Vetřelci vs. Predátor 2

Čo je to za skurvenú módu spájať legendárne horrorové postavy v spoločných filmových projektoch?!! Vznikajú z toho primitívne hybridy, ktoré dehonestujúcim spôsobom ničia čaro pôvodných snímkov. Najhoršie je keď sa tomu točia ešte aj pokračovania. Dať dohromady Predátora a Aliens je tak nechutne komerčne vypočítavé, až mi je z toho nazvracanie. * (25.10.2008)

Pravda je, že první hodinku je fakt docela težký přetrpět. Když pominu, že postavy sou fakt dementní a scénář je nehorázně zmatenej, tak je dost težký přetrpět retardovanou sestříhanost, kdy člověk ani pořádně neví, co za postavu se to zase objevilo a přitom se chová jako by tam byla od začátku a všichni jí znaj, krom toho děj dost debilně skáče ze scény na scénu úplně bezmyšlenkovitě a pak je to takový neucelený a člověk se do toho pořád nemůže dostat. Nicméně, když se tohle tak nějak překlene a seznámí se více méně s hlavníma postavama, tak pak začne správnej masakr, kdy všechny tři rasy bitkaří mezi sebou a je jim úplně jedno koho dřív sejmou, hlavně že to lítá a všude je krev a sliz. Taky potěší, že režiséři zakomponovali jak hudbu, tak pár scénovejch odkazů na původního predátora. (31.01.2008)

Od tohoto filmu jistě nikdo nečeká žádné umělecké dílo, ale to k čemu slouží, plní na výbornou. Sice jsou tam opět záležitosti u kterých se divák tak akorát rozčílí, ale jinak se ani příliš nenudí. Zajímavé jsou přípomínky prvního dílu predátora některými podobnými situacemi a hudbou. A nakonec musím uznat, že je to opravdu nesrovnatelně lepší než jednička - AVP. (05.05.2008)

„Mierte presne.“ – „Nehavarujte.“ Režijne debutujúci bratia sa poučili z chýb jednotky, takže dvojka je krvavá a hnusná, postavy majú psychológiu a Predátor je drsný hajzel a nie sympaťák zo susednej galaxie. Bohužiaľ, krvavosť nie je všetko (hoci je miestami hardcore, viď. scéna s nemocničným oddelením pre tehotné ženy, fakt ma prekvapilo, že to nechali v hotovom filme), Predátor si nedokáže vybudovať rešpekt ako u McTiernana a psychológia sa zasekla na základnej škole (dostane chlapec dievča? Naučí starší brat mladšieho zodpovednosti? Učeše si šerif ofinku?). Napriek hŕstke svetlých okamihov (pohľad na kurióznu planétu Predátorov, slávne mimozemské monštrá KONEČNE v klasickom lese Severnej Ameriky) je prvá polovica vražedná. Je totiž venovaná fádnym, totálne nezaujímavým postavám, prenášajúcim banálne dialógy. Ak tvorcovia čakali, že sa vcítim do ich kože a obľúbim si ich, potom je naivný. Druhá polovica je našťastie venovaná drastickej akcii. Tá miestami poteší, väčšinou ale otravne dopláca na neprehľadnosť. Odohráva sa totiž v noci, nefunguje elektrika, stále niekto svieti do kamery a do toho ako bonus prší. Často som vôbec nevidel (!!!), čo sa deje. Tvorcovia týmto nešťastným spôsobom asi potrebovali maskovať malý rozpočet, ale Spielberg a Scott to v Čeľustiach a Votrelcovi dokázali neporovnateľne rafinovanejšie (a pôsobivejšie). Množstvo odkazov (zvuky príšer, pani Yutani, hudba) a „prequel pocit“ (obrnený transportér, likvidácia mariňáckeho oddielu) zo začiatku poteší, časom sa ale z citovania stáva parazitovanie bez schopnosti pridať niečo nové, vlastné, svoje. Logiku radšej ani riešiť nebudem (Predátor starostlivo zázračnou kyselinou „vyparuje“ stopy po mimozemskej existencii a potom z kože stiahne chlapa a zavesí ho do koruny stromu, aby ho všetci našli). (21.06.2008)

Začátek je tak bleskový, že se divák ani nestačí pořádně rozkoukat, zhasnout světla a vzít si popkorn a už tu máme vetřelčí zárodky sápající se na obličeje nebohých lidí. Tento nejnovější díl se drží velmi striktně předchůdců co se klasických trademarků a jiných specifik týče. Od zvuků soubojů, po typické vychytávky na obou stranách. Jako bonus nám tvůrci ukazují na pár okamžiků planetu Predátorů (úchvatné) a po celý film je možné co chvíli vidět nějakou tu novou promakanou věcičku, kterou jsme do teď vidět ve filmu nemohli (zbraně predátorů). To vše v ostřejší kameře, jasněji viditelné a pořádně navoňené, neboť už nejsme v osmdesátkách, aneb technika vpřed. Děj bohužel nulový a lidé se na pár vyjímek chovají jako stáda na porážku. Nechybí klasické klišé (rozdělení grupy, hrdinské kousky), ale naštěstí tu lidé nehrají hlavní roli. Souboje monster nic moc, chybí přehled v akci a takový nějaký ten správný spád (Bay, Woo, Mann apod), avšak zaujme kladení důrazu na váhové dispozice jednotlivých oblud (prorážení zdí, ničení všeho kolem sebe). Jako detailní přehlídka legend je to velmi zábavné a technicky poměrně slušné. Jako pocta klasikám to ujde, protože spousta scén je v podstatě replika v moderním kabátku (nemocnice, kanalizace, konvoj), jako čistokrevná vyvražďovačka poměrně špatné. Proto se to chce soustředit na lovce a slizouna a hned má člověk lepší pocit. (20.07.2008)