strašne nesúdržný... Skutočné scény sú len tie zo Srbska a Sibíre, pričom obe tieto anabázy sa odohrávali za treskúcej zimy, tu však vládne leto pohoda klídek tabáček.. Všetko ostatné medzi tým je afektované staré herectvo alebo úsek deja odbytý pár nesúvisiacimi zábermi - a nie je to umenie skratky. Porovnaj len so súčasne realizovaným Fričovým JÁNOŠÍKOM, to je ozajstná a zvládnutá prehliadka vtedajších avantgardných postupov. Zaujala ma predstava, že film vznikol len 15 rokov po Šteánikovej smrti - znamená to, že aj on sám rozprával takýmto afektovaným jazykom ? Hanba je, že je to dodnes jediný hraný celovečerák o MRŠ. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (4)
- Svitákovi nešlo o čo najvernejšie vykreslenie osobnosti Štefánika. Vystačil si s patetickými gestami a legendami o prechode cez Rusko, opisom salónnych diskusií vo Francúzsku či počinov v oblasti astronómie. Vznikol tak štátotvorný titul, pseudorealistický portrét významnej osobnosti československých dejín. (Biopler)
- V tomto filmu se poprvé před kamerou objevil Raoul Schránil. Režisér Sviták mu svěřil roli pobočníka jednoho z francouzských generálů. (Kulmon)
- Hudbu k filmu, ktorú zložil Alexander Moyzes, bola prvá filmová hudba slovenského skladateľa k zvukovému filmu. (Biopler)
Reklama